Sidder

Nikdy by mě nenapadlo, že z obyčejné exkurze zubaté na zemi se dá rozehrát takovýhle herecký koncert. Všechno sedí tak jak má a přesto že má film téměř tříhodinovou stopáž, nebyl pro mě problém ho zhltnout jedním dechem bez ztráty pozornosti. Přijde mi, že žádná scéna i záběr nebyly zbytečné, i když si dokážu představit úplný konec i bez okázalé pompéznosti. Jako by všechny postavy a jejich motivy byly spíš prostředkem k demonstraci vnitřního boje morálky a ega a pokusem o analýzu vnitřních motivací. Jednu výtku ale mám, i když mi možná i tohle po dalším shlédnutí přestane vadit. Od začátku je dané, že se v milostné dějové lince hraje stylem „buď všechno nebo nic“ z toho důvodu mi přijde konec takový polovičatý. Nejspíš proto jsem do poslední chvíle cynicky čekal, že do sebe nakonec dílky skládačky nezapadnou. Ano, očekával jsem happyend ( i když záleží na úhlu pohledu, jestli se konal, nebo ne), ale na můj vkus byl až moc přeslazený. Pátou hvězdu ale filmu přesto neupírám, i když jsem dlouho váhal.

Všech co se rozčilují že tenhle film je tak špatný bych se chtěl zeptat: Už jste někdy viděli dobrý film podle brakové předlohy? Přiznávám se, že jsem knihu nečetl, ale taky jsem neslyšel názor že by byla kvalitní, tak jak by podle ní mohli natočit vynikající film? Ano, není to trhák roku, jak byl tenhle film prezentován v médiích už v době jeho natáčení, ale už jsem viděl i větší koniny. Shrnul bych to asi tak že název film docela dobře vystihuje - šeď, která mně neunudila jen proto že má v sobě několik dalších odstínů.

Po tom co jsem shlédl tv upoutávky na tenhle film, říkal jsem si: Konečně něco u čeho se budu bát! Ale skutek utek. Aby mě jakýkoliv horor vyděsil, musí působit alespoň zdánlivě skutečně. Na tomhle kousku se nezdá skutečné vůbec nic. Vraždící scény jsou sice ok, ale k čemu to je, když chování zdejších postav prostě nedává smysl... Nehledě na to že se dozvídáme jenom náznaky jejich motivace, prostě aby se neřeklo. Možná to celé mělo zachránit poprsí, ale nestalo se. Jediné co se dá ocenit je námět, bohužel naprosto nevyužitý.

Taky jsem měl odpor, taky jsem si říkal že tvůrci dvakrát do stejné řeky nevstoupí. Ono ale na druhou stranu proč ne. Konečně vidíme v celé jeho temnosti mistra jigsawa osobně, konečně se dozvídáme o jeho motivacích a pohnutkách. Sakra tak jo přiznám se byl mi prostě sympatický, rozhodně víc než tupý hlavní hrdina... Linka s osmičkou uvězněnců byla podle mně těžce inspirovaná Kostkou ale to není ke škodě. Dostal jsem co jsem očekával a bylo to celkem fajn. Vidina třetího pokračování mně ale naplňuje skepsí...

Obsahuje minispoiler. Vizuál dobrý, příběh dobrý, atmosféra dobrá, skvělý film... ale moment kde jsem to už jenom... áha příběh o muži který žije v totalitním světě budoucnosti a zoufale touží po svobodě které se mu ve fiktivním roce 1984 jaksi nedostává. Equilibrium si jak z filmu tak z knihy o Winstonu Smithovi půjčuje více než dost a tak by se podle mně slušelo natočit raději dobře vypadající remake než téměř dokonalou, ale přesto vykrádačku. Ale to by se nemohl konat happyend.

Obsahuje spoilery. Příběh renesance života na zemi na pozadí komorního milostného příběhu ve vizuálním kabátě jaký dokáže stvořit jedině Pixar? Lidé zprvu vypadající jako cvalíci o nichž se později dozvíme že mají pouze zřídlé kosti, ale tak či tak se nejsou schopni projít? Jak může jediný malý klíček rostliny změnit osud lidstva? A jaký megakomplot s tím vším souvisí? No dobře dobře možná jsem se trochu moc rozvášnil, začátek byl dost utahaný, ale ke konci jsem čekal se zatajeným dechem jestli to klučina rozdýchá nebo ne, nechte se překvapit. Po douhé době něco co mně nadchlo tak abych napsal komentář. Tento film chci vidět znovu.

Přesto že sága má před sebou ještě jednno a půl dějství, můžu říct že tenhle seriál (hlavně Barnacle) Mi změnil život. Každému se někdy stane že je mu úzko, ale tahle parta, pokud se do ní zamilujete tak jako já, vás z toho dostane. Souhlasím s názory že to mělo i slabé chvilky, ale s nástupem sedmé řady, kdy se postavy vyvíjejí ještě víc než dříve a začínají do sebe zapadat poslední dílky skládačky jsem konkrétně u dílu Tik, tak na jeho konci koukal s otevřenou pusou, jeden z nej seriálů všech dob. Punktum.

Achjo, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Je pravda že většina coververzí byla hodně špatná (vlastně možná všechny). Ale Tereza ví a dělá to dobře. Ringo vždycky byl, je a bude exot, tak na něj tak nahlížejme. Halina už je hodně ohraná, tu bych vyhodil z fleku no a Šmoldasův lehce retardovaně prezentovaný (myslím tím zpomaleně, to k němu prostě patří) humor jsem měl vždycky rád. Když si pak nakonec uvědomím, že tahle ,,estráda" je jen balením pro jeden z nejlepších projektů ČT poslední doby a k tomu všemu vidím další neadekvátně podhodnocenou věc, chce se mí dát pět, ale dám tomu čas, ten třeba ukáže...

Natočit dobrou vyvražďovačku, kde by všechno dávalo smysl a nic nebylo samoúčelné musí být velice těžké. A proto by se to mělo adekvátně ocenit. Stejně adekvátně, jako jsou trestáni hříšníci v tomhle hororovém skvostu. Skvělá atmosféra bez zbytečných nechutností, dobře vypadající a dobře hrající herci, ale hlavně do posledního detailu vypilovaný scénář. Nic jsem od filmu nazačátku neočekával, i když vlastně člověk vždycky něco očekává. Tak jsem se těšil na další průměrný a rádobyhluboký teenslasher se zajímavým námětem. A co jsem dostal? Tu (zatím) nejpropracovanější a nejzábavnější hororovou podívanou svého života. Každá vražda tu má důvod. Některé postavy, přestože pro to nemají moc prostoru, se vyvýjejí a s tím souvisí i práce se symboly, která mně na tom všem fascinovala možná nejvíc. No a teď jsem jenom zvědavý, na jakou příčku mé top 10 tenhle skvost zamíří. A čeští distributoři by si zasloužili pověsit za uši do průvanu! Co jim sakra zabránilo v tom použít český ekvivalent pro klasickou americkou koledovací hlášku, který je ve filmu nesčetněkrát slyšet a konec konců i vidět (trick'r treat - koleda koleda pozn. red.)? Možná jen diletantství, za to se snad životem neplatí...

Nevím co bych vládcům kouzel vytknul. Samozřejmě je tu někoilik těžkých samoúčelností (,,čirou náhodou" rádio v jeskyni, šablonovitost několika postav) ale to podle mně ke sci-fi seriálu patří. Ve hvězdné bráně navštívlia SG-1, která měla celkem 7/8členů spoustu světů, bylo to zábavné a často taky samoúčelné a nakonec se z toho stala tolik nastavovaná kaže, že byla i možná trochu žluklá. Tady je jeden kluk a jeho kamarádi vs. hlavní padouška a její poskok, dva světy, nesrovnatelně méně dílů a v poměru s tím vším mnohem silnější koncentrace zábavy. Tak jo, s nitkami mého úsudku jistě hýbe i jistá nostalgie (když mi bylo asi 8, měl jsem z dektury elektrickou vestu, okomluv a knihu vládců kouzel, heč :D) ale myslím že nijak zásadně. Tenhle seriál jasně míří do mé top 10. A to jsem ještě moc zvědavý co sní po letech opětovného shlédnutí udělá její mladší bratříček Země Drařího pána...