Dadel

Viděno cca 5 dílů. Vždycky jsem měl rád kvízové pořady, ale tenhle má nastavená pravidla hodně komplikovaně a ve výsledku dost nepřátelsky vůči soutěžícím. Ti se můžou snažit jak chtějí, vybudují si nějakou částku a náskok do závěrečné fáze, ale ve výsledku často odejdou s prázdnou, protože proti nim stojí autista, co si pamatuje všechno, co si kde přečetl, ten odpoví na 10 jednoduchých otázek a soutěžící nemají žádnou šanci nepříznivý vývoj zvrátit. To pak dost snižuje motivaci se něčeho takového účastnit. A upřímně, ty výhry na dnešní dobu nic moc.________ EDIT: když čtu, jak tu každý druhý spekuluje, že je to určitě podvod... no jo, kdo v hlavě nic nemá, tak nevěří tomu, že tam někdo jiný něco mít může. Ty otázky v soutěži jsou poměrně jednoduché a povrchní, málokdy přesahují hranice gymnaziálního učiva nebo všeobecného rozhledu. Kdybyste se líp učili, budete ty odpovědi znát taky. Lovci jsou samozřejmě hodně dobří a jejich rozhled je vynikající, ale jak říkám, takoví lidé skutečně existují, není to nic nemožného.

Sorrentino je mistr v točení nádherných obrazů, které jsou ale jen vyprázdněným kýčem.

Tenhle film jen vrší efektní scény a kulisy jako Batesův motel a nápis Hollywood, aniž by to dávalo nějaký smysl. Ti, jdi už od toho dojení téhle série a začni točit nějaký úplně nový film.

Blesk z čistého nebe od noname režisérky z Islandu. Film je jen o krizi jednoho dlouhodobého vztahu, ale je úplně jako ze života, přirozený a vtahující. Každý kromě notorických singlů si tam určitě najde něco, co někdy sám udělal nebo zažil. Film by si měly pustit všechny páry jako takovou terapii. Po jeho zhlédnutí si jistě uvědomí nějaké chyby, které dělají (byť třeba nevědomky), a stanou se pak lepšími lidmi a vztah dostane novou mízu. V tomto je film malý zázrak (samozřejmě je nutné, aby oba partneři byli hodní lidé a měli se rádi, pokud je jeden z nich hajzl, nepomůže ani svěcená voda). Přeju filmu mnoho úspěchů na mezinárodní scéně, myslím, že o něm a o režisérce ještě uslyšíme.

Velmi milý, minimalistický poetický film. Magický realismus v tom nejlepším. Jen si musím postěžovat, že když má mít postava zelené vlasy jako "přirozenou" barvu, tak bych si měl hlídat, aby zelená barva neodrostla. Tady má herečka u kořene vlasů pět centimetrů hnědé...

Jako film to vůbec nefunguje, byť tam jsou dobré vtipy a krvavé momenty. Čím je film nejvíc sympatický je, jak přistupuje k ženské nahotě - je tam úplně přirozená a je zjevné, že herečky s tím byly úplně v pohodě a bez stresu. Dokonce si tam při milostné scéně muž hraje s prsama partnerky (tedy v reálu úplně normální věc, kterou ale ve filmech nikdy nevidíte). Tedy úplný kontrast s jinými filmy, kde natáčení takových scén vypadá tak, že přijde herečka v županu, většina štábu je vykázána za dveře, rychle se natočí nezbytné minimum a všichni se tváří, že to chtějí mít za sebou a pak se to ve střižně ještě pečlivě upraví, aby tam náhodou nebylo vidět něco, co tam být nemělo. Možná jsem dal filmu víc hvězdiček, než si zaslouží, ale za tohle jsem prostě jednu přidal:)

Po tom slabším filmu o Vietnamci na střeše přichází tentokrát Mádl s výpravným, velkolepým a po všech stránkách kvalitním filmem, a vypadá to, že Pojedeme k moři nebyla náhoda a ten člověk je fakt chytrý a talentovaný (a že na to vůbec nevypadá, co?:)) Film pojednává hlavně o nepříliš známé úloze, kterou sehráli pracovníci Československého rozhlasu v srpnu 1968 a je dobře, že byl natočen. Závěr je strhující. A Vojtěch Vodochodský je už definitivně hvězda. Tohle bude jistě český kandidát na Oscara a byť je o třídu či dvě lepší než Zápotek a Bratři, obávám se, že téma nebude v USA nikoho zajímat. Na Lvech ale očekávám nominace ve všech kategoriích kromě animáku a dokumentu (tedy i tam, kde by si to zasloužily jiné filmy). Zápory? Snad jen podivný casting mladšího bratra hlavního hrdiny, který je prezentován jako malé děcko, o které se musí ten starší starat, a přitom při pohledu na ně nejde pořádně poznat, který je starší. Odpady ignorujte, jsou od dezolátů a hejterů Mádla a neviděli to. Kdo viděl, tomu se to líbilo. Divácká známka 1.04 (rekord)!

Po TonděSlávce přichází v krátké době další výborný český animák. Úvodní rapový song sice vyděsil, ale naštěstí se pak ukáže, že hlavní postava je sympatická. Na konci jsem se obával nějakého poselství o tom, že bodyshaming je špatný a že je jedno jak vypadáte, důležité je, jací jste uvnitř, bla bla, a když na konci nic takového nebylo, tak mne to mile překvapilo a zvýšil jsem hodnocení na pět. Na Lvech bohužel očekávám nominaci jen na animák.

Film složený jen z fotek, ale vyprávění a emoce v něm fungují dokonale a je to výborná výpověď o době, ve které se odehrává a paní fotografka je osobnost (potvrzeno i diskusí po projekci). Fotky vypadají obyčejně, ale mají svůj styl, kterého se drží po celou dobu. Ve filmu jich je prý tři tisíce. Tohle bych poslal na Oscary, na rozdíl od Vln to může zaujmout i v zahraničí, ale to asi chci po ČFTA moc (na Lvech bohužel tipuju nominaci jen na dokument).

Je to zjevný pokus navázat na filmy jako Hoří má panenko a pokus je to jistě zdařilý. Atmosféra českého venkovského buranova je vystihnuta dokonale a několikrát jsem se zasmál. Také je tam několikrát skvěle použita hudba. Bohužel trávit ve společnosti těchto lidí 80 minut je až až a kromě té atmosféry už toho ve filmu moc není (jako třeba zápletka a podobné věci). Co skvěle fungovalo u kraťasu (vynikající Martincova Anatomie českého odpoledne, dožeňte), je tady už trochu únavné. Martincovi fandím, ale doufám, že bude točit i filmy jiného druhu.