Sheldra

Já to slovo "kultovní" fakt nesnáším, ale tady se nedá nepoužít. Jdu bučet s davem a provolávat slávu...

A skoro pět, ale ty si nechávám pro Sunshine a Trainspotting. Geniálně zachycený rozvrat jedné trojičky, všech najednou a jednoho každého z nich, aneb co s naší čistou dušinkou udělá vidina snadného výdělku a nějaké to porcování. Spoiler: Mám podezření, že Boyle se vždykcy na konci filmu sleze s McGregorem a šábnou se o to, s čím druhý z nich nikým nepozorován upláchne.

Tak tohle je paradox - to, co jde obvykle Wrightovi nejlíp, je tady upozaděný akcí (skvělou akcí, aby bylo jasno). Zbytek je podobně nervozní jako hlavní postava samotná a pošahanej soundtrack od Chemiků to všechno jen podtrhuje - jenže ono je to tak nějak příjemně ujetý. Mahalikův výraz "neučesané" to asi vystihuje nelíp - není to elegantní bondovka, ale co byste chtěli, když hlavní postava je vyděšená holka vyklopená uprostřed neznáma, která sice přesně ví, kolik váží srdce vorvaně, ale nemá ponětí, že se má rozhlídnout, když přechází ulici? Saoirse zaválela (ona vlastně vždycky válí), pro Erica a Cate mám univerzální slabost a pro Wrighta jakbysmet. Seru na logiku, seru na pravidla řádného scénáře a režie, seru na zdejší mudrce, mně se to prostě a jednoduše líbilo. A čím víc nad tím uvažuju, tím jsem si tím jistější!

Připomnělo mi to Cormacka McCarthyho, a to je asi důvod, proč se mi to zase tolik nelíbilo - mně ta ucouranost nevadí, ale když je vyvážena hlubokou myšlenkou. Tady šla myšlenka určitě kolem, ale bohužel se nepřiblížila na víc než 100 yardů. Zbytek je jen poušť, melancholický Tommy a hnijící Melquiades. Jo, a pak taky skvělej Barry Pepper - jednu hvězdičku pro každýho.

Díky! Že by si Češi zase jednou vzpomněli, že vlastně umí točit filmy? Se mi zdá, že se postupně vzdáváme té pelíškovské nostalgie a jdeme do toho hlava nehlava. Komunismus nejsou jen fronty na maso, ale taky buzerace a mlácení. Třeba si na to lidi vzpomenou, až budou zase vykládat, jak to tenkrát bejvalo fajn... A dokonce ani ti herci se pro jednou nepitvořili, ale dělali svou práci - v životě by mě nenapadlo, že uvidím Aňu Geislerovou hrát puťku a Macháčka komunistickou svini. Jen tak dál, hoši, jen tak dál!

Prosím tě, Clinte, a cos chtěl přesně tímhle filozofickým zamyšlením, že zabít slona není vražda, je to hřích, říci? Já jsem tu hlavní postavu pochopila asi stejně málo jako ta poslední puťka v nóbl hotelu. Pokud ovšem vydvětlením není pouze naprosté znechucení vším lidským. Nihilismus po africku, no proč ne...

Nějak mi není úplně jasný, proč tenhle film vůbec vzniknul. Asi to bude tím, že tak úplně nechápu, co měl pan autor v úmyslu sdělit. Taky úplně přesně nechápu, co tady Lee předvedl tak strhujícího, že se nad ním Rudovous tak rozplývá. Mně se mnohem víc zamlouval Nighy, kterej aspoň dokáže zahrát fakt cokoli, nejen zlověstně se tvářícího dědka. Garai se snažila, její postava na mě ale bohužel působila dojmem hysterky - no jo, já vím, oni to na ní narafičili, ona za to nemohla. Herci jsou v podstatě jediný důvod, proč dávám 3* (jo a taky ten pěknej venkovskej barák :-), protože víc ze mě u filmu, kdy jsem se polovinu času modlila, aby skončil, prostě nevydojíte.

Nemůžu dát pět a nemůžu - něco tomu chybělo. Asi jsem měla přehnaná očekávání - kvůli Vaughnovi, obsazení i X-Menům samotnejm. Možná to bude tím smrtonosným tempem, kdy některý scény vyzněly tak nějak do ztracena, a to se týká hlavně kecacích scén. V důsledku toho jsem měla místy pocit, že je to moc plytký a nevyzrálý, až to místy připomínalo videoklip (obzvlášť ten pitomej výcvik), což si teda X-Meni fakt nezasloužej, hlavně ne po Singerově skvělým startu, kterej šel posléze v rukou těch dvou dementů do kytek. Mně se k nim prostě víc hodí ta temná atmoška. Fassbender ale válel neskutečným stylem, klidně bych si střihla film jen o Magnetovi!

Kdyby se tvůrci nesnažili stihnout všechno najendou, mohla z toho bejt skvělá psychologická depka. První příběh jsem vůbec nepochopila, ty ostatní na tom byly o něco líp, ale až na zoufalou matku mě žádnej za srdce nechyt.

Dík za varování, děcka, aspoň jsem ušetřila na 3D a mám teda o bod míň, nač se rozčilovat. Takže rozčilovat, nebo spíš mrzet už se můžu akorát nad tím, že Harry končí - skoro stejnej pocit jsem měla i po dočtení poslední knížky. Jinak si absolutně nemám na co stěžovat, Yates to rozjel na plný obrátky a s vydechnutím zastavil až na samém konci. Nejvíc potěšila vsuvka se skvostným Rickmanem, úchvatnej Desplat a parádní efekty, obzvlášť drak a sochy. Moje dětinské já si rochní. Tohle je prostě Harry!