Bivoy

Po dlouhé době film, který mě nepřestával překvapovat a který se úspěšně vyhýbá předvídatelným filmovým klišé. Frances McDormand dokáže u diváka vzbudit sympatie ke své postavě, která vlastně není moc obdivuhodná - pije, mluví sprostě, jako matka dost selhává a jen málokdy je schopná projevit vůči ostatním trochu empatie. I tak jí ale fandíme a doufáme, že to s ní nedopadne úplně špatně. Film jako takový je neskutečně zábavný, plný absurdního humoru a podkreslený skvělou hudbou.

Propracovaná zápletka a vygradované napětí - po všech stránkách výborné, jen ten konec člověka naštve. Proč si probohoa člověk, co vymyslel geniální zločin, nezvládne koupit pořádný kufr? :-D Pátá hvězdička je tu za skvělý výkon Coleen Gray coby největší mrchy pod sluncem.

Skvělá zápletka je tu jen umocněna tím, že je vlastně založena na skutečnosti. Affleck pracuje výborně s napětím, které se v určitých momentech stupňuje až téměř k nesnesitelnosti. Bezvadný střih, kamera mírně rozostřená, v davech šíleně poskakující, obličeje často přesvícené nebo naopak snímané v pološeru, dobové oblečení, velké brýle a dlouhé vlasy, to vše přispívá k větší autenticitě, až se téměř zdá, že jde o dokumentární film. Pěkně je zpracovaný i úvod, ve kterém je velice srozumitelně nastíněno pozadí konfliktu v Íránu.

Skvělý film, na který mám po prvním zhlédnutí chuť se dívat znovu a znovu. Výborné je, že se Formanovi daří diváky překvapovat stejně jako se to nejspíš dařilo samotnému Kaufmanovi. Naprosto z rovnováhy mě vyvedla poslední scéna. Umřel Kaufman nebo to byla jen jeho nejlepší mystifikace a on žije dál mezi námi? :-)

Výborný film, ve kterém naprosto exceluje Bohdalová coby manželka odposlouchávaného funkcionáře. Její dialogy s Brzobohatým jsou na jednu stránu vážné, ale na druhou plné vtipu, takže slovo "drama" tak úplně nevystihuje žánr filmu, který má chvílemi blízko k tragikomedii až komedii a chvílemi se podobá spíš thrilleru. Ze scény, ve které Bohdalová do jisté míry vtipně "zakazuje" Uchu poslouchat v určitých místnostech, člověku až mrazí v zádech, když si uvědomí, že vlastně jde o (dosti zoufalé) gesto odporu. Atmosféru filmu silně umocňuje zajímavá kamera a neustálé návraty do minulosti, ve které manželé hledají náznaky toho, zda a kvůli čemu upadli v nemilost režimu.

Nejlepší road movie, co jsem kdy viděla! Všechny další road movie porovnávám s tímhle filmem, protože si myslím, že skvěle vystihuje ten žánr: Před hlavního hrdinu je postaven nějaký problém nebo výzva, kterou je možno vyřešit jen cestou. Na této cestě hlavní hrdina zažije mnoho nečekaných situací a potká různé zajímavé lidi, v důsledku čehož se změní a přehodností svoje sny a ideály.

Kruté, vtipné, geniální! Profesor Abronsius skákající po hradbách a uvíznutý v okénku neměl chybu!

Starší film s poněkud pomalejším tempem, které mu ale nikterak neškodí. Mladý Al Pacino předvádí jeden ze svých životních výkonů a hraje od začátku až do konce svérázného, ale čestného policistu (s vtipnými klouboučky ;-), který touží jenom po tom, aby mohl poctivě dělat svoji práci.

Úžasný film se špetkou vtipu a mořem poetiky. Obdivovala jsem především skvělé herecké výkony dětí, protože taková práce s dětskými herci v dnešních filmech většinou schází a děti pak často působí uměle a neuvěřitelně.

Skvělá adaptace skvělé Stoneovy knihy, která by si určitě bývala zasloužila Oscara za scénář. Naopak se trochu divím oscaru pro Anthonyho Quinna. Mnohem více bych ocenila Jamese Donalda v roli Thea, kterého ztělesnil naprosto precizně. Jediné, co bych z filmu vynechala, byly vsuvky v podobě van Goghových obrazů. Ty jsou z velké části tak notoricky známé, že se divákovi vybaví už jen na základě některých záběrů z filmu. Např. ve Fridě působí tyto vsuvky obrazů mnohem méně násilně a křečovitě, což je ovšem dáno i tím půl stoletím, které mezi oběma filmy stojí.