I.AM.NOT

Nevkus a trapnost na které možná něco je...

Nejsem znalec Bergmanovy tvorby a tak pro mě A co všechny ty ženy bylo velké překvapení, protože neobsahuje prvky Bergmana na které jsem zvyklý, až na komorní atmosféru. Bergmanova komedie s prvky grotesky má však asi jinou hodnotu a tím pevné místo v Bergmanově tvorbě, myslím totiž, že Bergman zdařile zparodoval sám sebe ("Ohňostroj neberte symbolicky") a tím ukazál, že možná neumí točit komedii, ale že není jen depresivní tajemný chlapík.

Vskutku těžké je zaškatulkovat tento film, protože přináší brilantní černý humor, drama a kapku mysterióznosti, všechny škatulky se pomalu rozvíjí do svého konce, bohužel někdy až moc pomalu. Pokud bych vyzdvihl nějakou polohu, kromě absurdní, která je všudypřítomná, byl by to zejména dramatický lidský příběh na pozadí neporozumění a nepochopení s následným smířením se. Konec je nečekaný, ale dobrý.

Občas prostě narazíte na film, na kterém vás nezaujme zhola nic. Mě se to bohužel stalo u Alenky. Nepokládal bych to za až tak moc netypického Burtona, jen mi přijde, že všeho moc škodí, až moc si se vším chtěl vyhrát a dotáhnout to k dokonalosti, že celek působí neuvěřitelně uměle (což je u všech umělých Burtonovských příbězích, avšak těm snad díky nápaditosti začnete i věřit) Prostě mě to nechytlo za srdce a nedokážu přesně říct proč, jen jsem se neuvěřitelně nudil a každá postava mi byla nesympatická. Ani efekty to nespasily.

Výborné krimi moderního střihu, které rozhodně není teenagerovské, jak by se mohlo podle obsazení POPikony Justina Timberlaka mohlo zdát. Než se vše rozjede a začne zapadat a klapat, tak to trošku drhne, ale poté dostanete vyváženou dávku volnosti na plážích s kočkami, napětí, stresu, který lze ze snímku číst skrz výkon Emile Hirsche i zběsilosti a agrese v podání Emile Fostera.

Rodina Smithů je ještě bizardnější než ta Griffinů, stejně za hranicí nevkusu jako American Guy, nýbrž všeho moc škodí a mě American Dad! i občas nudí, protože celkový potenciál není takový (hodně je to svázáno jednoduchostí postav) a celkově všechno už někdo bylo nebo se to po čase opakuje. A rozhodně radši mám psa Briana než ufona Rogera a rybu Klause dohromady!

Tak! Buď jsem filmový analfabet (za kterého se považuji) a nebo prostě je typický uživatel čsfd nemyslící davová ovce, která hodnotí podle prvních 100 (kromě Paaschi, který hodnotí jinak a to je dobře). Američan je dokonalý snímek prostý dramatické hudby, zvratů či střihů a přesto tak napínavým. Neuvěřitelně mrazivě chladná atmosféra ve slunné Itálii je perfektní a snímek nabývá překvapivé komornosti. Jedná se především o lidské drama, kde má každý, i sebemenší, záběr smysl (i hloupé otáčení auta) a skládá tak mozaiku jednoho křehce vykresleného příběhu. Strašně mi to připomíná Kubricka a jeho kameru, myslíte si, že zrovna tohle mohl vypustit, ale když se nad tím zamyslíte, tak má všechno svůj smysl. Po dlouhé době (snad právě od Kubrickova Eyes Wide Shut) je v příběhu účelně vložená (a ještě vkusně vzrušující) sexuální scéna. Američan je rozhodně složitější snímek než se zdá a pokud to nechcete přijmout a přemýšlet, tak hodnoťte jako zbytek a NUĎTE SE! Jednoznačně plný počet! PS: Clooney je tak charizmatický (a zároveň absolutně neslizký), že by přemluvil jít na rande snad i mě.

Asi jako každý dokument, má i tento dvě strany- obsahovou a vizuální (myšleno, tak jak byl vytvořen). Po obsahové stránce jsem unesen, fotografie Annie Lebovitz jsou úžasné a člověk se diví jako je to studnice nápadů, na druhou stranu dokument přináší jen minimum jejího osobního života, a pokud přeci jen tak opět jen přes fotografie (fotit přátele a rodinu před smrtí je už mírný fetiš). Možná proto, že Annie skutečně foťák neodloží. Smutné že, nemyslíte?

Legendární pořad, který jakoby zaspal v čase a tím je nadčasový.

Velká výhoda a zároveň hlavní nevýhoda je Iňárritův výrazný rukopis díky kterému máte pocit, že setak trochu pořád opakuje i když servíruje stále nové a nové příběhy z odlišného prostředí. Babel jsem se trošku bál, měl jsem obavy, že tento nekompromisní mexičan zjemní svůj styl na úkor hollywoodského diktátu prodeje, čemuž náhrávalo i obsazení hezouna Pitta (,který byl, jen tak mimochodem, výborný), naštěstí neoprávněné. Babel je naopak ještě více nezávislou záležitostí- ukazuje zabíjení zvířat, nezkracuje svatbu na přípustnou délku, střílí děti, ukazuje špínu ulic třetího světa a zabrousí i k artovým věcem (pohrávání si se zvuky). Kdybych to shrnul tak jsem zpět u bodu jedna- kdybych neviděl 21 gramů a Amores perros, tak dám plný počet, ale nemůžu.