Skejpr

Vypadá to slušně (i když poněkud staticky), setsakra to ale vázne po stránce příběhu. Zásadní nedořečenosti, nedotaženosti zachrání pár zajímavých momentů (fórky se psem, "Pills please"), nulové tempo a nedotažený konec ale nedovolí jít nad dvě hvězdy...

Jedním slovem MONSTRÓZNÍ! Emmerich nezklamal a servíruje nám výplach, který svou imbecilní naivitou a ignorováním fyzikálních zákonů zabije stejný počet mozkových buněk, jako lidí. Aby je vzápětí resuscitoval dávkou digitálních efektů, se kterými to bude mít i AVATAR hodně těžké. Akorát s tím digitálem by měl Emmerich pro příště pracovat trochu šetrněji... Destrukce Los Angeles je GENIÁLNÍ!!

Výrazně lepší, než Casshern. Goemon jej drtí nejenom po technické stránce (ačkoliv digitálek čas od času pozlobí), ale především z hlediska charakterů. Přáběh začíná jako rozverná historická hříčka, aby se postupně zvrtla v epické velkolepé rozmáchlé drama takřka antického rozměru. Děj, plný nových zvratů, se zdá mít opticky přes tři hodiny, vůbec to ale nevadí, stále je na co koukat. Hlavní uznání jde přitom především na adresu herců, Yosuke Eguchi je v roli Goemona k sežrání... Jako jediný záporný bod beru v podstatě jen příliš mnoho postav a obzvláště v první polovině značně zmatečnou mytologii... Dokonalé to každopádně ještě není. Počkáme s dalším filmem...

Originální a svižný mix teen komedie a klasického sportovního "Underdog story", navíc lehce říznutý anime stylizací hereckého projevu herců. Mladí geekové jsou k sežrání, Haruka Ayase taktéž.. Výsledek je rozverná taškařice o dětských naivních snech, klukovské pospolitosti... A předevšímo kráse ženských prsou, přeci :) P.S. Díky Raztubylovi za titulky :)

Po seriálu jsem sáhnul na doporučení několika přátel (kteří jsou Otaku přeci jen o nějaký ten pátek déle, než já), že prý je to neuvěřitelná pecka. I ulehl jsem jednoho pozdního večera do pelechu, že si dám 14ti dílný anime maratonek přes noc. 1. EPIZODA mě bohužel absolutně nezaujala. Kdybych měl zalovit mezi všemi anime seriály, které jsem doposud viděl (ono jich teda zas až tak moc nebylo) a měl vybrat nejslabší první díl, byl by jím jednoznačně právě první díl Kimi Ga Nozomu Eien. Otravná středoškolská romantika plná absolutně nepravděpodobných polodialogů (je až neuvěřitelné, jak málo se tam toho řekne a jak mnoho profňuká a pro"huh"á), navíc oblečená v dost nehezkém vizuálním kabátu. V roce už 2003 přeci uměli mnohem lepší animaci... Seriál se bude muset setsakra snažit, bude-li si chtít alespoň trochu napravit reputaci. * 2. EPIZODA Tady už se aspoň začne vyvíjet nějaký náznak budoudích vztahů, které ale pošle do kopru finální zlom. Potěší relativně vtipné momenty s Harukinou sestrou, pobaví vyloženě nezvládnutá milostná scéna, zlomový moment má pak alespoň zajímavou emoční dohru v průběhu závěrečných titulků. Výrazně lepší, než otravný první díl, ale pořád hroznej kýč... *** 3. EPIZODA Je pozitivní, že tento díl je výrazně lepší. Rozdíl tří let je cítit, postavy už působí vyzráleji, řeší poněkud zajímavější problémy... A scény v restauraci, kde pracuje Takayuki jsou vyloženě zábavné :) Akorát balanc mezi vážnými a humornými momenty by měli ještě autoři trošku vychytat... **** 4. EPIZODA Zdá se, že se začíná odvíjet zajímavé psychologické drama. Haruka se probouzí, kdysi roztomilá sestřička začíná nehezky vystrkovat růžky... Tohle už není naivní pitomina, ale docela seriózní dospělé drama. Stále ale poněkud.. Roztahaná... **** 5. EPIZODA nabízí jakési resumé toho, co se událo v prvním roce od Haručiny nehody. Několik velmi silných momentů, a nějaké to fatální nedorozumění. Velmi zajímavý díl, snad poprvé budící skutečnou zvědavost, co se bude dít dál. Akorát ty milostné scény jsou furt tak nějak vtipně neohrabané.. :) Takže sice velmi opatrných, ale ***** 6. EPIZODA je oproti tomu o dost slabší. Výplňový díl, nepřinášející nic nového... *** 7. EPIZODA je v podstatě jako přes kopírák. S jedním malým rozdílem - všechny ty zamotanosti a konflikty začínají být příliš vykonstruované a nepřesvědčivé. Stačilo by říct tak málo, a bylo by po problému. Ale ne, postavy prostě drží kušnu a neřeknou nic. Na tohle jsem byl vždycky háklivý a je-li na tom postaveno psychologické drama, chytám osypky... *** 8. EPIZODA Jako přes kopírák. Nuda... Prsa bez bradavek nebrat!! ** 9. EPIZODA Jako přes kopírák, ale se zajímavým koncem (a výbornou potitulkovou pasáží). Hudba mi začíná lézt krkem. Panenky v dešti nebrat!! *** 10. EPIZODA a 11. EPIZODA V tomto bodě došlo k drobné komplikaci, omylem jsem si totiž pustil nejdříve díl jedenáctý, a posléze teprve díl desátý. Smutné je, že v tomto opačném pořadí oba díly fungovaly daleko lépe, než by fungovaly v pořadí normálním. Náhlá změna Atmosféry při přechodu z devátého na jedenáctý díl byla jednoznačně ku prospěchu věci, zároveň ale události, které nastaly, vyzněly logicky i bez znalosti předchozího dílu. Desátý díl poté doplnil informace o nový rozměr a dodal jim souvislosti, což ZPĚTNĚ funguje na výbornou, zatímco ve standardním pořadí působí otravně a polopaticky. Objektivně hodnotit tedy není možno. Jedeme dál... 12. EPIZODA Zdá se, že směřujeme do velkého finále. Všichni jsou momentálně na dně, naštvaný na všechny.. No uvidíme, no. Díl utekl relativně rychle a měl pár hodně zajímavých míst... **** 13. EPIZODA Zívačka.. Čekal bych nějakou gradaci, když už je to předposlední díl.. Ale alespoň je pozitivní, že nemám nejmenší páru, jak se to nakonec vyvrbí... *** POSLEDNÍ EPIZODA A... To je ono, jo? Naprosté vyšumění do prázdna a, alespoň z mého pohledu, vzhledem k předcházejícímu dramatu naprosto banální a kýčovitý happy end? Potěší snad jen odkaz na spisovatele Harukiho Murakamiho... ** Podtrženo, sečteno... "Věčnost, po které toužíš" mi byla prezentována jako velmi dojemný, zajímavý a skrz na skrz špičkový seriál. Ačkoliv se ale ani omylem nepovažuji za cynika (a u filmů taji velmi často), nedokázal mne zaujmout ani v jednom z bodů obžaloby. Za zmínku stojí opravdu jenom parodické skeče na konci některých dílů a relativně zábavné intimní momenty, jednak proto, že v nich funguje jakási atmosféra a druhak proto, že jsou prostě nechtěně srandovní. Což u milostného dramatu NENÍ V POŘÁDKU. Otravná je naopak hudba a několik naprosto zbytečných dílů. A jestliže nějaký seriál funguje nejlépe v momentě, kdy si omylem pustíte díly ve špatném pořadí.. Je něco zásadního špatně...

Johnny Mnemonic je přesně na půl cesty mezi tím, co se o něm říká a tím, čím jsem doufal, že bude. Výsledkem je tak relativně zajímavé, typicky 90kově bečkové sci-fi, které doplácí na nedotažený děj (postavy se objevují, kde tvůrce napadne, nějaká logika a realistický pojem o plynutí filmového času jde rázem do kopru, podstata viru NSA, naprosté upozadění černého ledu) a podivné triky, u nichž nevadí ani tak, že jsou mizerné (neboť se tím alespoň jasně rozliší, co je skutečnost a co virtuální realita), jako spíš, že jsou nepřehledné. Každopádně by mě hrozně zajímalo, jak to vypadalo na velkém plátně. Především je ale velmi zajímavé sledovat typické cyberpunkové propriety (uličky s odpadky, kouř, čisté vědomí bloumající sítí, ...) jak si je Hollywood představoval půl roku před premiérou Ghost in the Shell... Kupodivu nebyl od té Oshiího vize až tak daleko...

Ťuťu, ňuňu a Pixar si připisuje další trefu do černého!

Neuvěřitelně citlivý a působivý film světového formátu. Přirozenost herců (všech!!) je odzbrojující, atmosféry doby tísnivá a nad tovšechno vystupuje geniální formální stránka. Film sice občas zahapruje v časové návaznosti, je to ale jen drobná piha na překrásné tváři filmu o mnoha podobách lásky. O lásce k ženě (milovat Janu Plodkovou je až strašidelně jednoduché), o lásce k vlasti.. A v neposlední řadě také o lásce k filmu. Protektor se hrdě řadí po bok Pianisty, nebo Životů těch druhých a po strašně dlouhé době cítím v kostech, že tady ten Oscar není nereálný.

Zajímavý, zábavný, ale hlavně dost smutný dokument o soudružnosti malé skupinky lidí a zoufalé snaze neztratit se a nesplynout ve velké Evropě. Sice zdlouhavé, ale velice působivé..

Krásně cynický, černohumorný a jen tak mimochodem taky náramně napínavý válečný snímek. Lee Marvin byl řezník!!