Numerobis

Clockwork orange je skoro stejně dobrý film jako jeho trailery a to se stává málokdy. Neuvěřitelná a do krajní úchylnosti stylizovaná vize (dle oslovení bratr tak trochu socialistické) budoucnosti, která se pomalu mění ve filozofickou práci né o jedné, ale hned o několika myšlenkách - je jedinec schopen vrátit se do společnosti, které mnoho ublížil ? Jak daleko může jít oběť, aby dosáhla svého ? Jak daleko je tato vize od skutečného světa ? Může se pachatel podívat oběti do očí ? Je to jen zlomek a kdo neviděl film ( a možná i ten, kdo jej viděl) lehce tápe. Zatím jsem nečetl knihu, jelikož nemám čas (kdo mě zná, ví proč :-)), ovšem až tak učiním, snad se mé obzory ještě rozšíří. -Násilí- Při prvním sledování jsem v té známé scéně popisující brutální znásilnění myslel, že film musím prostě vypnout, že je to úchylné a hloupé a brutální. A jak úchylná je naše společnost ? Také vypneme zprávy, když se dozvíme, že padesátiletý pedofil znásilnil desetiletého chlapce a pak jej zabil ? (řečnická otázka). Ano, přiznávám svůj značný alibismus, ovšem je to jedno ze dvou "ospravedlnění", která mě napadla. Druhé je lidské - Stanley prostě musel ukázat, jaká zrůda byl Alex na začátku, aby si němu divák získal antipatie. A nebo naopak sympatie - jak někdo prohlašoval, že by si také kopnul. To rozvedu: Je to hloupost, že film tahle někoho inspiruje, to nebyl jeho účel. Dokonce v Anglii se (snad spíše vlivem knihy) objevili lidé, kterým se Alex líbil. Ale násilí zde své oprávnění má ... to mi můžete věřit. -Nahota- Dvě dámy a jedna z nejlepších postelových scén, které jsem kdy viděl. Vzhledem k tomu, že nahota tu doprovází i násilí v "Singing in the Rain" scéně (a konečně i jednu z úvodních), působí jen jako katalyzace šoku. Určitě si nemyslím, že nám jen chtěl Kubrick ukázal, že "i v jeho vesmíru maj baby kozy." -hudba- Úžasné. Poté, co mě jen Devátá párkrát zvedla náladu a zachránila od samovraždy, samo sebou jsem si ji oblíbil i ve filmu. A nejenom ji, všechny motivy jsou úžasné. Konkrétně bych vypíchl tu "zremixovanou" část, která zní, když Alexe sledujeme v hudebním obchodě. Zní ? Zní ? Nedá se říct, snad je to Kubrickem, snad genialitou samotné hudby, ovšem vnímáte ji spíše jako část obrazu, jakýsi další rozměr. Né jako hudbu, která vystoupila nad film (jak tomu bylo v mnoha případech historie). Jo a samozřejmě, scéna, kdy Alex "vychovává" své parťáky a "zrychlená soulož" by bez hudby byly tak na půl cesty. Možná to vypadá, jak si protiřečím, ale né - není tu hudba 90% a obraz 10%, je to jako dvě půlky ... jedné dokonalé pr... -jazyk a herci- Úchylně skvělý McDowell je doprovázen více či méně charismatickými lidmi, kteří však své role zvládají (na 5*, samozřejmě). Vypíchl bych snad spisovatele. Zvláště proto, že (psychologové již jistě poznali) jednou takhle skončím určitě a nebudou mi kvůli tomu muset ani zabíjet manželku. A pak také, podobně úchylného, "dohlížitele", či jak to nazvat. Který o Alexe skutečně pečuje - kdo neviděl, neporozumí. Jazyk není úžasný, je úžasně zdeformovaný, hozený do ruštiny. -Konec- Tento film by si zasloužil vyšší hodnocení, než má. Považuji jej za Mount Everest (jako Hlavu XXII a Spalovače mrtvol) nepochopitelna. Pro všechny, které snad odradilo to "jen skvělé" hodnocení vzkazuji - kdo dali odpad (mám tady jednoho blbečka, co kouká na Japonské hovadiny, jmenuje se podle elitního střelce na velké vzdálenosti :-)), prostě film nepochopili. Pokud pochopíte, bude se vám to snad alespoň na *** líbit - dokáži si představit i lidi, kterým ultraviolence zcela nesedne úplně. Kdo vydržel a přečetl celý "životní komentář", může si pogratulovat. Snad jsem na sebe zbytečně neupozornil. Jsem celkem normální člověk (vážně !!!). Tak děkuji... -P.S.: Hozená rukavice českým televizím- Co je mi do toho, že MGM dávala tento film nedávno, když patřím k jistě početné skupině lidí, kteří ji nemají. Proč film nedá třeba ČT nebo Nova ( to raději né, to je pod úroveň Clockworku) ? To byl pofírunk, to bylo buzeračních dopisů od usedlých padesátiletých pivounů, kterým nad krbem žloutne vysokoškolský diplom z rudou hvězdou. Jaj, ja by řekla naše profesorka na jazyk český, ňami, ňami.

Tak jo, asi poprvé v mé osobní historii jsem měl čest s filmem, který mě velice rozhodil a ještě dlouho mi trvalo, než jsem se dopracoval k pochopení alespoň základních myšlenek. A zároveň to byla úžasná absurdní komedie. Když si vzpomenu, jak Yossarian z krabičky od morfia vytáhl akcii a zakřičel...cenzura. Ještě teď mám na tváři vytlemený výraz. Prostě: Hloupější se zasmějí, chytřejší snad i zamyslí...a nažerou se všichni. Pokud bych byl Pánbůh a měl si vybrat jeden film, který lidem pustím z nebeského videa při apokalypse, byl by to tento. Kam se hrabe Forrest, Avatar a další "pětihvězdičkovky". A nesrovnávejte to prosím s MASHem. Jakkoli patří taky mezi mé srdcovky, tomuhle nesahá ani "po podprsenku" a né naopak. P.S.: Je asi hodně vidět, že jsem knihu ještě nečetl. A ano, učiním tak, jak nejdříve to půjde. 3.3. 2010: Tak jsem dočetl i knihu, jak jsem sliboval. Heller je Bůh, Milo č..., Major Major Major Major je Major a já jsem z toho už trochu magor. Film s knihou se, pravda, nedají moc srovnávat, proto tak prosím ani nečiňte. Samozřemě, že dost linek se "překrývá", přesto v mé glávě vznikly dvě zcela separované složky: Jedna kniha Hlava XXII - nikdy nezapomenout a Jeden film Hlava XXII - nikdy nezapomenout !

Já se nebojím ! Já se nebojím ! Radoval jsem se, když na mě poprvé vykoukla lehce naivní medussa. Od té doby jsem film viděl ještě několikrát a přesto mě neomrzel. K čemu jsou moderním filmům všechny super počítačové triky, když často nemají duši, někdy ani co sdělit a jediným cílem jsou poukázky na život...TOTO, je film, který si zaslouží označení kultovní. Klasické triky mají své neopakovatelné kouzlo, stejně jako celé tohle dílo. Děsím se remaku, jak si s původní "duší " poradí.

Zase Menzel, zase Svěrák. Považuji za svou morální povinnost přihlásit se hrdě a pevně pod přístřeší komédíí, které vznikly ve spolupracích Menzel, Svěrák;Svěrák, Smoljak. Vesnička, Slavnosti a tohle. Dokonce se veřejně postavím i proti své učitelce češtiny. To chtělo odvahu.

Napsla jsem tu před lety na tenhle film jeden strašně debilní komentář, hromada pindů, trapnejch a opakovanejch. Nemá cenu cokoli říkat: Je to skvělý. Ať už toho se... tou nepříjemnou palčivostí, kterou ve většině lidí funebrácký průmysl vyvolává, nebo dusíte smích, protože to je jedna z mála cest, jak se smrti postavit. A koukejte to vrátit do první dvacítky, hajzli!

Filmy se zvířaty mi většinou moc dobré nepřišly. Ať už to bylo kvůli zvířatům samotným, nebo prostě jen proto, že vší roztomilé a milé obrázky mám spojené s koncem zpráv na jedné nejmenované komerční televizi. Medvěd je tedy výjimkou. Ba co víc, patří u mě jednoznačně do kategorie srdcovek, na které se rád podívám kdykoli. Herecké výkony lidí jsou tak nějak standardní (taky hrají až druhé housle), ale medvědi ! Jak mohli tohle natočit se zvířaty. Tvory, kteří moc nechápou, proč mají tohle a tohle dělat (právě jeden ze zásadních nedostatků všech "jézvířátka" filmů). Zase jeden titul kategorie: Tohle už nikdo nikdy nenatočí.

Film, kvůli kterému existuje Amerika... ...Musím se přiznat, že něžné vybrnkávání elektrické melodie Lynyrd Skynyrd, zvolna se vznášející nad pláněmi ve mě vyvolává přímo neuvěřitelné pocity. Ne, zoufale jsem nechtěl, aby hlavní hrdina opouštěl Západ a šel za svým snem do NY. Už GTA líčí "přejmenovaný" Nový York dost depresivně, stejně jako Requiem za sen...Nikdo však nezašel až tak daleko. Hoffamana zrovna nemusím, ale zde exceloval, stejně jako Voight: (spoiler) jak se v autobuse dělil o svůj americký sen s cestujícími, zoufale jsem si přál, ať už jej někdo pošle ... někam. Nikdo neposlal a tak se stalo, že film de facto o sexu okupuje dočasně mé pomyslné top ten. Kdo vchází mnou, nechť naděje se zhostí...