Agent Orange

Nějak omylem se mi přihodilo (jsem v tom úplně nevině), že jsem tuhle úžasnost viděl...a ano dámy a pánové, je to hodně velká sračka! Enjoy! :o)

Dovedu si představit spoustu lidí, kterým se to bude moc líbit...a vůbec jim to nemám za zlé...ale na mě to prostě nefungovalo. Chvilku se to tváří jako situační komedie, chvilku se řeší složitosti života a vztahů...ale celé to dohromady nějak nefunguje. Herci s snaží, ale dialogům člověk nevěří... Takže ve výsledku pro mě naprostý průměr...

Naprosto luxusní oddechová masakrální rubačka v působivém vizuálním hávu. V rámci žánru výborný kousek. Chcete si oddechnout, vypnout na chvíli mozek a kochat se taneční choreografií za prýštění hektolitrů krve? Tak si to dejte. Hledáte něco navíc? Tak jděte jinam...

On ten příběh je takový hloupoučký a jednoduchoučký...ale zpracování je svěží a zábavné...a semtam se mihne i nějaká ta emoce...takže proč ne? :o)

Tato návštěva kina mě utvrdila v několika věcech: 1) 3D projekce je prima věc 2) Lewis Carroll musel brát hrozně tvrdé drogy 3) Pointu Alenky jsem opět nepobral (a nebo tam pořád marně hledám něco co tam není) 4) Helena Bonham Carter umí 5) Tim Burton taky umí, ale tohle si za rámeček nedá...

Věřili byste tomu, že je možné vytvořit skvělý film tak, že smícháte detektivku, mysteriózní drama, asijské mafiány a biblické podobenství? Já taky ne. Až do teď...

Musím říct, že se mi to ve finále dost líbilo, ale vlastně vůbec nevím proč... Velká spousta klišé, příběh ve své podstatě docela banální, ale když se to pěkně smíchalo dohromady, tak z toho máme príma pokoukáníčko. A plus body za Annu Kendrick. Takže hlasuju ANO!

Na jednu stranu úchylné béčkové zombie masakry a na stranu druhou propracované mysteriózní drama s filosofickým podtextem...a ten konec! Takhle rozporuplný film už jsem dlouho neviděl.

Absolutně vůbec netuším co o tomhle filmu napsat, jak ho zhodnotit... Jediné co vím jistě, je fakt, že za mnou v kině sedeli dva típci a jeden z nich cca každých pět minut do tmy zašeptal: "to není možné...to není možné..."

Přiznávám bez mučení, že jihokorejských filmů jsem zatím moc neviděl, ale brzy to napravím, protože tenhle kousek mě dostal na všech frontách. Taková lehkost vyprávění, zpočátku dvou naprosto tragických příběhů, které je však protkáno spoustou mile vtipných scének a všechno to kupodivu drži pohromadě jako celek naprosto dokonale. Absurdita dvou naprosto excentrických lidských osudů do sebe najednou zapadá, tak krásně... Už dlouho mě žádný film takhle mile nepřekvapil.