mac000

Vydařený přepis Simmela, natočená veteránem wallaceovek Alfredem Vohrerem ve stylu německých krimi. Maurice Ronet v titulní roli agenta pojišťovny Roberta Lucase. Motto z Dylanovy písně "Blowing in the wind", jež inspirovalo název románu, zazní ve filmu, když ji Lucasovi pouští ve své vile v Cannes mladá malířka Angela Delpierre (M. Keller)

Adaptace slavné operety "Netopýr" od Johanna Strausse (ml.) se vydařila (rakouské a německé hvězdy čtyřicátých let). Přestože natáčení začalo v roce 1944, film byl uveden do kin až po válce, v roce 1946.

Pár dobrých scén, výborná Vilhelmová, Trojan a Babčáková. Ale jinak zapomenutelný film...

Nenadchne, ani neurazí, pár vtipných momentů (zejména scény s pragmatickou až cynickou gynekoložkou v podání E.Thompsonové). Civilní herecký projev René Zellwegerové. Výborný soundtrack. Závěrečná scéna otvírá možnost pro "Bridget Jones 4"

Úsměvná veselohra, která se roku 1970 promítala v čs. kinech. Prokázala velký komediální talent Monicy Vitti, která byla u nás předtím známá spíše z psychologických dramat M. Antonioniho

Trochu neortodoxní metody pojicejního vyšetřovatele (T. Servillo), které jej nakonec dostanou až k psychiatrovi (J. Reno). Napětí graduje, děj je dobře budovaný a vystavěný na postupně odhalovaném tajemství "who done it"

Ona ta literární předloha je ve skutečnosti kvalitnější, než na to film ukazuje. Ale "pohollywoodštění" scénáře si vybralo svou daň. Takže pouze průměr a Claire Foy nic moc.

Malý filmový klenot. Útrapylná cesta mladé ženy, o jejichž motivech a cílech se dozvídáme teprve v průběhu děje (a nikdy si nemůžeme být jisti, který z nich je ten skutečně pravý). Po přečtení upoutávky Cinema Artu by si divák mohl říci, že už zná ceý děj, že se nemusí ani na film dívat. Ale o tom to není - je to o emocích, prožitku každého dne o kterém film vypráví. Skvělý výkon R. Witherspoonové v roli Cheryl (ale i L. Dernové v roli její matky) umocňují zážitek z filmu tak sugestivně, že člověk by se málem hned začal balit a shánět si pořádné boty, mapy a ...

Díky Montandovi a Deneuveové je tento dějově nijak originální filn velmi příjemnou zábavou a potvrzuje mistrovství J.P. Rappeneaua v žánru komedií.

Obsahová popiska silně zavádějící (jako by byl Nick gay a mstil svého znásilněného přítele v 4% komunitě). Nicméně "kamarád" (spíše Nickův klinent) v tom hraje také ne bezvýznamnou roli, byť ve zcela jiném kontextu. Pouze charizmatický Statham táhne děj.