Abigail

Viděno poprvé před 20 lety a podruhé před 20minutami. Názor neměním, krásná hudba, záběry Jihu i New Yorku. Pár okamžiků bych příště radši skočila, ale to bude tím, že na slaďárny moc nejsem - a tady se občas (ale jen zlehýnka) mihnou. Nej scéna: stradivárky "visící" nad NY ulicí! Miluju závěrečný záběr na Charleston Bridge v zapadajícím slunci, utkvěl mi v paměti už před těmi 20 lety. Nádherně podtrhuje monolog Toma Wingo.

Silný film, nechá stopu. Syrový, tmavý, pochmurný 50.léta. Trochu stereotypní podání židů: copak opravdu mají jen německy znějící jména a příjmení??? Jinak vynikající, miluju filmy bez happy endu!

Nádhera, když se tihle manželé hádají! Stačí první hádka u dálnice a chce se vám zůstat s nimi opravdu až do konce. A nejen hádky jsou v tohle filmu uvěřitelné: bokovka, které litujete, plkající kolegové u piva, sen, který vám ostatní naoko přejí, ale vskutečnosti závidí...To, že jediný, kdo má "rozum", je pomatenec ("V Paříži snad lidi nemají děti?") myslím dost dobře vystihuje absurditu "dobrých sousedských vztahů", které existují opravdu málokde. Krásná hudba.