Režie:
Jiří MenzelScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (více)Obsahy(1)
Úsměvný film vypráví ne jeden, ale hned několik příběhů. Ústředním dějovým motivem je konflikt mezi otcovsky rozvážným řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho mladým, mentálně zaostalým závozníkem Otíkem. Neméně důležité jsou však i další dějové prvky, vykreslující střediskovou obec a její obyvatele s humorným nadhledem a přitom s mimořádnou plastičností a autenticitou. Snímek je naplněn typickým svěrákovským inteligentním humorem, někdy trochu drsnějším, avšak nikdy vulgárním, umocněným Menzelovým smyslem pro "poezii a prózu" všedního života. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (1)
Recenze (984)
Vynikajícím humorným způsobem vyjádřený stav naší tehdejší socialistické společnosti. Jakoby se snažil film svému divákovi naznačit, jak se s problémy tehdejší politické situace vyrovnat tím nejlepším způsobem. Prostě a jednoduše s humorem. S tím se každá těžká situace (snad vyjma úmrtí v rodině :-) snáší lépe. ()
"Vo každým teleti si vedu agendu... co otec, jakej to byl bejk, co matka, jaká to byla kráva." Po ránu vyskočím z postele, posnídám rohlík, vyvenčím Karla von Bahnhof, trochu se pokochám při jízdě a spěchám do práce, abych pomohl Pávkovi zbourat Pražákovi sloupek. Po práci si dám pivo ze sedmého schodu, skočím si do kina na senzační rumunský film a popřemýšlím o prohlídce pelhřimovského krematoria. Jsem sice momentálně poněkud zaostálý, ale snad to na funkci nebude mít vliv a budu se moci u tohoto snímku ještě mnohokrát pobavit. ()
A ľaľa! Starý slintajúci Cimrman už tu zťahuje mladej nymfe gaťky z prdele. (Áno, je to auteur! Stále píše o tom istom.) Nebuďme kritický! Veď on to robí pre národ. Svoje bohumilé aktivity vepsal Svěrák aj do postavy doktora. Takže doktor musí byť intelektuál (ale iba taký hezký český - nad posteľou má knižnicu a recituje nad poliami JZD) a musí opačovať mladé kuchárky, ktoré z toho okamžite vlhnú. Hlavný hrdina je zato asexuálne dieťa, ktoré si ho ani nevyhoní. Existencia jeho vtáka je potlačená ako všetko v tomto filme, čo by mohlo mať spojitosť s vtedajšou realitou. (Nemci majú Oskara Matzeratha, mi máme Otíka.) Polarizácia postáv horšia ako v prvoplánovej rozprávke. Zlí potentáti z Prahy a nevinný prostý človek z dediny, ktorý chudák za nič nemôže. Na porevolučného Menzla všetci pindajú o sto duší, ale proti tomuto pokryteckému pseudohumanizmu nemajú nič. Neobhajujem toho Kráľa, ale tá lascivita je aspoň príslušná jeho veku. Omnoho zarážajúcejšie je, že bol taký lepkavo chlípny už v strednom veku. Inak scenár je ďalší dôkaz, že Svěrák nikdy nenapísal komplexný príbeh s dramatickým oblúkom, ktorý by zaťal aspoň trocha do živého. Je to len také učesané zliepanie otravne dojímavých gagov (Našťastie nezačal Bán do sprchy v novom byte telefonovať!).........................Zaujímavé je sledovať aj družnosť s akou sa zobrazujú vo filme Slováci. Podobnú pachuť dnes môžete cítiť napríklad zo spoločnej pesničky Noname a Chinasky. Ako keby sme boli navždy dva navzájom sa milujúce bratské národy a každý významný režisér či umelec musí na to vzorne vo svojom diele upozorniť. A zo všetkých týchto českých filmov lezie skrytý kolonizátorský postoj (naposledy v Perfect days) k Slovákom. Ale nech nie som za rýpala, snáď by som nechcel aby niekto ukazoval na plátne vzájomnú nevraživosť (stačí si zájsť do krčmy, keď na MS v hokeji náhodou ČR skončí nejaký ten stupienok za SR), živenie starých stereotypov (Havel? Tá kurva, čo zničil celý náš strojársky priemysel!) a obojstrannú xenofóbiu (ťažko povedať či Česi viac nenávidia Moravákov alebo Slovákov?)...............................Je to šikovný populizmus na všetky strany. Doktor musí zapičovať na lietadlo rozprašujúce chémiu na polia. Tento obraz vyznávača pravej prírody musí byť veľmi milý aj dnešným paranoidným antiglobalistom. Dedinka je komunita dobrosrdečných ľudí, kde je oprávnená nevera to najhoršie, čo sa môže stať. (malá poznámka - legitimizácia nevery je hlavný artikel Poledňákovej v jej súčasných opusoch!).....................Film nie je ani dobre "remeselne zrežírovaný" (keď už musím použiť toto hlúpe slovné spojenie), a keby aj bol, umenie nie je remeslo.............Toľko môj príspevok k pátraniu po základnom kameni "pekných českých filmov". ()
Pro mě určitě nejlepší československá komedie, která vystihuje život na vesnici v 80.letech 20.století. Když jsem se byl podívat v Křečovicích, kde se film natáčel,tak jsem tu vesnici prošel asi za půl hodiny. Většinu míst jsem poznal /kostel,náves,družstvo,škola,hospoda/ některé jsou opravené a mají nový vzhled a kvúli některým jsem musel zajet až do okolí Neveklova /Panský rybník,kde se natáčely scény s potápěním Turka a kde se natáčely scény z českého seriálu Návštěvníci/. Za mě 100% ()
Ano, ano....zase jsem si dal, už ani nevím pokolikáté, tento film a znovu jsem se kochal. Protože Neveklov a Křečovice jsou nedaleko, vypravil jsem se tam a rozhodně lze nalézt "známá" místa, dokonce na kopci parkovala zachovalá "v3s"... Ani by mě nepřekvapilo, kdybych uslyšel hvízdnutí na prsty... Film znám již téměř zpaměti, přesto v mých očích neztratil nic ze své laskavosti, lehkosti a stále si ho uživám. Co může být pro režiséra i diváka lepšího? Kdo viděl bonusy k filmu dozví se, že film vznikl úplně náhodně, což jen ukazuje na vysokou kvalitu scénáře. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (111)
- Některé scény evokují postavy z němých grotesek. Hlavní postavy Pávek (Marian Labuda st.) a Otík (János Bán) se podobají slavné dánské dvojici Pat a Patachon, kterou tvořili Carl Schenstrøm a Harald Madsen. Scéna, kdy Otíka Pávek budí, je typická scéna, kterou na platně mnohokrát převedl Stan Laurel. (sator)
- Zootechnik ing. Václav Kašpar (Jan Hartl) zaplatil šiestim ľudom vstupné do kina na film, aby mohol v Otíkovom (János Bán) dome byť sám so sekretárkou Turkovou (Libuše Šafránková). Otíkovi predtým povie, že je to senzačný rumunský film, trochu cestopisný a trochu erotický. Podľa nástenky pred Křečovickým kinom Mier, kde si Otík prezerá filmový plagát a fotky z filmu, išlo v skutočnosti o rumunský film Zbojnícka česť (1981). Ale nebol to ani jeden zo žánrov, o ktorom Otíkovi hovoril Zootechnik Kašpar. Išlo o dobrodružno-historický film. (Raccoon.city)
- János Bán (Otík Rákosník) uvedl, že při premiéře filmu ve Spojených státech amerických ho spolu s Mariánem Labudou (Pavel Pávek) kritika označila za Laurela a Hardyho východní Evropy. (JoranProvenzano)
Reklama