Recenze (47)
Občanský průkaz (2010)
Film z těžkých časů sedmdesátek začíná jako komedie plná smíchu a přechází do dramatična, u kterého jsem neměla daleko k pláči - to, jaký panoval v naší zemi režim... Všechno bylo povrchní, neupřímné a slibnou budoucnost mohl do trosek poslat jediný socialisticky vychovaný spratek. Snímek mi připadal pořád lepší a lepší, 137 minut uteklo hned. Škoda, že se Ondřej Trojan režírování nevěnuje víc.
Bez konce (2008)
Vtipné scény nezachrání film se spoustou hluchých momentů, který je vlastně o ničem.
Dobyvatelé ztracené archy (1981)
V sedmi letech jsem byla přesvědčená o tom, že se stanu archeoložkou. Nakonec to ale zůstane jen u dětského snu:)
Sezame, otevři se (1969) (pořad)
Na to se jako malí prostě museli dívat všichni. A ze sexouše s kytarou na krku a bubeníka s růžovým hárem jsem odvařená dodnes! http://www.youtube.com/watch?v=owXttftUeV8
Habermannův mlýn (2010)
Ten film má super režii, kameru a hudbu, jenže ze začátku-první polovinu-mě moc nebavil. Nakonec se z něj ale vyklubal český nadprůměr (ovšem na Protektora nemá). Udrží diváka v napětí, ale chvílemi je patetický, snaží se o velkolepost, a ke konci trošku hraje na city (a to ve prospěch Němců). Dost mi vadilo nadabování německých herců, chvílemi fakt nelogické. Nakonec z filmu vyplývá, že jsou svině jak Češi, tak Němci. A mimochodem, opravdu byl Habermann tak bezchybný?
Procitnutí v Garden State (2004)
Zásadní problém je v tom, že mi nesedly charaktery dvou hlavních postav a celou dobu jsem čekala na nějakou hlubší pointu snímku, o které jsem si myslela, že nastane, když Peter Sarsgaard celý den vedl ústřední dvojci kamsi... Ovšem Natalie Portman, dobře zvolená hudba a hlavně absurdní scény opravdu stojí za to! Tapetová košile, certifikáty sahající až na strop, křeček, který nepochopil princip kolečka apod. - zaručeně každého rozesměje!
Muž, který sázel stromy (1987)
Výtvarně hezky zpracovaný dlouhý "Večerníček" s myšlenkou, na který ale brzy zapomenu. Neurazí, ani nenadchne, pustit si ho večer před spaním je ideální.
Kasandřin sen (2007)
U krimi Woodyho Allena mi chvíli trvá, než mě začnou bavit. Všechno všem vychází, ale pak se začne kvůli penězům zabíjet a já s napětím čekám na nepředvídatelný konec, po kterém mám sevřený pocit v žalůdku. Tyhle jeho filmy jsou fajn, ale dávám přednost typickým allenovským komediím.
Počátek (2010)
Skoro se mi chtělo z té nádhery brečet. Christopher Nolan mě utvrdil v tom, že je génius.
Ženy na pokraji nervového zhroucení (1988)
Úžasná absurdní komedie s barvami, kde se opět všechno točí kolem krásných žen a samozřejmě nechyběly paruky:) Nečekala bych, že Almodóvar natočil něco tak vtipného! Za scénu z konce filmu "Lucía na motorce" si film místo původně zamýšlených 4* vysloužil 5*.