Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Poslední recenze (170)

plakát

Šéfkuchař na grilu (2014) 

Na jednu stranu je to celé o tom, jak to v životě rozhodně nefunguje. Takové totálně naivní od začátku do konce. A na stranu druhou se na to dobře kouká. Když tedy člověk přijme tuto „vlastnost“, udělá si tímhle filmem dobře.

plakát

Ready Player One: Hra začíná (2018) 

U tohodle filmu jsem prožil jedno z nej filmových zklamání posledních let (řečeno slušně). Podle zdejších recenzí jsem se dobře naladil, a pak už jen přicházela jedna sprcha za druhou. Jednak film vypadá jako natočený o dvacet let dřív než skutečně byl. Netuším, proč, ale je to tak. Druhak je to od prvních okamžiků naprosté Béčko, se vším, co k Bé nechvalně patří. Herecké výkony, ale nejen ty, na úrovni telenovely a horší. Vše totálně povrchní a toporné, takže ať se děje cokoli, působí to naivně a pitomě — dialogy, postavy, mimika, emoce, zápletky, vztahy… A to vše se nese na vlnách jednoho klišé za druhým, díky čemuž to působí ještě o třídu debilněji. Přitom námět není zlý, ale to zpracování je trestuhodně diletantnské. Koukání na to všechno svrbí jako vyrážka, a to svrbění se stále stupňuje, až už to nejde vydržet. Nechci to tu pranýřovat, respekt k tvůrcům, ale… No nic,, život jde dál.

plakát

Equalizer 3: Poslední kapitola (2023) 

S každým pokračováním Equalizer ubírá na akci (kterou umí) a přidává omáčku (kterou neumí a ještě ji čím dál víc ředí). V posledním dílu trilogie už je akce jen jako šafránu a tak film úspěšně nudí rozvleklými, zbytečnými, prvoplánovými a topornými scénkami. A když konečně dojde na akci, je ajn cvaj po všem. Vše tu působí dost povrchně až odflákle, jako by se nikomu vlastně ani nechtělo něco předvést. Škoda. Mně osobně druhý i třetí díl potvrdily dojem, který jsem si odnesl z toho prvního — že ten film nestál až tak na Denzelu Washingtonovi, ale Martonu Csokasovi, který zahrál roli gangstera s takovou noblesou, že jsem scény s ním hltal vteřinu za vteřinou, slovo za slovem, gesto za gestem, a film pak vnímal především jejich optikou. Když už pak chyběl, celé to stavělo jen na hodně přestřelené ideji prezentovat Denzela Washingtona jako chlápka s kilometrovým nadhledem a neotřesitelným až otráveným klidem, který s prstem v nose odrovná kdykoli kohokoli (třeba knihou) a ještě si pustí stopky, aby si potvrdil, že je pořád sekáč. Naštěstí aspoň stopáž tohoto nekrologu Equalizera není přestřelená, nicméně i tak mě přepadal pocit, že film trvá věčnost.

Poslední hodnocení (807)

Reklama