Zabijáci rozkvetlého měsíce

Nejrychlejších tři a půl hodiny kinematografie. Úctyhodná délka ve mě budila respekt, ale uteklo to jako voda. DiCapriův zdegenerovaný škleb funguje a bavilo mě sledovat, jaká je to lidská zrůda. Chvílemi je až komické, co se tam děje a furt to ňák všem prochází. De Niro baťovsky drží město za koule, ovládá a manipuluje všechny a všechno a i přes veškeré utrpení, kterým si Osedžové prochází je to stále zábavný film, který stojí za to vidět. (02.01.2024)

// Asi už bych se tomu neměl divit, ale stejně mě pokaždé dostane, s jakým elánem a jak stylově dokáže Martin Scorsese vyprávět i ty sebedelší filmové příběhy. Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou toho další ukázkou, navzdory hutné stopáži se jedná o fascinující (ovšem tím znechucujícím způsobem) a svižnou podívanou s fantastickými hereckými výkony trojice DiCaprio, De Niro a Gladstone, pojednávající o další černé kapitole americké historie. Nicméně asi se budu rouhat, ale kdyby se přece jen mistr nesnažil nutně za každou cenu vysvětlit pohledy všech spojených s těmito zločiny, našel by v tom příběhu něco, na čem by šel vystavět ještě o řád údernější a napínavější film. Takhle je to sice formálně famózní a po dramatické stránce komplexní, ale už ne strhující, natož zničující jako pro mě byla Hořící Mississippi. Přesto však stále impozantní film, na kterém je krásně vidět, jak je tahle režijní legenda pořád o míle napřed před současnou generací filmařů. 8/10 (21.10.2023)

Další Scorseseho dokonale inscenované retro s anti-hrdiny, prohnilými korupcí a prolhaností až do morku kosti. A tragédií obětí, snímanou tradičně s emocionálním odstupem. Tedy s výjimkou hlavní postavy indiánky, které likvidace není na několika vteřinovou scénu prostřelení hlavy. Je tady potřeba mít tento Martyho rázný vypravěčský styl rád. Já s ním měl vždy trochu problém. Robert De Niro si královsky užívá dalšího manipulátorského kmotra, tentokrát s tváří hodného strejdy. DiCaprio zábavně variuje všechny své herecké trademarky v rozpolceném blbečkovi s negativně zakřivenou pusou. A ve velmi malé roli zazáří Brendan Fraser. Lily Gladstone je minimalistickým hereckým projevem s uhraničivým pohledem křehká, odevzdaná a důvěřující. Brutální stopáž podporuje absolutní dějovou komplexnost snímku epických rozměrů, ale taky navyšuje počet postav a událostí kolem nich, ve kterých jsem se již v závěrečném resumé trochu ztrácel. Rytmicky monotónní, ale díky neustálé pulzující hudbě živé a zlověstně gradující vyprávění o skličujícím bezpráví osvobozujícně osvěží nástup začínajících agentů FBI s jejich profesionální metodičností. Na takové taktiky zákona v té době kriminální skupiny pošuků nebyly zvyklé. Milé cameo překvapení ve slavnostně střiženém epilogu. Myšleno slavnostně na cestě za oscarovými nominacemi. [Cannes FF] (21.05.2023)

V rovině pohledu na k záhubě odsouzenou komunitu hutné, teskné, od režiséra typicky kousavé a chvílemi strhující. Ve stejně výrazné rovině rodinné ságy ze starých nedobrých časů ale ve všech ohledech slabší. Charakteristika ústředního trojlístku je totiž téměř od začátku jasně daná, mezi řádky je toho skryto jen málo a ve chvíli, kdy se přestane před divákem halit i poslední detail, je hotovo. Od té chvíle už nedává smysl důvěra konkrétních vztahů a tím pádem ani motivace zásadních činů v posledním aktu. A tím spíš pak nerozumím, proč tenhle měsíc kvete půlčtvrté hodiny, když by se všechny pohnutky i pointy vešly do dvou a nepřišel bych o významy ani hloubku. Čímž se dostávám k tomu, jak moc Scorsese miluje rozhazovačnost a formální rozmazlenost. Tam, kde má být stádo, je několik stovek krav, kde má být davová scéna, jsou lidi od obzoru k obzoru a tak (hlavně v úvodu) pořád dokola. I DiCaprio je tentokrát až nadužívaný a možnosti jeho zlomeného výrazu, jakkoli jindy dokonale funkčního, přetíženy, protože je divákovi téměř cpán před oči ve všech emocionálních extrémech. Chápu opájení se možnostmi kinematografie, ale na rozdíl od daleko chytřejšího Irčana, podobně rozvážné a opatrně jedovaté americké vzpomínky, tenhle kotouč podruhé už roztáčet nebudu. (15.12.2023)

Uf, tak bezútěšný, a přitom tak skvělý film. Kvituji s povděkem, že se Martin Scorsese tentokrát nerozhodl prostě rozpohybovat knihu, jak to bohužel udělal v Prokletém ostrově, ale že se rozhodl příběh vyprávět znovu, po svém, tak, aby z něj něco měli i ti, kteří předlohu znají. Nepřekvapí, že film pojal jako gangsterku. Jako mrazivou studii toho, jak snadno člověka může spolknout zlo, pokud se ne(u)brání. A zároveň jako obžalobu médií, která o tom mlčí. Perfektní volba. A jak je to natočené! Těch nápadů, ty chladné scény vražd, jaké umí točit jen Scorsese, ty nádherné mystické scény, jaké bych od něj nečekal... No a k tomu herecké výkony. Leonardo DiCaprio hraje a vypadá jako Marlon Brando, Robert De Niro se s hodinářskou přesností pohybuje na hranici karikatury a očividně si opět užívá pořádnou roli, a Lily Gladstone... Ta se oběma vyrovná jediným pohledem, do něhož nějak dokáže dostat úplně všechno. Opravdový filmový zážitek, který si zaslouží každou z těch dvou set minut. A s dokonalou tečkou na závěr, jakou by si mohl dovolit málokdo. Ale Scorsese může. (28.10.2023)