Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Pohádka
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (43)

plakát

Ratatouille (2007) 

V době, kdy byl film v kině, jsem o něm všechny slyšela mluvit. Bohužel, nešla jsem na něj, nikdy by mě nenapadlo, že by mohl být opravdu tak dobrý, takže jsem ho viděla snad až o dva roky později na DVD. I tak je to podle mně asi nejlepší animák, jaký jsem kdy viděla. Super postavy, hudba, animace.. a hlavně Paříž! Tu miluju, a opravdu bych chtěla vidět naživo ten úžasný výjev noční Eiffelovky..

plakát

Harry Potter a Princ dvojí krve (2009) 

Opravdu mě mrzí, že jsem HP 6 nestihla v kině, protože si myslím, že by to byl rozhodně ještě větší zážitek než stáhnutý z netu - ikdyž v té nejlepší možné kvalitě. Knihu jsem nečetla - to zatím jenom 4. díl - ale už se na to chystám. Film byl úžasný, absolutně mě strhl sebou, jako kdybych v Bradavicích byla. Kulisy jsou úžasné, kamera se povedla, herecké výkony i obsazení obstojné.. Nevím o věci, kterou bych mohla Harry Potterovi a Princi dvojí krve vytknout. Při scéně, kdy Snape zabije Brumbála a když na něj Harry v slzách křičí "On ti věřil!" jsem se dokonce rozbrečela a slzy mi tekly ještě celou jejich rozmluvu. Což mě ještě víc utvrzuje v tom, že si tu knížku opravdu musím přečíst.

plakát

Harry Potter a Fénixův řád (2007) 

Jeden z mých oblíbených Harry Potterů. Taky jsem na něm nebyla v kině, což je mi docela líto, ale viděla jsem ho na netu v originále s titulkama. Fakt se mi to líbilo, a teď čtu i knihu (která je mimochodem vynikajicí). Dotkla se mě scéna, kde umírá Sirius. Všichni obsazení herci a herečky zahráli ve filmu dobře, je to fakt třída. Dan Radcliffe, Rupert Grint i Emma Watson se vypracovali a už umí hrát opravdu dobře (ale i v prvním díle se jim to povedlo - každopádně zlepšili se). Takže film na jedničku, jen tak dál!

plakát

Jmenuji se Oliver Tate (2010) 

Hodně zvláštní film. Docela mě fascinuje ve filmech sledovat každodenní život tak divných lidí, jako je Oliver Tate. Když se jeho neobvyklá osobnost spojí s bezprostřední a ostrou povahou Jordany, je to ještě zajímavější. Craig Roberts i Yasmin Paige zahráli svoje role perfektně. Bohužel, film se mi nejvíc líbil především ve scénách, které obsahovaly tyto dva aktéry, případně rodiče. Když byl Oliver sám, zas tak moc mě to nezaujalo, a chvílemi jsem se trochu nudila. Poté ovšem brzy přišla chvíle, kdy film zase lehce plynul a nakonec musím říct, že se mi to docela líbilo. Obzvlášť musím vyzdvihnout scénu téměř na počátku filmu, kde si Oliver představuje svoji smrt - čas od času se nad tím taky zamyslím, jak by na takovou událost lidé v mém okolí reagovali. No, a závěrečná scéna měla taky svoje kouzlo.

plakát

Zkažená mládež (2007) 

Klass je jedním z těch filmů, který mi doslova vyrazil dech. Už jenom to, že je to podle skutečné události, mi přijde neuvěřitelné. Myslím, že se film věnuje docela aktuálnímu tématu, které ovšem mnoho lidí podceňuje stejně jako samotné následky šikany. Hodně lidí si neuvědomuje, kam až to může dojít. Někdy až k masakru, například jako ten na univerzitě v Texasu, Virginii, Michiganu a samozřejmě nejznámějšímu Columbine. Podle mého názoru byl tento autentický příběh velmi dobře převeden na filmové plátno, hlavní představitelé i šikanisti své role zvládli skvěle. Některým hercům v podobě ostatních přihlížejících žáků ve třídě bych možná nebyla tak nakloněná, přišlo mi totiž trochu zvláštní, že by opravdu jenom vesele přihlíželi a neměli s tou šikanou nejmenší problém. Film se mi ale opravdu líbil, a scéna na pláži byla docela překvapivá a zároveň hodně smutná, stejně jako úplný závěr filmu, na který jsem jenom překvapeně zírala.

plakát

Takešiho hrad (1986) (pořad) 

"Tentokrát v Takešiho hradu nemáme žádného vítěze."

plakát

Monte Carlo (2011) 

Od tohoto filmu jsem nic moc nečekala, ale musím říct, že mě docela překvapil. Katie Cassidy byla neuvěřitelná a stejně tak Leighton, která je jednou z mých oblíbených hereček. Tak nadšená jsem už nebyla ze Seleny Gomez, ke které jsem nikdy nechovala větší sympatie, a v postavě Grace byla docela nudná. Naproti tomu jako Cordelie byla skvělá. Děj lehce plynul, a i když mě vlastně nic nepřekvapilo a všechno bylo hodně předvídatelné, stejně se mi to docela líbilo. Atmosféra a prostředí bylo hrozně sympatické, o to víc, když jsem sama v Monte Carlu byla a začaly se mi vracet všechny vzpomínky na něj. Celý film bych ohodnotila asi za tři hvězdičky, ale musím přidat ještě jednu za krásného francouze Pierra Boulangera.

plakát

Super drbna (2007) (seriál) 

První dvě série si zaslouží nejvyšší možné hodnocení, bohužel od třetí série šla kvalita slušně dolů, a už mě to i přestalo tolik bavit, protože už všichni byli se všema a stal se z toho jenom další nekonečný seriál, takže nakonec snižuju na čtyři hvězdy.

plakát

Pevné pouto (2009) 

Jak tak vidím v komentářím, hodně lidí tady snad spíš kritizuje, než chválí. No, mně se tenhle film líbil a rozhodně patří k nadprůměru. Stanley Tucci zahrál roli slizského vraha víc než přesvědčivě a vždycky když se na tenhle film dívám, nahání mi trochu hrůzu, že až začínám mluvit k Susie, aby do toho pitomýho doupěte, který pan Harvey vyrobil, nechodila. Ikdyž některé "záhrobní" scény byly trochu divné a občas až moc vyumělkované, rozhodně by tento film neměl být zatracován. Tak nudný to přece nebylo.

plakát

Prolhané krásky (2010) (seriál) 

V poslední době patří k mým nejoblíbenějším seriálům. Už dlouho jsem se na něj chtěla podívat, akorát jsem s tím začla trochu pozdě, až na začátku prosince. Musím říct, že toho vlastně nakonec nelituju, protože teď čekat celý týden na nový díl je hrozný.. Ale hrozně moc mě PLL baví a o vánočních prázdninách jsem na ně koukala prakticky celý den. V PLL mám ráda snad i skoro všechny postavy, po dlouhé době jsem si konečně zvykla i na Ariu, ikdyž mi první sérii a i kus druhé byla prostě nesympatická. Každopádně, mými oblíbenými postavami bude pořád Spencer, Emily, Toby, Caleb a Ezra. Jenom mě přijde, že je přece jenom trochu divný, že snad v každým dílu mají holky jiný oblečení, je to trochu přehnaný. Jinak se mi líbí to napětí, kdy někdy skoro ani nedýchám, a strašně mě zajímá, kdo je A.