natalanka

Tak to byl film zkouknutý na první dobrou. Od začátku do konce. Je to film, ke kterému se dá znovu vrátit a znovu si ho užít. Krásná kamera, dobře vystavěno a hlavně.... Kincsem ( Můj poklad) je kůň, který žil, vyhrával a opravdu uzavřel přátelství s kočkou a Frankiem ošetřovatelem. Z 54 závodů 54 vítězství. Tak to je nádhera. A za film děkuji. Neskutečně se povedl. :-)

šly jsme na to s holkama jako na bláznivou komedii. Byla. S velkou nadsázkou...Jenže pak přišlo drama.... Alkoholismus, smrt, rozchod, staré viny..... aby se to ke konci přehouplo opět k nadějnému konci. Vyšly jsem z kina a jelikož se alkoholismus naší rodiny týkal. bylo to najednou téma k bilancování....zárověň tu vážnost odlehčovala Tánia Dyková svou bláznivou postavou a tomu jsme se opravdu musely smát. A malá Terezka..... tak to je neskutečné jak nás ta cácorka dostala....O Elišce balzerové....od ženské v celku nepříjemné se propracovala v tak sympatickou osobu... Za nás 5. Líbilo se. :-)

Mé kořeny severu jsou propojené jako kořeny vína do hloubky jihu a tetelím při každém záběru. My kteří ta místa projeli chápeme a umíme se tomu smát. My kteří okoštovali jih.... si na tomhle filmu vždy pochutnáme. :-)

Můj Bože tak to bylo. To tedy bylo něco. Jiřinka a Kryštof to utáhli tak bravůrně.... scénář byl neskutečně nadupaný a bez tichých míst.... no doporučuji všem....všem, kteří rádi ty třešně na dortu......:-)

Každé každičké z holek a žen, které tady hráyi, vyjadřuji upřímný obdiv. Herectví Jiřiny Bohdalové je neskutečné a excelentní... to člověk hltá každé gesto i každý pohyb těla i ve tváři. Kdo viděl ví o čem mluvím. Každá přítelkyně z domu smutku je totální originál a jiný herecký počin. Každá se ho zhostila s takovou věrohodností, že z toho mrazí....:-)

Jééézusmááárjááá. Co to bylo???? Hotel, že by se tam vešlo půl města a šťastný nový rok slaví 11 lidí i s barmankou...Proč sprostá slova? K čemu? Abychom se smáli? Ty kráááso, neskutečně se to táhlo. Přišlo mi to jako napsané na koleně a látané horkou nití. Z kina jsme šly rozpačitě...jediný dobrý moment filmu? Když prachař zdrhne před medvědem....jinak....škoda mluvit a škoda koukat. :-(

Kino se tak hodně smálo, že jsme polovinu filmu neslyšeli :-) Ten smích lidí, kteří vycházeli z kina a chuť se rozběhnout....bylo to svěží, vtipné a tak nádherně oddychové. Tenhle počin se opravdu vydařil a to by\lo znát na lidech v sále, lidech, kteří o tom pak mluvili v práci i mezi přáteli :-)

Mazec... a tak to chodí. Pár let života pryč a oni o tom ani neví. Rodiny se trápí, lidé kolem nich se trápí....a oni si myslí, že jim všichni ubližují. David se do toho položila tak věrohodně... ty pohyby, motání, gestikulace, výraz ve tváři, kdy mimické svaly povolí a člověku nějak prapodivně upadne obličej.....lidé v léčebně, závislosti.....jak jsme my lidé slabí....výborný film :-)

Není to špatné, je to dobré, ale dobré je za 3. Na pana Švehlíka je radost koukat jak hraje...určitě stojí za to se kouknout a možná i ještě jednou...:-)

Z toho filmu mě mrazilo krásou, obavou i při hudbě...Mrazila mě jejich láska. On by za ni šel do pekla, ona s ním tím peklem chlastu a drog šla. Chtěla to jinak.. on to jinak nechtěl. Přesto.... ta přitažlivost mezi nimi byla opojná a krásná. Nechtěla bych nikdy prožít ten konec...Já romantik, který miluje pohádkové konce a žili spolu až na věky.....:-)