korok

Dokument popisující vzestup a pád popové hvězdy a její opětovný návrat na vrchol, zaměřující se zejména na její kontroverzní aférky točící se kolem drog, psychického zhroucení a vztahů. Nejvíce mě na tomto dokumentu štvalo, že v pozadí hrály hity Britney, které přezpíval někdo jiný. To měli tvůrci raději nechat hrát jen hudbu. Jinak jako její fanda doufám, že v budoucnu už se budou o Britney točit pouze pozitivní dokumenty. Snad se z toho nejhoršího dostala, přeci jen už je trochu více dospělá.

Hru jsem nikdy nehrál, takže nemohu posoudit do jaké míry se děj tohoto pokračování drží herní předlohy a zda-li to je na škodu či nikoliv. Zatímco jednička mi sedla do mého gusta (zapadlé zdánlivě opuštěné město duchů v jehož útrobách na vás čekají fanatičtí náboženští fundamentalisté, od kterých od začátku nevíte co čekat), dvojka mi již přišla jen jako přihřívání té samé polívčičky, která ale po druhém ohřátí je kvalitou někde jinde a nechutná tak dobře a nepřináší nic zásadně nového.

Poté, co se mi dostal do rukou tento film, a po přečtení zdejšího stručného obsahu opisujícího děj, jsem očekával něco podobného ve stylu I Spit On Your Grave ve francouzském podání. Ale – chyba lávky. Úvodní půlhodinu jsem nevěděl co se vlastně děje, člověk sleduje zatčení a převoz dvou týpků do vězení respektive do nemocnice a pak věčně třesoucí a otáčející se kamera, se pohybuje na nějakých temných místech plných nechutných gayů. Až pak mi došlo, že je to nějaký gay club a že děj je pozpátku. Režisér chtěl být se svým kamerovým stylem zjevně originální, u mě se mu však podařilo maximálně to, že mě z toho věčného otáčení kamery rozbolela hlava. Následuje drsná scéna znásilnění a potom už jen scény na diskotéce, v metru a v posteli, kde „později“ znásilněná Monica Bellucci tlachá „o ničem“ se svým přítelem a kamarádem. Tyto scény mě už ničím nezaujaly, když jsem věděl konec, začátek mě už nezajímal. O to více kvůli tomu, že nebyl podán zdaleka tak zajímavě, jako v jiném filmu „pozpátku“ Memento, kde jste si rádi počkali na to, co bylo na začátku. Jak tady někdo trefně poznamenal, film s podobně kvalitním dějem by dokázal natočit jakýkoliv student FAMU a to jim jěště křivdím. Jistě, film má za úkol hlavně šokovat, mě ale znechutil a dějově nezaujal a divím se, že jsem na něj dokoukal. Jediné co ve filmu stojí za to, je snad pohled na odhalenou Monicu Bellucci, nic víc. Kvůli tomu ale jednu hvězdičku dávat nebudu.

Tak k tomuto filmu jsem se dostal úplně náhodou. Sháněl jsem polský film z druhé světové války OBŁAWA, no a dostal se mi do rukou tento akční film, který je do polštiny přeložen pod stejným názvem. Počateční zklamání, že se jedná o jiný film, vystřídalo po několika minutách nadšení. Dostal jsem strhující napínavou podívanou od začátku až do konce. Některé scény (matka s malým synem, kteří snad nedrželi nikdy zbraň v ruce, se úspěšně střelecky brání, zabarikádováni v chatce, před zločinci se samopaly) jsou naivní ale takových scén je ve filmech tohoto žánru mnohdy spousta. Já se bavil a nemůžu dát hůře než za čtyři. Kvůli zdejšímu nízkému hodnocení však přidávám ještě jednu hvězdu navrch na plný počet.

Pro mě jakožto již od dětství velkého fanouška tohoto klubu z Anfield Road skvělý film o skvělém klubu. Dokazuje to, jak velkým a populárním klubem Liverpool FC je, když se o něm točí filmy. Příběh je takovou pohádkou o cestě obyčejného malého kluka, který si chce splnit svůj sen a dostat se na finále Champions League do Instanbulu. Žádná z překážek na cestě ho nezastaví a jeho příběh, jakožto asi policií nejhledanějšího dítěte, se stane populárním po celé Evropě. Pokud zrovna nefandíte červenému klubu od řeky Mersey, nebo neholdujete fotbalu, nemusí Vás příběh nějak obzvlášť pohltit. To ale není můj případ, takže za mě jedině plný počet bodů. Velice potěší i menší vedlejší role liverpoolských legend Stevena Gerrarda, Jamieho Carraghera a Kennyho Dalglishe. V závěrečné scéně, když zpívá celý stadion hymnu You´ll Never Walk Alone, běhá mráz po zádech.

Výtečný polský seriál zobrazující osudy několika členů skupiny odporu tzv. „Cichociemnych“ a jejich blízkých během a po druhé světové válce. Seriál je inspirován historií skupiny diverzantů, kteří byli vyškoleni v Anglii, aby se mohli vrátit do válkou zmítaného Polska a bojovat za osvobození a nezávislost. Seriál sestává z pěti řad po 13 dílech. Děj prvních tří řad se odehrává roku 1941, čtvrtá řada roku 1944 a zatím poslední pátá řada zobrazuje osudy skupiny na konci války a těsně po jejím zakončení. V poslení řadě se tak vystřídá boj proti nacistům v boj proti komunistům. Výborné herecké výkony jednotlivých představitelů, inspirace některých akcí skutečnými údálostmi, které se v Polsku staly a to, že každý díl končí nesmírně napínavě jsou lákadlem proč si seriál nenechat ujít. Seriál podle mého svědčí o stále vzrůstající kvalitě polské kinematografie.

Zajímavý šestidílný dokument o fungování anglického fotbalového klubu FC Liverpool. Pohled do zákulisí velkoklubu, jaký zatím nemá obdoby. Kromě samozřejmostí jako je zobrazení tréninkového procesu, pohledů do kabiny před, během a po zápase (což lze vidět i v dokumentech o jiných klubech) je v tomto dokumentu k vidění pohled do soukromí a domácností několika hráčů (např. Steven Gerrard vypráví o tom jak se seznámil se svojí ženou, Pepe Reina se svojí dcerkou oznamují že maminka je těhotná), pohled na práci hlasatele na stadionu, na práci vrátných, na práci kustoda peroucího dresy atd. Podíváte se taktéž do kanceláří na práci vedoucích činitelů klubu, můžete sledovat jak probíhají přestupy hráčů, podpisy smluv a také vždy zajímavý konec přestupního období tzv. „deadline day“. Nechybí ani letní americké turné LFC a třeba zajímavá „přestavba“ baseballového stánku Bostonu Red Sox pro fotbalový zápas. Myslím, že pro všechny fotbalové fanoušky, nejen ty liverpoolské, velice zajímavá série.