korok

Velice důstojný nástupce mé oblíbené Andersonovy šestidílné akční hororové série. Vůbec bych se nezlobil, kdyby se to rozjelo nanovo a i tento počin měl pokračování. A kdyby u toho navíc byla nadále Kaya Scodelario, stejně jako v původní sérii Mila Jovovich.

První díl nejlepší z celé série, viděno poprvé přímo v roce 2002 a pamatuji si, že jsem po konci čuměl nehnutě ještě několik minut na titulky v němém úžasu. Doprovodný instrumentální soundtrack Marilyna Mansona úchvatný, to k těm scénám sedělo jak prdel na hrnec.

Nevím, jestli je tohle ono, jenom pod jiným názvem ale z roku 2019 existuje pouze Friends: Behind closed doors (na CSFD pod tímto názvem není). Jedná se o dokument mapující, celý, dekádu trvající, příběh Přátel, vysvětlení dějových linek jednotlivých seriálových řad, staré rozhovory s protagonisty a nové rozhovory s lidmi pohybujícími se okolo natáčení, připomenutí kariéry herců po skončení seriálu atd. Takové pěkné shrnutí u příležitosti pětadvacátého výročí.

Po čtyřech skvělých dílech, jednoznačně slabší provedení i když stále dobře koukatelné a v určitých momentech napínavé. Nicméně nedosahuje kvality předchozích dílů a v případě zfilmování dalšího dílu (The Hanging Girl) bude muset nastat výrazná proměna, pokud se bude chtít série vrátit tam, kde začala. Knihu jsem nečetl, takže přesně nevím, jestli je to pouze zpracováním, nebo i dějem. Výměna herců ústředních rolí policejní vyšetřovatelské dvojice vůbec neprospěla.

Dalším filmům v pořadí, ze série Sám doma, škodí neustálé srovnávání s původními prvními dvěmi kultovními klasikami s Macaulayem Culkinem, v roli Kevina McAllistera. Když si to člověk odmyslí a bere toto jako samostatný film, tak si to možná tu 1-2 hvězdy zaslouží. :-) Existují rozhodně tragičtější rádoby komedie. Filmu, dle mého, škodí hlavně výběr "záporáků" ve stylu slušňáckého a nijak směšného manželského páru, který se snaží dostat do domu a kteří vlastně žádnými záporáky nejsou. Měli tam normálně šoupnout, po starém vzoru, nějaké dva směšné a pitomé zloděje, ve stylu Marfa a Harryho, kteří by měli vyloženě nekalé úmysly. To by filmu rozhodně prospělo a určitě se to dalo vyřešit mnohem lépe. Takhle je to bohužel pouze jak vyšité pro děcka z prvního stupně a školky. Potěšila účast Buzze McAllistera v roli policisty a jeho vzpomínky na Kevina a původního Sám doma, plus taktéž soundtracková spojitost.

Skvělý konverzační film, který Vás donutí přemýšlet, zvlášť pokud jste věřící.

Asi nejlepší hokejový dokument, který jsem kdy viděl. Skvěle natočený, až dojemně a to i z pohledu Kanaďanů, Američanů, Rusů. Nejen o Naganu a našem největším sportovním vítězství v historii ale je zde i omáčka v podobě představení situace za bolševismu, historické rivalitě s Ruskem, Světový pohár 1996 a samozřejmě o NHL. Spousta parádních záběrů ve vysokém rozlišení, které jsem dosud v takové kvalitě neviděl. Člověk tento obrovský úspěch doceňuje až s odstupem času. V té době, jako dvanáctiletý kluk,  jsem to bral jako zcela normální záležitost, že jsou naši hokejisté a fotbalisté jedni z nejlepších na světě. Chyba lávky. Dnes už pouze s nostalgií vzpomínáme, protože podobné úspěchy jsou v nedohlednu. P.S.: Dodnes nemohu zapomenout příslušným učitelkám, že nás nenechaly se dívat, ve škole, na zápas s Američany a Kanaďany a při zápase s Kanadou nám nedovolily ani minirádio se sluchátky, pod pohrůžkou kázeňských trestů. Jedno vím jistě. To učivo z těch hodin si stejně už nepamatuji, ale to co bych si pamatoval celý život, to nám nebylo, z důvodů přehnané zásadovosti, umožněno. Ještě, že to finále s Ruskem se hrálo o víkendu. :-)

Oceňuji sympatické herce Dylana O´Briena a nádhernou Britt Robertson, kteří zahráli sympatickou ústřední dvojci. I neméně půvabná zpěvačka Victoria Justice, ve vedlejší roli dívky, na kterou si taktéž mohl hlavní hrdina příběhu pomýšlet byla sympatická (většinou jsou konkurentky hlavních hrdinek, u podobných typů filmů, zobrazovány jako namyšlené mrchy). Taktéž hlavní hrdina nebyl žádný moula, který udělá na každém kroku nějaký trapas, jak to většinou bývá. Výborný romantický film, u nějž jsem si zavzpomínal na týnejdžrovská léta. :-)

Ruský pohled na rozpoutání druhé světové války ve stylu: "Já nic, já muzikant".

Nízkorozpočtovost, amatérština a béčkovost z toho dost číšela ale vzhledem k tomu, že jsem velký fanoušek vesmírných sci-fi, tak přimhuřuji oči a hodnotím možná lépe, než by si to zasloužilo.