Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krátkometrážní

Recenze (503)

plakát

Pod kůží (2013) 

Dlouho jsem se na tenhle film těšil, a to nejen kvůli mé oblíbenkyni Scarlett, ale i pro, alespoň dle popisku, zajímavý děj. Ovšem co tvrdí text distributora a co uvidíme ve filmu jsou dvě odlišné věci a nevědět do předu o čem to bude, respektive o čem to má být, tak bych to sám po jeho zhlédnutí asi úplně určit nedokázal. Glazerův počin je totiž mnohem víc artový, než jsem původně očekával, a jak už to u podobných snímků bývá, je velmi těžké je plně pochopit, natožpak hodnotit. Pár věcí se ale autorovi musí nechat. Jednak je to perfektní, hutná a místy celkem psycho atmosféra, kterou dohromady tvoří nejen pečlivě volené kamerové záběry, ale i vhodný hudební doprovod. No a pak tu samozřejmě máme hvězdu celého filmu - Scarlett Johansson. Ta má můj respekt za to, že do takového projektu vůbec šla, a mohu potvrdit, že její fanoušci si rozhodně přijdou na své. Celkově mám z filmu takové rozporuplné pocity a ty 4* jsou takové nejisté. Asi to bude chtít další zhlédnutí.

plakát

Godzilla (2014) 

Ačkoliv jsem dobře obeznámen s původními japonskými filmy o tomto kultovním monstru, tak jsem nikdy žádný z nich neviděl celý. Měl jsem tu čest zhlédnout pouze Emmerichovo zpracování z roku 1998, které většina fanoušků Godzilli odsuzuje jako hollywoodské znásilnění japonského kultu. Možná mají pravdu, ale mně se film i přes to líbil, možná proto, že jsem byl malý a vidět obrovské stvoření jak ničí všechno kolem sebe byl pro mě nezapomenutelný zážitek. Nyní tu po 16 letech máme další zpracování, které se už od prvního traileru snaží tvářit jako jakási omluva Japoncům. Dokládá to i fakt, že se nejedná čistě o hollywoodský počin, nýbrž o koprodukci s Japonskem a tomu odpovídají i lokality, ve kterých se film odehrává. Nenechte se ale zmást - nejedná se o remake původního filmu z 50. let, který popisoval Godzillu spíš jako krvelačné monstrum, které bylo stvořeno v důsledku atomových pokusů. V Edwardsově filmu totiž Godzilla vystupuje spíše jako "dobrák" bojující proti dalším, zlým monstrům (čili téma sequelů původního snímku) a i okolnosti jejího původu byly trochu upraveny - ony jaderné testy nesloužily k zrození Godzilly, nýbrž k jejímu zabití. Film je na béčkový monster movie pojat dost vědecky a celkově tak stojí trochu na pomezí mezi japonskou klasikou a Emmerichovým remakem, ale řekl bych, že se spíš blíží východnímu originálu. A teď k tomu hlavnímu. Vizuální zpracování (nejen) samotné Gozdilly se hodně povedlo a jak už tomu u nových blockbusterů bývá, není zde co vytknout. Film také dobře pracuje s napětím - stylem "bojíme se toho, co nevidíme". Bohužel díky tomu trošku trpí taková ta pořádná destruktivní akce, které kromě závěrečné scény není mnoho. Ale to mi ani moc nevadilo. I přes silnou nostalgii k Emmerichově verzi musím přiznat, že tohle nové zpracování je kvalitnějším filmem. Ovšem jestli zábavnějším? To už je věc jiná. Za mě 4*.

plakát

Všechny cesty vedou do hrobu (2014) 

Prvně jsem se s novým počinem Setha MacFarlaneho seznámil skrze trailer, který se mi líbil a vzbudil ve mě zájem tenhle film vidět. O to větší má radost byla, když jsem zjistil, že na něj budu moci podívat v rámci další čsfd projekce. Jenže po otevření profilu na mě vykouklo průměrných 65 modrých procent. "Tak to vypadá, že to bude další trapná přízemní americká komedie", pomyslel jsem si. Ale pravdu jsem měl jen částečně. Ano, je to americká komedie a ano, některý použitý humor je skutečně přízemní a hodný žáka prvního stupně základní školy. Hovna, prdy, průjem, chcanky to vše v trošku over the top podání a s řádně přibarvenými zvukovými efekty. Ovšem najdou se zde i vtipné gagy, narážky na různá (nejen) filmová klišé a hlavně spoustu ironie a sarkazmu. V mnohém mi "A Million Ways to Die in the West" připomíná dílka Jerryho Zuckera a bratrů Abrahamsových, i když kvalitu takových Žhavých výstřelů tento film nemá. Dost tomu pomáhá i skvělé herecké obsazení, kde můžete kromě samotného režiséra v hlavní roli vidět i mistra vedlejšáků Giovanniho Ribisi, stále krásnou Charlize Theron, pana s legend- wait for it- árním knírkem N. P. Harrise, vybulvovanou Amandu Seyfried a nebo za všech okolností (až kromě kytičky v zadku) drsného Liama Neesona. Pomyslnou třešničkou na dortu budiž skvělá camea Christophera Lloyda z Back to the Future a Jamieho Foxxe z Nespoutaného Djanga. Celkově musím říct, že já jsem se bavil, a to je u komedie důležité. Proto se nenechte zmást hodnocením prudérních čsfd geeků, protože tenhle film rozhodně není špatný. Za mě 4*

plakát

Na hraně zítřka (2014) 

Téměř přesně po roce tu máme další Sci-Fi s Tomem Cruisem a opět se jedná o pořádnou pecku - a to můžu s klidným svědomím říct i napříč tomu, že jsem měl velmi vysoká očekávání. Na Hranu zítřka jsem se totiž těšil prakticky už od prvního traileru, a když mi k tomu ještě kamarád po předpremiéře sdělil, že lepší film od prvního Matrixe v daném žánru neviděl, tak jsem se doslova nemohl dočkat, až ho konečně zhlédnu v kině. Teď je to za mnou, a ačkoliv nemůžu potvrdit ono srovnání s 15 let starou legendou, tak se pořád jedná o výborný snímek, který si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Myšlenka resetování, respektive cestování v čase v rámci jednoho dne sice není úplně originální a do jisté míry už byla zpracována například v jednom dílu Hvězdné Brány nebo ve filmu Zdrojový kód. Tady je na ní ovšem postaven celý film a musím uznat, že scenáristicky těží prakticky ze všeho, co tato premisa nabízí. Dočkáme se tedy mnoha zábavných i smutných momentů, ale především akce. Chválit bojové scény a audiovizuální stránku už mi sice u nových blockbusterů přijde lehce zbytečné, ale přesto to udělám. Jedním slovem - perfektní. Co by se tedy dalo filmu vytknout? No, kromě plochých postav mimo ústřední dvojice by to byl asi konec. Už před projekcí jsem byl upozorněn, že ono zakončení to celé tak trochu kazí. Já s tím sice nesouhlasím, ale připouštím, že by filmu možná prospělo, kdyby skončil o těch 5 minut dřív, protože by pak více a silněji vynikla celá jeho myšlenka. Ale jelikož jsem sentimentální, tak mě osobně konec potěšil. Kdo by taky nebyl rád za ještě jednu poslední šanci, že? Moje hodnocení je tedy nakonec "na hraně" pěti hvězdiček :D.

plakát

V řetězech (2006) 

Napůl nábožensky fanatický black redneck homie Samuel L. Jackson se snaží "vyléčit" beznadějnou nymfomanku. Co víc dodat :D. 4*

plakát

Hvězdy nám nepřály (2014) 

Knižní předlohu jsem sice nečetl, ale podle podle dojmů ostatních lidí, kteří s Greenovím bestsellerem seznámeni jsou, se převedení jeho příběhu na stříbrné plátno povedlo. A já jim to nevyvracím. Ano, jedná se o pořádný doják a smutnou romantickou slaďárnu, ale kdo by se zlobil, když to všechno bylo tak upřímné a procítěně zahrané. Někdo si může říct, že je to jen přehnaně smutná hra city. Možná je, ale pokud se rozhodnete na ni přistoupit, tak vás film jako mě možná také donutí zamyslet se nad tím, co vlastně se svými, relativně bezstarostnými životy, vůbec děláme. Takhle to zní hrozně, ale byly momenty, kdy jsem si v duchu přál mít taky rakovinu a zažít něco podobného - a to je podle mě to, co se nám tento snímek snaží říct. Nezáleží na tom, kolik lidí za život potkáme a jak dlouho vlastně žijeme, ale na tom, JAKÉ lidi potkáme a JAK se s nimi svůj život prožijeme. Ještě bych se rád zastavil u herců. Musím přiznat, že si u mě Shailene Woodley s Anselem Elgortem po průměrných výkonech v Divergenci dost šplhli. K tomu si ještě připočtěte jako vždy nezapomenutelného Willema Dafoeho v roli lehce praštěného spisovatele a dojde vám, že v hereckých výkonech zde žádný problém není. On tu vlastně není skoro v ničem, kromě (jak už tady bylo zmiňované) trochu natahovaného konce. Měl jsem pocit, jakoby film asi 10 minut před koncem ztratil dech (Hazel promine) a jen stěží se pak vrátil zpět do srdceryvného finiše. Ale nakonec všechno dobře dopadlo, myslím tedy pro potěšení filmového diváka. Za mě slabších 5* a zařadil bych tento film do TOP 5 někam spolu s The Notebook, i když ten má u mě přeci jen navrch.

plakát

Zkažená úča (2011) 

Nebudu lhát, bez sexy mrchy Cameron Diaz, jejíž postava ji byla očividně psaná "na tělo", by se tento film propadl někam k dolní části podprůměru. 3*

plakát

Starsky & Hutch (2004) 

Tak jsem konečně zhlédl film nesoucí jméno jednoho mého oblíbeného pražského klubu :D. Nebudu lhát, původní film ze 70. let jsem (zatím) neviděl, ale minimálně v imitaci této doby působí nový remake přesvědčivě. Ačkoliv Bena Stillera moc nemusím, tak tady mi zas až tolik nevadil. Nejspíš díky tomu, že to vyvažovali ostatní herci, ze kterých překvapivě nejlépe vyšel weedking Snoop Dogg. Celkově mě film bavil, ale něco mi tam prostě chybělo. Jak už tady někdo psal o nedotaženosti - tak podobný pocit mám i já, akorát nedokážu přesně ukázat na konkrétní věci. Za mě nakonec lepší 3*.

plakát

Jump street 21 (2012) 

Překvapivě to nebylo nějak moc trapné a místy jsem se i dost bavil. Hlavní zásluhu na tom má zajisté dvojice Johan Hill a Channing Tatum. Pro vážnější role v áčkových filmech se moc nehodí, ale sem zapadli skvěle. Jsem zvědavý na pokračování. Lepší 3*