Ostra

Je nad hvězdy jasné, že pokud se Red Bull pustí do takhle megalomanské akce, udělá to pořádně. Díky nádherným záběrům od první minuty můžeme rychle zapomenout, kolik se muselo zaplatit, aby si pár borců mohlo sjet z kopce dolů. Nadšení pro snowboarding je při sledování výhodou, nikoli však podmínkou, protože snad i naprosto nezasvěcený pozorovatel musí uznat, že chlapi mají odvahu a že jim to "docela" jde. Kapitolou samou pro sebe je tady soundtrack. To je to místo, kde hlavička hřebíčku byla zasáhnuta na milimetr přesně. Několik skladeb (třeba No Way od The Naked and Famous) zapadá opravdu skvěle. Škoda, že nejde vypnout ty řeči o tom, jak snowboarding není sport, ale styl života. Nechci nikomu nic zazlívat, ale filozofování bych ponechal jiným a soustředil bych se na to ježdění.

Od žádného filmu jsem neměl tak velká očekávání jako od Hlavy XXII. Tušil jsem, že moji nejoblíbenější knihu nebude lehké zfilmovat, zvlášť protože Heller nepsal chronologicky a příběh je o to působivější, že se dozvídáme detaily postupně. Každopádně jsem nakonec nebyl ani zklamaný, ani potěšený. Trochu mě zarazilo vynechání některých mých oblíbených pasáží (mouchy v očích, bombový rozptyl, ...), ale je mi jasné, že 550 stránek se do filmu těžko vměstnává. Spokojený jsem byl s vykreslením Yossariana (herecký výkon jakž takž, ale jeho neodhadnutelná psychika je vykreslena přesně). No což, třeba se o to někdy někdo pokusí znovu.

Tak tady vážně nechápavě tápu, co se na tom nemůže někomu líbit. Černý humor je dle mého zvládnutý bez chybičky a zvlášť poměrně vážná tématika z toho udělala nezapomenutelný zážitek a film, který považuji za účinnější náhražku rajského plynu. Líbilo se mi také kombinování klasických záběrů s natáčením džihádských videí. Z postav nejde nejmenovat Waje (Kayvan Novak) a jeho sofistikovaný plán odpálit internet :). Prostě když se na tenhle film komplexně podívám, vidím směsici takových nápadů a hlášek, že se nedokážu ohlížet na nic jiného. No a navíc se na konci dozvíme, že Omar vlastně pracoval pro MI5 :)

Těžko lze vystihnout, co na tomhle seriálu nejvíc přitahuje. Vím, že po zhlédnutí prvního dílu mi trvalo dva roky, než jsem se rozhodl podívat na další... Taky si pamatuju, jak mi trochu vadily kulisy, interiéry lodi. Dnes už jsem ve fázi, kdy je naprosto vyloučené podívat se s kýmkoli na libovolný díl. Byl jsem několikrát obviněn, že když všem řeknu, jak přesně bude konverzace pokračovat, že jim to údajně nějak zkazí požitek ze sledování. No nevím, já si to pořád užívám! Po deváté řadě (která pro mě byla rozhodně nejslabší), když začal Red Dwarf X, jsem se dost bál, aby mi to nepokazilo dojem z celého seriálu. A světe div se, hned první gag s losem ještě upevnil můj pomyslný seznam kultovních seriálů. Schválně ať někdo jmenuje tak zdařilý comeback.