skudiblik

Představitelka hlavní role Chloé Winkel je belgická modelka. V době natáčení filmu jí bylo 18 let.

Drobnou roli si ve filmu zahrál i režisér Tage Danielsson. Vidět ho je možné během baletní premiéry jako osobu sedící v lóži s velkým zrzavým knírem.

Scény odehrávající se v Madridu, Paříži, Londýně a New Yorku se filmovaly ve stejné ulici v Tomelille. V tomto jihošvédském městě a jeho okolí se natáčela většina filmu.

Ve filmu se hovoří celkem deseti jazyky, a to švédsky, anglicky, finsky, francouzsky, italsky, španělsky, rusky, norsky, německy a latinsky. V dialozích však slova mají často jiný význam, než by se dle kontextu zdálo, či se případně jedná jen o zvuky napodobující daný jazyk. Don José (Hans Alfredson) má pak za války hodnost "Hauptbahnhof", což německy znamená "hlavní nádraží", a při nacistickém pozdravu místo "Heil Hitler" říká "Halvliter", švédsky "půllitr".

Text finské písně, kterou několikrát zpívá slečna Sirkka (Lena Nyman), je recept na rybu zapečenou v chlebovém těstě.

Písnička "Happiness", kterou ve filmu zpívá s kytarou Joy (Jane Adams), zní při závěrečných titulcích v podání Michaela Stipea ze skupiny R.E.M. a zpěvačky a herečky Rain Phoenix.

Scénář k seriálu byl inspirován stejnojmenným románem z roku 1999.

Věže, které doktor Helmer (Ernst-Hugo Järegård) pozoruje dalekohledem ze střechy nemocnice, patří ke švédské jaderné elektrárně v Barsebäcku. V roce 2005 byla natrvalo odstavena z provozu.

Režisér Todd Solondz si ve filmu zahrál drobnou roli vrátného.

Píseň "Speed Roaster", která zní při závěrečných titulcích, zpívá režisérčin otec David Lynch.

Část závěrečného proslovu Peta Postlethwaita použila britská skupina Chumbawamba v předehře skladby "Tubthumping" z roku 1997.

Autora stejnojmenné knižní předlohy Einara Mára Gudmundssona inspiroval k dílu osud jeho bratra Pálmiho, který trpěl schizofrenií a zemřel rok před vydáním knihy.

Film, který si David (Aksel Hennie) se svým kamarádem pouští na DVD, je dánský snímek Dealer (1996).

Scény zachycující masakr v Croke Parku se natáčely na stadionu Carlisle Grounds, který patří irskému fotbalovému klubu Bray Wanderers.

Film se měl původně jmenovat podle hlavního hrdiny Frankie E. 1980. Nakonec však tvůrci název změnili, aby nebyl podobný nizozemskému snímku Dennis P. (2007), který měl premiéru o rok dříve.

Píseň z úvodních a závěrečných titulků se jmenuje "Handbags and Gladrags". Napsal ji v šedesátých letech 20. století Mike d’Abo, pro seriál ji upravil Big George.

Švédská televize vysílala snímek jako sérii čtyř samostatných příběhů.

Skutečným Martinem Cahillem byl vykraden i dům režiséra Johna Boormana. Cahill si z domu odnesl mimo jiné zarámovanou zlatou desku. Režisér celou událost zařadil do filmu.

Na motivy scénáře filmu vzniklo i stejnojmenné baletní představení, které mělo v roce 2004 premiéru na scéně Národního divadla v Bělehradě.

Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu finské autorky Leeny Lander z roku 2003.