Moiseiwitsch

hodně zidealizované

Smekám před Formanem, hereckými výkony i dokonalým propojením dobové atmosféry, hudby a děje. Jako umělecké dílo dokonalé. Historicky velice sporné. Vždy jsem zbožňoval Mozarta a po tomto filmu ještě více. Doporučuji k četbě jeho korespondenci - to je často zábava.

Po delší době čtart přišla s kvalitním hudebním dokumentem. Geniální dítě respektive dospívající Anne-Sophie Mutter hraje s geniálním dirigentem Karajanem fantastický houslový koncert génia Beethovena. Transcendentální zážitek !!!

Typicky Allenovská komedie plná skvělých hereckých výkonů. Mistrovský výkon podává také Diane Keaton. Jeden z nejlepších snímků Woodyho Allena. Vždy se na něj rád podívám znovu a znovu. Neurotické úlety hlavního aktéra jsou fantastické!!! Některé scénky jsou dovedeny k naprosté dokonalosti.

Nejzajímavější byl pro mě osobně 3. díl s názvem Peklo. Popsání válečných hrůz v zákopech - každodennost. Záběry jsou unikátní. Slabší je popis dění mimo evropský kontinent. K první válce rozhodně jeden z nejkvalitnějších dokumentů.

Nečekal jsem, že vydržím film dokoukat. Mikkelsen je skvělý herec a tady to opět předvedl. Ve filmu se téměř nemluví, což je v dnešním světě sympatické. Divák na chvilku zapomene na problémy dneška a uvědomí si, že pokud by se dostal do sraček jako hlavní postava, tak záleží jen na tom se trochu zahřát, najíst, vyspat a hlavně přežít.

Kritika cenzury cenzurou... Bylo by zajímavé se podívat na celý dokument z roku 1966 ne na jeho sestříhanou část. Poslední komentáře v závěru dokumentu jsou stejně ideologické jako za bolševiků. Nic nového pod sluncem.

Solidní řežba, zejména poslední cca 1 hodina. Ta první hodina je rozvleklá, únavná, vyplněná hollywoodským románkem, který samozřejmě vyvrcholí na konci filmu. Zajímavé je, že tam hrají bomba star: Gojko Mitič a Emir Kusturica :) Masakry jsou dost věrohodné. Film je přirozeně hodně prosrbský a proruský. Sem tam se tam objeví Albrightová - balkánská řeznice či abstinent Boris Jelcin a jim podobná esa.

Silně zidealizovaný dokument s řadou nepřesností, omylů a kontroverzním hodnocením realizátorů. Zejména osobnost Jana Antonína Bati je podána povrchně. Celý dokument by mohl být delší nebo mít více dílů - myslím, že by si to i Baťa zasloužil. Komentář nepříjemného hlasu Polívky jsem snášel těžce.

V dokumentu promlouvá pracovnice muzea blokády, pamětníci a Anna Reid, od které vyšla v ČJ kvalitní kniha o Leningradu v obležení. Některá tvrzení jsou sice zjednodušená a v dokumentu mi chybí např. Šostakovič či Oistrakh. Jinak velice zajímavé.