Moiseiwitsch

Není nikomu divné, že na Dvořákův dotaz ve vlaku nikdo neodpověděl? Takže tehdy patřilo Slovensko pod Uhry???!!! a Vrábel začal o maďarizaci v 19. století... :) Jinak by bylo zajímavé konfrontovat i druhou stranu, ale to bych už chtěl moc. Pokud se čtou paměti a zápisky legionářů... Bylo by dobré vyslechnout i nějakého maďarského historika - to by se ale někdo i dozvěděl informace, které nechce slyšet. Jinak alespoň, že vzniklo toto - i tak jsem se dozvěděl řadu nových informací, i když trochu chaoticky podaných... např. pozadí - výměna Italů za francouzské velení

Velice kvalitní, místy hraný dokument, který je postavený jak na literárních, tak na archeologických pramenech. Nejmodernější metody DNA, letecká archeologie, sondy do půdy apod. jsou rovněž zastoupeny. Hodně se mluví o otroctví v tehdejší společnosti. Odborníci na dané téma pocházejí z různých částí Evropy. Koho zajímají Vikingové tak rozhodně zde nešlápne vedle...

Slušně zmapovaná epidemie černé smrti - zejména v Londýně v roce 1665.

TOP film!!!

Film celkem reálně zobrazuje atmosféru krize 30. let. Karel Hoger byl pan herec. Označil bych film jako noir 50. let. Mimochodem kdo pracuje nebo pracoval v pohostinství, nejspíše může zaznamenat čistě náhodné podobenství k dnešní realitě. Vždy mě fascinuje, že když přijdu do hospody, restaurace, kavárny či baru pokaždé tam pracuje někdo jiný a není to prosím tím, že protočí směnu, ale tím, že musí změnit flek jinak by se za a) zbláznil, za b) nezaplatil nájem, za c) dřel bídu s nouzí. Zajímavý je rovněž posun od řemesla tedy od profese, ve které kdysi člověk musel znát nekolik světových jazyků, musel umět mluvit, znát bonton, jak servírovat apod. k dnešnímu chceš minimálku tak pojď na plac. Naprostá degradace! Mimochodem čím to asi je, že v pohostinství je převládající ženský element? A nebude to jen vzhled... Ano žena snáze přistoupí na hůře placené místo. Nechceš půjde jiná. Stejně jako v marketu za kasou. Jestli někdo tvrdí, že je film propagandou - ok cituje se Wolker, ve filmu vystupuje dost urputně redaktor Rudého práva, ale jinak je to dost povedený odraz doby a zejména kapitalistického marasmu.

Plachta vynikající jako vždy. Krom něho si ve filmu zahraje i M. Horníček či J. Hlinomaz. Přílišný důraz je kladen na politiku a dost přehnaně je zobrazován idealistický obraz v továrně po únoru 1948. Obrovské problémy byly s kádry resp. jednotlivé řídící funkce nebyly vždy obsazeny kvalifikovaně, např. díky odsunu něm. obyvatelstva. Bylo stále krátce po válce - stále velké problémy ve výrobě atp. Nicméně vylíčení jednotlivých postav je zajímavé a minimálně k zamyšlení. Za první rep. byly filmy z prostředí kanceláří továrníků, pánů radů, doktorů či právníků a po roce 1948 zase z továren. Obojí mělo v sobě silný nádech idealismu. Jako komedii hodnotím 70%. Daleko více mi je sympatická komedie Anděl na horách natočená o pár let později.

Bavil jsem se docela dobře. Kniha musí být lepší, ale film není vůbec špatný. Občas se herci přehrávají a asi každému je jasné, že Kostka nemůže rekonstruovat Kostku ze vstupného. Čermák hraje feudála velice dobře. Kastelán a jeho mufloni a kuchařka v podání Balzerové jsou dle mého dobře zahrané postavy. Liška je o trochu horší. Vilhelmovou jsem nikdy příliš nemusel, ale tady hraje dobře. Sakum prásk asi tak 70%.

Odraz reality s realitami v českém prostředí. Bohužel závěr nevyznívá moc optimisticky. Nejmoudřejší byla slova bezdomovce. Politici nic nevyřeší, výsledek veřejné debaty byl typu - paní se na důchod z Prahy vystěhuje, protože by tam jinak nepřežila. Dokud systém umožní, aby jedinec vlastnil 100 bytů - stává se z bydlení vzácný statek a jako komodita stoupá v ceně. Jeho cena i nájemné. To je tržní neoliberální myšlení v kapitalismu. To, že se staví pomalu je pravda, to, že je pomalé řízení také, ale není to hlavní problém. Za dvacku mimo Prahu a za třicet v Praze se žije dost špatně. Řešení pro autory snímku - přeškolit se na operátora ve výrobě, svářeče, truhláře, instalatéra, kadeřnici - udělat si živnostenský list a makat jako šroub i o víkendech. Nebo opustit českou kotlinu a vydělávat jinde a hlavně prací, kterou momentálně společnost ocení. Což není řešení pro každého. Chodit do práce, která člověka štve a z které je vyčerpaný, jen pro výdělek, aby zaplatil hypotéku, poplatky apod. Respektive výsledkem dokumentu není pouze katastrofální popis situace s bydlením, ale celkové situace lidí v ČR - vzdělání není výtahem k vyšší sociální mobilitě ani omylem. V této společnosti knihovníka nikdo patřičně neocení. Čím bude práce prospěšnější, tím bude hůře finančně ohodnocená. Bohužel to tak většinou je.

Částečně o Beethovenovi, trochu o Andsnesovi, nejvíce o koncertech 1-5.

Můj čistě subjektivní dojem je, že film nemá odvyprávět život léčitele Mikoláška, ale primárním posláním filmu je antikomunismus (Holland ostatně nic jiného netočí). Od historických reálií se film nahony vzdálil právě díky hlavní náplni. Nesmí chybět ani homosexualita - nějaká minoritní záležitost dneška. Popis minulosti pomocí těchto pseudouměleckých počinů mi přijde dost primitivní a někdy mi vyznívá propagandisticky. Tím se nijak nechci dotknout herectví Trojana otce i syna, které v ubohých filmečcích české kinematografie vyčnívá vysoko nad průměr. V porovnání s okolními podobně nesmyslně státem dotovanými soukromými filmovými a seriálovými počiny je česká produkce v posledních cca pětadvaceti letech žalostná. Českého lva nic nepřeskočí. Např. polský či maďarský film je úplně jiný level a má mezinárodní renomé. Seriálová produkce je až na pár detektivek otřesná a zřejmě odráží nevkus a současnou lidovou kulturu. Naše produkce je bohužel pouze pro naši kotlinku - Všichni Vojtkové, Dykové, Kotkové, Geislerová, Vilhelmová atd. Jsou všichni z jednoho těsta jak přes kopírák. Asi je to odraz doby. Třeba je to můj nevkus, ale tak to prostě vidím. Asi mi přišlo sympatičtější a umělecky na jiné úrovni herectví Kemra, Hrušínského, Brodského či Sováka nebo Brejchové. Dnes se jim nikdo nevyrovná. Mezinárodní ohlas má snad jenom Roden.