Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (61)

plakát

Špína (2017) 

Pět hvězd si zaslouží hlavní herecký výkon, který byl naprosto zdrcující a na světové úrovni. Někdy mi scénář trošku haproval, ale těch chvil bylo málo. To hlavní je důležitost ocenit režii a pojetí filmu, která mi zde přišla opravdu velmi profesionální jako jsem už dlouho u českého či slovenského filmu neviděla. Za tohle klobouk dolů, mám radost, že se konečně zase můžeme v cizině čím pochlubit.

plakát

The Florida Project (2017) 

Krásně tragicky realistický přesto potenciálně poučný film.. Jak řekl můj kamarád po projekci: hořkosladký. Paradox dvou světů z vizuálně totožného pastelového prostředí: první - ten pohádkový smyšlený Disneyland kde veškeré starosti jdou stranou, druhý - ta skličující realita lidí žijících v blízkosti této utopické představy. Jakoby se to vše okolo snad potřebovalo vybalancovat.. Děti bez příkladného bezstarostného dětství v přímém dosahu dětí trávící nejšťastnější chvíle v pohádkovém světě.. může se zdát nefér, ale na někoho ten černý Petr holt padnout musí.

plakát

To (2017) 

Bylo toho spoustu co jsem od tohoto snímku čekala a většiny se mi dostalo. Pro mě byl bohudík film z větší části zaměřen na příběh, atmošku, vývoj postav, herecké výkony, excelentní kameru (a mnoho dalších skvělých filmařských atributů) a méňě na tu obvyklou prvoplánovost spousty hororů a to diváka především co nejvíce vystrašit v těch nejméně očekávaných momentech. Skarsgard si s adaptací postavy Pennywise celkem vyhrál a jsem ráda, že ji pojal odlišně než jeho předchůdce Tim Curry. Ten byl pro mě asi děsivější kvůli té své flegmatičnosti a jakoby ledabylostí vůči všemu, takový ten znuděný klaun bez enthusiasmu, co to dělá jen aby měl co do huby (zde doslova). Ale samozřejmě rozdíly v celkové kvalitě pojetí mezi TV filmem a blockbusterem jsou zde velmi znát. Moc se těším na dospěláckou verzi, věřím, že tam už se z naivního dětského světa přehoupneme do děsivějších sfér. Dávám 5* IT je moje srdcovka od dětských let..

plakát

T2 Trainspotting (2017) 

Za mě lepší jak jednička, na které mi vždy tak nějak vadilo to rádoby komické podání na heroinu závislých lidí a až moc detailní scény vpichů a tak. V kině Aero dávali oba dva díly po sobě, tak jsem své vjemy mohla ihned zhodnotit a T2 mi prostě seděl mnohem líp. Klobouk dolů před všemi herci, kteří se dokázali po 20ti letech znovu dostat do rolí tak, jako by je těch dvacet let opravdu žili. Žádné velké technologie či kýče zde nenaleznete a přitom se náramně bavíte po celou dobu promítání. A to se vždy cení..

plakát

Zabití posvátného jelena (2017) 

Z mého pohledu naprosto geniální snímek. Aby bylo v kině totalní ticho po skoro dvě hodiny bez sebemenšího pohybu jsem snad ještě nezažila. Takřka od první sekundy záběru na bijící lidské srdce to člověka přibije do sedačky a zanechá hypnoticky soustředěného až do konce. Nejde si tu něčeho nevšimnout, každý detail tohoto skvostu se divákovi zarývá pod kůži, herecké výkony omračující svou jednoduchostí (vyjímaje Keoghana, jehož role se ve filmu bliští jako diamant). Scénář je mimořádně promyšlen do nejmenšího fragmentu. Zasadit takový osud do úspěšné rodiny pragmaticky smýšlejících doktorů a nechat je v tom plavat.. poselství jež otevírá brány do všedního a všudypřítomného rozhodování mezi rozumem a citem, kterému se někdy nevyhne ani ten nejvznešenější.

plakát

Anthropoid (2016) 

Líbilo! Asi jsem totiž čekala méňe, a ano převážně kvůli ne příliš pozitivním ohlasům týkajících se ztvárnění anglicko - československého přízvuku. Z mé strany asi jediná význačná výtka.. tak buď to udělám pořádně anglicky nebo česky, nechápu proč snaha o tak akcentovaný hybridní přízvuk. Když opomenu tohle, tak bych ráda zdůraznila jak jsem se po celou dobu filmu cítila hrdě, Gabčík s Kubišem byli hrdinové největšího kalibru a tento film mi to krásně připomněl. Hodně oceňuji i tu decentnost jakou byl příběh pojat.. Zaznělo tu, že romance tam být vůbec nemusela a toho jsem se taky bála, jelikož jsem čekala kdovíjakou obří nálož válečné zamilovanosti ve stylu Pearl Harbor, ale znovu se budu opakovat - ono to tam bylo zakomponováno strašně přirozeně a uvěřitelně, zde bych vůbec neviděla problém. Čeští herci a jejich sladěný krok s těmi světovými byl pro mě další velmi (mile) překvapující úkaz! Cillian je srdcovka, takže tohle mé guilty pleasure nemusím ani rozebírat.. a líbílo se mi jak se toho Britové/Irové ujali a vůbec mi nevadí, že to nenatočil a nenapsal český režisér.

plakát

Deadpool (2016) 

Já se fakt pobavila. Tohle na nějaký čas lehce odvrátilo mou (téměř úplnou) skepsi ke komiksovkám za poslední cca dva roky. Popravdě opět mě nepřekvapuje, že ne všichni sdíleli mé nadšení.. prej moc rádoby vtipné atd.. v době, kdy používáme kritické myšlení denně, se lidi zapomenou sem tam od toho odprostit a uvolnit se. Ono to totiž přesně takové mělo být a to dokážu ocenit! Stejně tak dokážu ocenit Reynoldse (kterého jsem nikdy úplně nemusela, ale tímto ztvrárněním mi v masce pohyby lehce připomínal mého oblíbence Jima Carreyho) a jeho snahu o totálního položení se do komické postavy. Umět pobavit je set sakramensky těžká a velmi podceňovaná disciplína, a když už někdo neumí ocenit ani tohle, tak by se na takové filmy prostě asi ani neměl dívat a zbytečně je pak plevelit kritikou.

plakát

Elle (2016) 

Strašně zajímavý snímek.. mě prostě tyhle "obyčejné" příběhy bez speciálních efektů a zbytečných neuvěřitelných zápletek vždy zasáhnou mnohem víc, než ty filmy, které těmito atributy musí svou nezajímavost příběhu kompenzovat. Vývoj zde byl dosti nečekaný a přitom tak plynulý a propracovaný. Nutno též zmínit herecký výkon hlavní postavy, který byl natolik opravdový až z toho běhal mráz po zádech.

plakát

Glory (2016) 

Na tento film jsem narazila při promítání OKO NASLEPO v kině Bio Oko. Jde víceméně o to, že jdete na film "naslepo", který je Vám puštěn bez jakéhokoli komentáře či představy žánru či obsahu. Zasáhnul mě. Byla to satirická tragikomedie při které mi chvílemi vlhly oči smutkem střídajíc hlasité "CHA" v těch nejméně očekávaných okamžicích. Přesně tohle mi na filmech poslední dobou velmi chybí.. Ta absolutní obyčejnost rolí a příběhu, která je přitom zároveň propracovaná do detailu. Koktající osamělý muž (železničář), mající jen své králíky na pohlazení a hodinky, které zdědil po tatínkovi a jenž jsou divákovi představeny jako ta jediná láska, která se za život tomuto hrdinovi dostala. A pak, ta kariéristická sebestředná "hyena" ,konstantně ječící na manžela/partnera, mu je ve své ledabylosti a pohrdáním kýmkoli jiným vezme.. neuvědomujíc, že pro něj znamenají celý jeho svět. Bála jsem se konce, že budu smutná z nespravedlnosti světa.. ale naštěstí byl tak satirický jako vlastně celý tento film.

plakát

Jackie (2016) 

Zvláštní mi u tohoto snímku přijde to, že se jmenuje Jackie, ale přitom pojednává jen o jednom(byť významném) milníku jejího života. Ale Jackie přece byla mnohem víc, než jen vdova po prezidentu Kennedym. Až moc se tento film zaměřil na smutek jedné osoby těsně po zabití milovaného manžela.. v takových situacích se člověk chová prostě jinak, nepředvídatelně, možná až moc sobecky a jednostranně. A pak nám z Jackie vyjde ukňouraná, lehce arogantní a rozmazlená ženuška, za což jsem ji nikdy nepovažovala a věřím, že ve skutečnosti měla mnohem víc vznešených a ocenitelných vlastností. Není to úplně špatný film a Natalie se určitě hodně snažila.. ale bylo to málo.