ButterflyEl

Ten film bylo přesně to, co jsem očekávala a na co jsem zrovna měla náladu. No a co, že je to trochu kýč. Je to moc hezký kýč a já se na to ráda podívám znovu.

Po přečtění několika negativních, až přímo vulgárních recenzí jsem od toho filmu nečekala vůbec nic a šla jsem na něj je čistě ze zvědavosti a s tím, že si aspoň poslechnu pěkný podklad od Dannyho Elfmana. A výsledek? Až nadmíru překvapivý. Knihu jsem četla, ale už to nějaký čas bude. Každopádně během filmu se mi vybavovaly jednotlivé kapitoly a byla jsem překvapená, jak to na sebe hezky navazovalo + scénaristé (a hlavně herci svými výkony) vdechly tomuto plytkému tématu příležitostnou, ale do celého děje zapadající humornou vsuvku. Říká se, že filmu máte dát 10 minut na to, aby vás zaujal... A Padesáti odstínům se to (aspoň u mě) povedlo. Hodnocení za mrazivě uchvacující cover Crazy in Love (a vůbec celý soundtrack), za herce (i přesto, že zprvu se mi výběr nezdál, mi Dakota nevadila a Jamie mě uchvátil nejen perfektním tělem, ale i hlasem), za nijak přehnaně pohoršující sexuální scény (dobře, svoje 15ti leté dítě bych na to asi nepustila, ale při čtení knihy se červenáte daleko víc, než co vám ve výsledku filmaři nabídli) a nakonec důstojně zpracovanou adaptaci knihy, která se stala celosvětovým fenoménem (ať se vám to líbí nebo ne) a přitom dějovou linku by si kdekdo vycucal z prstu během pěti minut. Bez jakéhokoli očekávání jsem byla velmi příjemně překvapena. Thumbs up!

Nepřekvapilo, nenadchlo, neurazilo. Původně jsem chtěla dát 3*. Pak jsem si vzpomněla na scénu s Lemonem.

Vážně? Jen 63%? ... Já nevím, mně se to líbilo. Není to dokonalé dílo a stále s nostalgií vzpomínám na toho ,,dospělejšího" Spidermana v podání Tobeyho, ale ... když už se někdo rozhodl pro remake, asi měl důvod a z mého pohledu se mu to i celkem daří. Je to zase jiný, příběh je v zásadě nový a po vizuální stránce je vidět obrovský posun. Scény s elektrizujícím Jamiem byly podtrhnuty skvěle zkomponovanou hudbou (hodně velké +). Navíc mám trochu slabost pro Dane DeHaana už od Kroniky a opět nezklamal. Takže... nebudu nikomu brát názor, je pravda, že ten film má jasnou linku a jasný cíl a chce zaujmout spíš oči než mysl, ale já to beru.

Fuuuuu..... Hodně dlouho jsem odmítala tenhle film ze strachu, že je nadhodnocený. Jsem fanouškem sci-fi filmů, obzvlášť takto realistických, ale nechtělo se mi prostě věřit tomu, že film, kde se člověk mění v krevetu vypadajícího mimozemšťana, má nad 80% a 4 nominace na Oscara. A helemese... musím dát 5*. Po čtyrech letech mě ke shlédnutí filmu dopomohla zlevněná cena DVD (99 kč, no neberte to). Pustit si to takhle na večer před spaním nebyl úplně dobrý nápad. Z Districtu 9 se vyklubalo dílo, nad kterým jsem po zhlédnutí ještě hodinu civěla do stropu a smutněla si, že kdyby u nás někdy přistala odlišná civilizace, dopadlo by to zřejmě podobně. Neskutečně realistické, za tak nízký rozpočet obdivuhodné.

Musím se přiznat, že teprve až po natočení Hobita jsem si zpětně našla cestu k Pánu prstenů. Teď se plácám přes prsty, že jsem kdy prohlásila, že to je blbost (omlouvám se, opravdu!). No ale 10ti letýmu děcku nevysvětlíte, že to je jeden z nejkultovnějších a nejfantastičtějších filmů všech dob a že jednou, až bude větší, pochopí tu Jacksonovu poezii a ten obrovský kus práce, který do toho vložil. S každým dalším sledováním se zamilovávám znovu a ještě víc.

Zhlédnuto dvakrát. Poprvé jsem měla chuť dát o hvězdičku míň. Nápad sice hezký, ale proč ty vulgarismy? Ten film to hrozně shazuje. Chápu, Američani chtěli udělat malého a roztomilého medvídka trochu víc ,,lidského" (nebo spíš amerického?), ale mě to prostě přišlo až moc. Ještě bych si ráda uchovala aspoň nějakou hezkou vzpomínku na plyšové méďi a nemyslela na to, že třeba jednou obživnou a budou chtít přetáhnout pokladní v supermarketu. Po druhém shlédnutí hvězdička navíc. Přece jen mě obměkčil vztah mezi méďou a Markem Wahlbergem. No kdo by nechtěl mít svého Thunder Buddy?!

Vůbec nic jsem od tohoto snímku nečekala, o to víc jsem poté byla překvapená. Už první šok nastal v tom, že jsem absolutně neměla ponětí, že se jedná o světovou premiéru, které se samozřejmě zůčastnili samotní tvůrci a herci, takže i o to silnější zážitek to pro mě byl. Poklidný začátek poté vystřídala až absurdní situace únosu, která nakonec většinu času působila opravdu humorně. Závěrečné minuty jsem ale měla husí kůži. Film ve mně zanechal velký dojem, a i proto si přítomní tvůrci zasloužili standing-ovation.

Tento dokumentární film mě doopravdy překvapil svou upřímností, střihači a vůbec všichni tvůrci si na tom dali hodně záležet a vznikl z toho podle mého názoru naprosto unikátní snímek o lidech ze všech možných koutů světa, kteří mají každý svůj odlišný způsob života, a my tak máme možnost alespoň z části poznat jiné kultury. V některých případech jsem si říkala, jaké já mám ve svém životě vlastně štěstí (ačkoli to může znít komicky a sentimentálně).

Zkus mě rozesmát? Adam se snažil, zopakoval několik svých starých vtípků... ale příliš neuspěl. Na druhou stranu velikým plusem této romantické komedie je Jennifer Aniston. Nejenže na svůj věk vypadá naprosto božsky (snad i líp než ta o 20 let mladší Palmer), ale navíc svou roli zahrála bravurně. Bohužel chemii mezi ní a Adamem jsem nějak nepostřehla a když už, tak jen z její strany. Možná mi k sobě tihle dva prostě nejdou. Film nezklamal, ale ani nenadchl. Proto 3*