RexT

Vůbec se nedivím, že tohle zapadlo. Ale nikoliv kvůli kvalitě, ta je výborná. Z filmu až mrazí v zádech a Roden, Kňažko i další jsou velice přesvědčiví. Bohužel byl tento film natočen v době, kdy zřejmě bylo nutné ještě chodit kolem komoušů po špičkách - to, že o tomto filmu málokdo něco ví, tomu by se dalo říkat i sabotáž. V kinech takový film možná propadl, ale opět kvůli době - lidé byli natěšeni na americká béčka. Dnes by své diváky určitě našel. Svým způsobem i komunistická propaganda, jako by režisér komunista chtěl naznačit, že ONI, ti hodní komunisté, za nic nemohli ... Hvězdička navíc za Magdu Reifovou ...

Béčkové, až céčkové provedení. Pokud se začátek odehrává roku 68 a pak pokračuje v roce 77, tak by minimálně na nějakých postavách mělo být vidět nějaké zestárnutí - v podobně koncipovaném "Díky za každé nové ráno" se o to maskéři alespoň trochu snažili ... Zajímavý námět, ale dost zpackaný, s trochou více snahy, lepší režií a promyšlenějším scénářem to mohla být slušná pecka.

Na běžnou produkci sci-fi se jedná, bohužel, o nadprůměr. Ale nemyslím, že bych se na tento film chtěl v nejbližších deseti letech dívat znovu - jednou to určitě stačí. Solidní myšlenka, ale béčkové provedení.

Parádní kousek, kterému se dá trochu vytknout jedině ten závěr. Pěkný příběh, výborní herci a drsné ponaučení o pozadí všech válek, kdy samozvané domácí "milice" mohou být horší jak nepřátelská armáda, stejně jako o tom, že každý takový střet obvykle dopadne mnohem hůře, než jeho původci na začátku očekávají.   Jinak nechápu ty výroky zde, že někdo "přehrává". To není chyba herce, od toho je na place režisér, aby si to ukočíroval.

Pěkný historický film, který v sobě nese poselství i pro dnešní dobu. Každé náboženství se dá zneužít k velmi špatným činům. A zde jsou na paškále především křesťané, ale židé a pohané nejsou o nic lepší, jen o to, že zde nakonec prohráli. Astronomka Hypatia zde vyčnívá jak maják nad rozbouřenými vlnami, ale nakonec se prosadí v danou chvíli vlastně nejhorší směr, křesťanství - nějakých 1000 let temna pro celou Evropu. Kdo se z dějin nepoučí, bude si je muset prožít znovu.

Zaujme pár kouzelných scének - video, peníze v docích, bratr psychiatr, v mrazáku ... . Jen ten závěr to podle mě kazí, určitě se film dal zakončit lépe. Třetí hvězdička je za herecké výkony, o Trojanovi jsem nikdy nepochyboval, zde jsem si pořádně všiml i Marka Taclíka. Společně s Macháčkem tvoří nádhernou dvojici outsiderů a režisér dokázal najít rozumnou míru, jak s takovým materiálem zacházet.

Ne, že by Marie Poledňáková nenatočila (kdysi) lepší filmy. Ale já bych tento film zase tak neodsuzoval. Svou cílovou skupinu, která se na něj ráda podívá, asi má. Vyumělkovaný příběh částečně zachraňují někteří herci - Holubová, Bartoška. Na druhé straně, jiní jako by tam byli tak trochu navíc. Pokud Vám není alespoň čtyřicet, snad se ani nedívejte. Je-li Vám přes padesát a chcete se jen trochu pobavit, je to "stravitelný", jen lehce podprůměrný film. Nenechte se odradit zdejším hodnocením, do jisté míry připomíná kvákání žab - řekl bych, že se jen někteří předvádějí, kdo ten svůj "odpad!" zdůvodní co nejdrsněji, ale kopat do mrtvoly se nemá. Kdysi jsem četl jedno přísloví: "Knihu, kterou nemá cenu číst podruhé, nemělo smysl číst ani poprvé". Trochu to platí snad i pro filmy. Líbáš jako bůh určitě stačí vidět tak jednou za ... dvacet let.

Běžnému divákovi určitě nedoporučuji. Nalákán plakáty před kinem jsem čekal nějaký příběh z dávné minulosti, ale místo toho - podivné scény z jakéhosi skalního města. Hlavním motivem je shazování vytipovaných obětí přivázaných na laně, někdy je vytáhnou zpět, jindy ne ... Možná ne v minulosti, ale, nedej bože, v relativně blízké budoucnosti. Příběh, je-li vůbec nějaký, v podstatě nesrozumitelný. Boj o své místo ve skupině, která se však nakonec vrátí ke starým zavedeným pořádkům. Zvláštností filmu, jen kvůli které jsem nakonec vydržel v kině až do konce, je naprostý nedostatek slov. Když jsem asi po deseti minutách odhadl jejich předchozí počet snad na patnáct, zaujalo mi to a počítal je až do konce filmu. Je to již dlouho, ale myslím, že jsem skončil tak maximálně na sedmdesáti - již si nepamatuji, zda v tom jsou i citoslovce, ale asi ano! Nezbývá, než se ptát, co tím chtěl básník říci. Ale když se podívám na zdejší hodnocení, zdá se, že i tento film svou cílovou skupinu našel. U mě by však určitě kandidoval na ty nejspodnější příčky, ještě že tehdy bylo kino docela levné, dnes bych byl znechucený daleko víc. A televizi bych přepnul nejpozději za 1/4 hodiny.