RexT

Celkem oddechové béčko, ale na 3* to vytahují dvě věci. Občas pěkné záběry na tamní krajinu. Skutečnost, že tvůrci odolali pokušení z toho udělat úplný doják výsledkem toho finálního zápasu.

Nic moc pro šachisty, historicky je to hodně nepřesné. Třeba roku 59 byl v rámci SSSR Spasskij pouze "řadový" velmistr, jež se dvakrát za sebou nedostal do turnaje kandidátů. A míst měli až do Curacaa pět, takže nejlépe sedmý v zemi. Hned svou první zkušební partii v klubu zahájil jako bílý tahem 1.d4 a pokračoval dámským gambitem - Skutečný Bobby byl zapřisáhlým příznivcem tahu 1.e4. Dámský gambit hrál snad prvně až proti Spasskému v zápase roku 1972. Přehrávání partie z ruského časopisu začíná dost podivnými tahy 1.h4 h5. Na olympiádě ve Varně spolu nemohli Rusové šetřit síly krátkými remízami. Olympiáda je soutěž čtyřčlenných družstev. Tahle stížnost následovala až po turnaji kandidátů na ostrově Curacao, tam se dnes již ví, že před turnajem uzavřeli takovou dohodu hlavní ruští favorité Petrosjan, Korčnoj, Geller. Dále tam byli ze SSSR ještě Keres a nemocný Tal - s tím jediným se Fischer dokázal trochu zkamarádit. Spasskij se tam tehdy ještě neprobojoval. Až o tři roky později a hned se dostal k prvnímu zápasu o titul, který ovšem prohrál, mistrem světa se stal až v roce 1969. Na přelomu 50. a 60.let se Bobby snažil utkat o titul zejména s Botvinnikem, ale mimo cyklus MS FIDE. To v tehdejším Sojuzu nemohlo projít, proč by riskovali?

Mělo zůstat u 1.série. Pak už se historie příliš ohýbá a seriál se stává pochybnou fikcí.

Všechno se vyvíjí a ne vždy k lepšímu. Tenhle "Tarantino" mi tedy moc nechytl. Počtem postav a scén připomíná spíše sitcom, všichni "dobří" jsou vlastně vystříleni ve "čtvrtfinále", kdy kapitola 4 je dle časového sledu 1. Poslední (kočí 2.vozu) je otráven v "semifinále", ještě v kapitole 3. Nechutně pomalý rozjezd a nechutný závěr jak z filmů dávné sovětské provenience, kdy poslední přeživší gauneři čekají v chatě v pustině, až chcípnou sami.

Ono to v zásadě není tak špatné, navíc mě na tom zajímalo hlavně to, že to bylo turecky s českými titulky ... Ale dávám jen 3*, s uměleckou dramatizací se to nějak přehnalo a historických nepřesností, ne-li přímo lží je tam až dost. Tak především, Byzanc svých posledních nejméně 50 let jistě nebyla v pozici, kdy by mohla po Turcích požadovat poplatek za mír - jednalo se vlastně již jen o městský stát s pár přilehlými vesinicemi, obklopený Turky kolem dokola. Naopak platili Turkům v naději, že je časem s nějakou cizí pomocí porazí. Turky při dobývání zcela jistně neohrožoval příchod uherské (ve filmu maďarské) armády. u rozprášili 1446 u Varny, čímž byl osud Cařihradu ze strategického hlediska zpečetěn. Pokud se Turci něčeho báli, pak příjezdy italských a španělských lodí, ty se však v době pádu města teprve shromažďovaly. Město bylo po dobytí, zcela podle tehdejších válečných zvyků tři dny rabováno. Až na pár výjimek, patrně důsledek rychlého vzdání některých čtvrtí poté, co Turci vnikli do města. Zbytek jde na nějakou uměleckou dramatizaci, Giustinani nebyl zabit v nějaké "férovce" ve sklepě, ale střelen do zad na hradbách. Zda byl zrovna otočen zády k Turkům, nebo se jednalo o zradu, to už se nedozvíme. Podobně turecká vlajka se dostala na věž možná zradou, když nebyla zamčena výpadová branka ve hradbách. Tělo císaře nebylo po bitvě nikdy nalezeno. Urban pracoval pro Turky, protože Byzanc mu nebyla schopna dát požadované peníze - ono když si malý státeček vydržuje pomalu stejně nákladný dvůr, jako velká říše, nemůže to dopadat dobře. Mehmedův otec Murad neuspěl u Cařihradu částečně kvůli absenci děl, především pak proto, že z druhé strany zaútočil Timur Lenk. No a tím, že je film o pohledu z turecké strany, pak uvnitře Cařihradu panovaly neustálé nesváry hned mezi třemi stranami. Řekové, Janované (obrana hradeb) a Benátčané (zásobovací lodě uvízlé v přístavu). Princ Orhan byl zajatec, čistě jen tak pro případ, císař se s ním docela jistě neradil.

3* - podle mě si to více nezaslouží a je překvapivě, že jako šachista zde dávám filmu o šachu méně, než je zdejší průměr. Ten film kazí taková ta umělecká nadsázka. Možná je to střihem, ale v turnajové partii málokdy soupeři zahrají serii tahů rychle po sobě, to jen v časových tísních. Problém s nápovědami rodičů či trenérů v dětských turnajích existuje, ale nikdy jsem nezažil, že by kvůli tomu vyhnali rodiče až kamsi do suterénu :) - například asi tři roky staré pravidlo o zákazu zapisování zamýšleného tahu (dříve se to naopak kvůli zamezení zbrklostem doporučovalo) se dostalo do pravidel právě kvůli možnosti nápověd - kroucení hlavou a podobné signály. Předčasné vyjíždění dámy do hry je známá nováčkovská slabina, ale pokud by skutečně tímto hrdina trpěl, určitě by nedokázal vyhrát turnaj na celostátní úrovni. Takové sedmileté děti, nejlepší na přeboru své země, obvykle již nehrají o mnoho hůře, než já ... Shození figur může snad pomoci u řešení matové úlohy, ale představení si prázdné šachovnice určitě nepomůže při partii. Hráč má pozici v paměti a pokud ji tam má špatně, nepomůže mu ani představa prázdné šachovnice. Ve finále se hraje o titul přeborníka USA snad sedmiletých. I na této úrovni by závěrečný rozhodující šach po proměně pěšce se ziskem dámy viděl soupeř podstatně dříve. A patřičně by mu ztuhly rysy, když už zde ta mimika má takový prostor. Film také prostřihává na záběry Bobby Fischera a v závěru píší, že v roce 1992 sehrál nový zápas se starým protivníkem Spasským a zase zmizel. Ale to není přesné. Ten druhý zápas se totiž hrál na území tehdy okleštěné Jugoslávie a to v době embarga vyhlášeného americkou vládou. Kvůli největšímu cenovému fondu. Aby průšvihu nebylo málo Bobby svou výhru "zapomněl" zdanit. Takže od toho zápasu se již do své vlasti nemohl vrátit. Žil nějakou dobu v Budapešti, pak snad i v Japonsku a nakonec zemřel na Islandu. Ale nezmizel, většinou bylo známo, kde žije, jen již nehrál turnaje. Ono by to po té herní pauze nebylo vůbec snadné se vrátit, roku 1992 mu bylo téměř padesát a dvacet let nehrál. Ale ne nemožné, Korčnoj svůj poslední zápas o MS hrál ještě starší. Samotný hrdina Josh Waitzkin se nakonec nestal velmistrem, poslední turnajovou partii sehrál dle webu FIDE roku 1999 a je pouze mezinárodním mistrem. Zásluhou amerického programu Chessmaster, který má hned několik variant napodobující právě Waitzkina ve věku 8, 10 atd. let je dnes, po Fischerovi, Reshevském a Morphym možná i 4.nejznámějším americkým hráčem. Dobrý marketing! Když se ještě vrátím k filmu, tak jen málokdy je vidět celá šachovnice. V parku s Vinniem je jednou vidět Jänischův gambit (1.e4 e5 2.Jf3 Jc3 3.Sb5 f5!?) a jinak nic. Velká škoda, že tam neukázali tu kritickou pozici finále, kdy Waitzkin musí najit gxf6 a dopočítat se k tomu, že zásluhou šachu po diagonále partii vyhraje, i když si novou dámu postaví až jako druhý. Odhadoval bych to na propočet nějakých 8-10 tahů, což v dané pozici není takový problém - také proto si myslím, že soupeř to měl šanci zahlédnout třeba po té nabídce remízy, i když, na děti je takový propočet dost.

Asi trochu lepší, jak jednička. Kulturní zážitky jsem od toho nečekal, takže zklamaný nejsem. Dávám (horší) průměr.

Bohužel, nůžky by zde prospěly nejvíc. Snad mohli udělat sestříhanou verzi pro "neameriku", tak 100 minut maximálně a dalo by se to pak přežít. Toho amerického patosu je tam příliš mnoho. Navíc to celé připomíná takové zfilmované leporelo - pospojované scény z období od zahájení války k bitvě u Chancellorsville. Vlastně nejhorší možný formát. Buď to mohl být slušný seriál, anebo, při jiném přístupu solidní cca dvouhodinový film. Takto je to příliš dlouhé, sentimentální a v důsledku tedy nudné.

Tři hvězdičky jen z nostalgie ... Vůbec nechápu, co se mi na tom mohlo před 20 lety líbit. Solidní nápad, ale slabé céčkové provedení. 14 000 let stará "Egypťanka" se probere a hned pozná, že ta podélná věc je zbraň ... Zbytečné scény, ubohá akce a vlastně ani ta scéna s robotem na chodbě vlastně není nic extra. Hudba příšerná, snad jen s těmi měsíčními scénami si trochu pohráli. Vzhledem k době vzniku (cca Terminátoři, Jurský park atd.) to myslím i v té době šlo daleko lépe, mít na to natáčení víc peněz. Odsouzeno k zapomnění ... bohužel. Přitom kvalitní sci-fi je tak málo ...

Někdo se sice snažil, ale celý film je tak trochu "asiatsky" toporný. Snad je to jinou kulturou, asijským filmům, vynecháme-li akční Hong-Kong obvykle chybí spád a připomínají spíše nafilmované divadlo. Také se místy ve filmu divák, neznalý tolik dějin Mongolska, ztrácí. Možná je to překladem. Ty bitevní scény, nevím, snad by se daly udělat lépe. Více jak 3* podle mě dát nelze. Jinak souhlasím s "klerikem". I já si u tohoto filmu, kdovíproč, vzpomněl na staré indiánky.