kaylin

Tak samozřejmě, že tohle bude patetický film jako blázen, ale to vůbec nevadí, protože tu jsou zajímavé postavy, ano, samozřejmě, že v čele s Johnem Waynem, ale hlavně tu jsou také výborné válečné scény, které na svou dobu vyznívají nesmírně dobře, což mě až překvapilo. Konec by mohl být asi emotivnější, ale i tak jsem byl spokojený.

Další z Trnkových filmů, které mi nic moc neřekli. Asi by opravdu stálo za to na něj kouknout během kouzelného období Vánoc. A nejspíš i v lepší kvalitě. Mohu se tak dál obdivovat tomu, jak mistrovský byl Trnka při práci s animováním figurek, to je prostě nádhera pohledět. Hudební stránka opět krásná.

Nějak tomu prostředí prostě nemůžu přijít na chuť. Jiří Trnka je co se animace týká naprosto skvělý, ale to, co vypráví, mi prostě nesedí. Asi je to opravdu tím venkovem. Ne, že bych ho neměl rád, ale asi ne v téhle staročeské podobě. Animace krásná stejně jako práce se zvukem, ale i to je doména Trnkových filmů.

Pokud by se někdo chtěl seznámit se starými pověstmi českými, tohle není asi úplně nejlepší volba, protože film je více umělecký než popisný a z těch příběhů toho zase tolik chytnout nelze. Jednotlivé obrazy jsou ale prostě krásné a Jiří Trnka se nechal pohltit umělcem v sobě a podává příběh, který je nádherným splynutím s přírodou a s historií.

On je to strašně jednoduchý film, ve kterém se opakují motivy z předchozích filmů, ale ten Petrolejový princ je tak jednoduchý padouch, zákeřný a šmejdský, že prostě nejde než přijmout tuhle jednoduchou hru dobra a zla a prostě si ji užít. Surehand je sympaťák a Vinnetou jakbysmet. Tohle nostalgické vzpomínání mě prostě baví.

Krásná ukázka Trnkovy animace pro děti, ale nejen pro ně. Bohužel mám nějaký odpor k venkovskému prostředí v tom smyslu, jak je zde prezentováno a trochu mi to celý dojem kazí. Nejvíce se mi líbil hned první příběh, "Masopust", který mě doslova uhranul svou hudební stránkou. Ta mě opravdu dostala.

Vůbec ne špatné pokračování filmu "Poklad Aztéků". Má to pořád dobré postavy, je to napínavé a navíc je zde skrytý poklad, ke kterému je možné se dostat pouze určitým způsobem. Musím říct, že tohle se mi prostě líbí a moje dobrodružná dětská duše to má pořád ráda. Lex Barker je zde upozaděn jinými, zábavnějšími herci.

Vidět Poirota tančit je sám o sobě zážitek, ale tady je k tomu ještě zajímavý, poměrně drsný příběh o jednom zabití. Smrt ve španělské truhle rozhodně patří k těm hnusnějším, které se v sérii vyskytují, navíc je zde zobrazena až překvapivě názorně, i když stále je hlavní důraz dán na fantazii diváka. Zápletka je příjemně zamotaná.

Animačně je to krásné, je to snové a navíc mají loutky nádherný design, který se ještě spojuje s výbornými nápady. Jenže já prostě "Sen noci svatojánské " nějak nemám rád. Ten příběh, i když je krásný, snový, mi moc neříká, a Trnkovi úpravy, které děj ještě potlačují, pro mě v tomhle ohledu nijak neprospěly. Je to skvělé, ale úplně z toho u vytržení nejsem.

„Vymítač ďábla: Zrození“ je pro mě prostě jen něco, co navazuje na skvělý film a ne až tak výbornou sérii, a buduje si vlastní mýtus, který pravda není úplně špatný a funguje. Bohužel propojování s druhou světovou válkou mi v tomhle případě přišlo hodně samoúčelné a děj by se bez toho v podstatě obešel. Jen ta Stellanova postava tím alespoň dostává další rozměr a otec Merrin tak zůstává tím nejzajímavějším.