Cruchot

S panem Scorsesem jsem nikdy nebyl na stejné vlně. A ani tímto snímkem se to nezmění. Doplnil jsem si zase jeden z filmových restů a nebylo to úplná ztráta času, ale... Vizuálně je to jako obvykle pastva pro oči. Kostýmy, lokace, nasvícení, komponování scén... Prostě se na to hezky kouká. Herecké obsazení je také jako obvykle luxusní. Takže řekněme zhruba první polovinu filmu jsem byl víc než spokojený. Pak jakoby film pomalu ztrácel tah na bránu. Příběhově to začne nudit a nabaluje se spousta dalších a dalších motivů, až přestane být jasné, co tím vším chtěl pomyslný "básník" říci. Amsterdamova pomsta a jeho vztah s otcem popřípadě další otcovskou figurou, která otcovu smrt způsobila. Irská otázka. Imigranti a jejich "vřelé" přijetí "starousedlíky". Otázka Afroameričanů a jejich "vřelého" přijetí ze strany "starousedlíků". Náboženské rozpory. Bohatí versus chudí. Zneužívání žen. Dětská práce. Občanská válka a otázka verbování do armády či (ne)smysluplnosti války a jejích obětí. Politika a volby. Život v New Yorku té doby. A v neposlední řadě samozřejmě samotné gangy v New Yorku. Je toho tu opravdu dost a dohromady úplně nefunguje. Tahle příběhová a tematická roztříštěnost mi tu vadila asi nejvíc, i když chápu, že vměstnat vše do jednoho filmu (i když tříhodinového) není snadné. A jak jsem psal úvodem - nálada, způsob uchopení a vyprávění pana režiséra mi tu znovu úplně nesedly. Takže více než *** mistrovi nepřihodím.

Příjemná jednohubka. Zajímavé obsazení. Atmosféra. Natočeno s přehledem. Za mě palec nahoru.

1* za technickou stránku (zejména kostýmy a nasvícení), druhou * za samotnou Myslivečkovu hudbu a její propojení s vizuálem. Po dějové stránce jinak slabé.  Pár minut zajímavých scén na desítky dalších minut prázdných a naprosto nudných. Docela jsem se těšil, ale nakonec jsem měl problém film dokoukat.

Přijdete takhle do nějaké hogo fogo vypadající restaurace, vyberete si z jídelního lístku nějaké jídlo s delikatesně znějícím jménem - něco jako poulet à la sauce au poivre avec pommes de terre rôties. Šéfkuchař osobně servírující svůj kulinářský skvost vám ještě poví srdceryvný příběh, kterak se k receptu na tuto delikatesu po své prababičce dostal. Sliny se vám sbíhají, pokrm je konečně na stole a vy na talíři vidíte poměrně obyčejné kuřecí s pepřovou omáčkou a pečenými brambory, jaké jste už měli tolikrát ve vaší místní restauraci na náměstí. Vypadá to dobře, pochutnáte si, ale tak nějak jste čekali více. Takhle nějak se to asi má i s tímhle filmem. Neustále se tváří rafinovaně a vzbuzuje velká očekávání, ale zpětně vzato je strašně banální. Pokud přistoupíte na hru tvůrců a prostě přijmete fakt, že šéfkuchař v podání výborného Ralpha Fiennese je magor, jeho podřízení jsou partou androidů či bezduchých s vymytými mozky a hosté (s jednou čestnou výjimkou jako vždy úžasné Anny Taylor-Joy) partou nemyslících pitomců, pak si film určitě užijete víc. Lepší je o všem moc nepřemýšlet, jinak si asi brzy uvědomíte, jak hloupé to celé je. Nadsázka a trocha toho sureálna je super, ale vše má své hranice. Některé scény a jednotlivosti byly velice zábavné, ale celkově mě film nakonec vlastně vůbec ničím nepřekvapil nebo vyloženě nešokoval. O nějaké hlubší myšlence tu nemůže být řeč. Zaděláno bylo prostě na víc. Škoda.

Vizuálně je tenhle animák prostě nádherný. Technicky se jedná možná o vůbec nejlepší animovaný film, který jsem kdy viděl a každý dolar toho obřího rozpočtu je tu opravdu znát. Kdybych si zaspoileroval a stručně tu převyprávěl děj, asi by i ten na "papíře" vypadal zajímavě (přeci jen se jedná o film pro mladší publikum a ne sofistikované sci-fi pro náročnějšího diváka). Nicméně, přes všechno výše uvedené, mě film nijak zvlášť nebavil. Je tu poměrně dost zajímavých nápadů a kočka je prostě super, ale nějak to není ono. Možná lépe napsané postavy? Dotažený scénář? Méně "filozofování" a hluchých míst? Nezapomnělo se na politickou hyperkorektnost (děti se tak např. dozvídají, že je úplně normální, když 2 maminky spolu mají dítě), ale zapomnělo se sem namíchat to "něco", díky čemuž se mi tak líbily snad všechny starší pixarovky.

Knihu jsem nečetl, takže jsem byl ušetřen všemožného srovnávání a očekávání. A mohl si užít film, o jehož ději jsem moc předem nevěděl. To, co jsem věděl předem a co bylo asi hlavním důvodem, proč jsem se na film podíval, bylo jméno hlavní představitelky. Daisy Edgar-Jones je pro mě objevem tohoto roku a když už pro nic jiného, tak kvůli ní stojí za to film shlédnout. To, jak se jí podařilo ztvárnit plachou, křehkou a přesto vnitřně silnou hlavní hrdinku, volá po pozornosti odborníků vyhlašujících všemožné herecké ceny. Za vypíchnutí stojí i výtečná výprava, práce kamery, hudba a vůbec celé vizuálno. Takže i přes oprávněné výhrady, které se týkají určitých dějových klišé, se na film (a zvlášť na jeho ústřední představitelku) prostě pěkně dívá. Za mě rozhodně palec nahoru.

Na Thora jsem se opravdu těšil. Z mého pohledu to byla víceméně sázka na jistotu. Stejný režisér jako u skvělé trojky, výtečné herecké obsazení a lákadlo v podobě účasti Strážců Galaxie. Jenže...Spousta věcí, co možná na papíře vypadala skvěle, jako celek ve výsledku nefunguje, tak jak asi bylo zamýšleno. Co to chtěl Waititi vlastně natočit? Tak trochu komedie (asi nejvíc ze všeho), tak trochu horor, tak trochu psychologické drama, tak trochu romance. Akční film, sci-fi, fantasy, dobrodružný a také dětský film. Rozptyl je to značný a film bohužel pořádně nefunguje jako ani jedno z toho. Dokážu si představit syrové drama ve stylu Jokera o Gorrově cestě za pomstou, vztahu bohů a lidí, umírající Jane a Thorem snažícím se tomu všemu čelit. Dokážu si představit ulítlou černou komedii, kde bude Gorrův boj s bohy probíhat s notnou dávkou nadsázky. Film mohl být uchopen různě, ale s jasným plánem. Tuhle směsici různých žánrů se ale Waititimu evidentně nepodařilo úplně ukočírovat. Film nicméně nelze na druhou stranu úplně zatratit, protože spoustu jednotlivostí a detailů se tu opravdu povedlo. Hercům podráží nohy často scénář a leckdy až trapné dialogy či hlášky, ale nezklamal nikdo. Tradičně skvělý je Christian Bale jako Gorr the God Butcher a je vážně škoda, že nedostal ještě víc prostoru. Mohl z něj být ikonický záporák Thanosova kalibru. Ragnarok byl mnohem zábavnější, ale i tady se najdou opravdu vypečené vtipné scénky. Tvůrcům se dokonce povedlo přijít po tolika Marvel filmech i s něčím úplně originálním - za boj v černobílém světě jednoznačně palec nahoru. V jednotlivostech fajn, jako celek nefunkční. Tohohle filmu je vážně škoda. Bojím se bojím, že na krabičku s tímto DVD bude jen sedat prach.

Jeden ze starších filmů, o jehož existenci jsem neměl tušení a narazil na něj víceméně náhodou. V našich televizích se asi neobjevuje často. A platí to pravděpodobně i o některých západoevropských.  Na webu IMDB někteří uživatelé píší, že ho např. nikdy nevysílali ve Velké Británii - možná pro to, že film financoval samotný Muammar Kaddáfí. Italové asi také nebudou film sledovat lehce. Naopak v Arabském světě je film velmi populární. Každopádně určitě stojí za to najít si na tento výborný snímek čas. Třebaže stopáž není úplně přívětivá, film uběhl jako voda. První půle je možná slabší - je třeba představit hlavní hráče, situaci, dobu a prostředí. Je tu také plno klišé, které by člověk u tohoto typu filmu očekával. Rozjezd je tak poněkud pomalejší, ale člověk má možnost nasát atmosféru místa a doby a navázat vztah s postavami příběhu. Druhá půlka filmu pak dupne na plyn a dle mého skromného názoru nemá hluché místo. Přes velké množství (pro mě překvapivě) velmi dobře natočených akčních a bojových scén je pak vrcholem filmu obyčejný rozhovor. Velkým plusem snímku je jeho vícerozměrnost a "nečernobílost". Ačkoli z logiky věci a s ohledem na produkci filmu tu jsou oslavováni především Arabové a jejich statečnost, nezdolnost a obětavost, vše není úplně černobílé. Italové tu nejsou vylíčeni v tom nejlepším světle, ale i mezi nimi se najdou minimálně tři důležité postavy, které mají svědomí a a mohou si získat divákovu přízeň. Na druhou stranu se tu objevují i Arabští kolaboranti. Určitě nelze tedy všechny házet do stejného pytle. Úplně černobílé nejsou ani 2 hlavní postavy, na jejichž střetu snímek stojí - arabský vůdce Omar Mukhtar a italský generál Rodolfo Graziani. Omar Mukhtar v podání vynikajícího Anthonyho Quinna (ten postavu snad ani nehraje, ten jí prostě je) je národním hrdinou v tom nejlepším slova smyslu - moudrý, odvážný, spravedlivý, čestný. Ale také je to jen člověk s obyčejnými lidskými slabostmi a rozhodně nehraje jen v rukavičkách. Rodolfo Graziani v podání taktéž výborného Olivera Reeda působí jako bezcitný, krutý, nemilosrdný velitel, ale také je to kultivovaný džentlemen, který dokáže ocenit svého soka a nezabíjí  a neničí pro nějaké potěšení. Spíše pragmatik než zrůda. ("dejte mu vodu, ovoce, jídlo, co chce, neubližujte mu, ráno ho pověste", na adresu Omara po prohrané bitvě s uznáním: "je dobrý, ten stařík je dobrý"). Celkově mě film velmi mile překvapil. Pro milovníky historie a válečných filmů jasná volba.

Výtečná ústřední melodie a vlastně i celý soundtrack. Jinak ale bohužel film vlastně o ničem. Hoskins i Mirren jsou ok. Atmosféra parádní (hudba dělá hodně). Dějově je snímek nicméně nezajímavý až nudný. Za zmínku stojí snad ještě jen postava mladého irského vrahounka v podání Pierce Brosnana...

Pan Scorsese nikdy nepatřil k mým oblíbeným režisérům a ani tenhle film na tom nic nezmění. Ani tady mě úplně nenadchl způsob vyprávění a dějově je film spíše podprůměrný. Co se ale nedá Scorsesemu asi nikdy upřít je řemeslná stránka věci. Výprava, kostýmy, vypiplanost, preciznost a vycizelovanost téměř každého záběru. Vtahující a perfektně vystižená atmosféra dané epochy. Tady se nedá nic vytknout. Jako vždy výborný Daniel Day-Lewis. A pak Winona a Michelle, kvůli kterým jsem si upřímně film pustil především. A díky těmto dvěma kouzelným osůbkám nemůžu pod ****.