Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (32)

plakát

Čarodějnice (2015) 

Unikátní a skvěle zpracovaný horor, opírající se o dobové záznamy, tehdejší mluvu a folklor. Psychologické napětí se postupně zvyšuje a je tak velmi stimulující, s doslova vyvrcholením na konci. Zajímavost: Ve filmu je možné vidět černou plíseň na obilí - Ergot. Houba, která tehdy parazitovala na obilí, z něhož se připravovala mouka/chleba, obsahuje LSD. Tehdejší lidé prostě jen tripovali - záznamy o symptomech posednutí se "náhodou" úplně přesně shodují s psychedelickým bad tripem. Salemské procesy byl tedy jen jeden velký bad trip s hodně ženami umírajících v plamenech. Není nad křesťanství. Spoilers: Husí kůže je nevyhnutelná, když si hlavní hrdinka přestane být jistá, zda se nezbláznila, po všem, co jí stalo a jde do chaty, kde se jí zjeví sám Lucifer a zeptá se jí "Wouldst thou like the taste of butter?". Emoce je umocněna tím, že si čarodějnice podle folkloru tloukly máslo z tuku malých dětí. Třeba takového jaké bylo na začátku unešeno starou seschlou čarodějnicí, co se o pár scén dále potírá máslem, a o pár scén dál jí zírá na její masivní mladá prsa malý nadržený synek. Go figure... Film je zpracován podle dobových deníků, takže například repliky dětí při posednutí jsou z nich převzaty.

plakát

Černé zrcadlo - Zkušební verze (2016) (epizoda) 

Tenhle díl byl libovka. Představ si neuronovou síť, která se dokáže naučit tvoje nejtemnější strachy, implantovanou přímo do mozku (vůbec, ty Black Mirrory si vychutnávají průzkum morální špinavosti technologie, nebezpečí ztracení se ve svojí hlavě (epizoda USS Calister to vyobrazila krásně) a problematiku VR/AR. Jeden z mála seriálů, který dobře rozumí IT hrozbám budoucnosti). Jakmile se tahle neuronka naučí tvoje nejhlubší strachy, manifestuje je do tvojí reality. Ale neboj, jde jenom o AR/VR hru... až na to, že nemá otestované všechny use-casy a opravené všechny bugy. Nečekaně hororová epizoda, ze které mrazí.

plakát

Ďáblova hodina (2022) (seriál) 

Kombinace DarK a Donnie Darko. Hudba ze závěrečných titulků také zřejmě odkazuje na Eye Origins. Dívalo se na to dobře, až na pár zajímavých střihů a přechodů ale nic zvláštního. Příběhově hluboké, s referencemi na Nietzscheho Věčný návrat. Ten je po filozofické stránce zpracován také dobře - pokud opravdu existuje, tak pravděpodobně bude fungovat nějak podobně. Teď k chybám - nejvýraznější byly takové divné situace, kdy se hrdinům objevila zničehonic rekvizita v ruce - dva detektivové prozkoumávají dvůr, narazí na zamčená vrata a jeden si v podstatě z kapsy vytáhne dva hasáky na rozlomení zámku. Tenhle problém se vyskytl vícekrát, a nikdy není vidět, že by si postava brala ten předmět s sebou. Scénář má sice hlubokou zápletku, ale často se v příběhu objevovala taková cliché, že jsem někdy předpovídal na slovo přesně co postava řekne (mučitel přijde do cely, kde vidíme kluka na zemi. Kluk se chystá něco říct, samozřejmě "Why are you doing this to me?"). Po této stránce jsou v několika epizodách opravdu nudná místa. Bojové sekvence byly spíš k smíchu (mačeta vs židle), ale odpustil jsem jim skoro všechno, protože od první epizody je tajemnost opravdu dobře dávkovaná a dokázali udržet moji pozornost celou dobu, až do temného konce.

plakát

Děsivé dědictví (2018) 

Nepříjemný pocit se nádherně stupňuje od začátku až do konečného finále. "Creepy" feeling z hlavní postavy Charlie přímo emituje, a nejen kvůli jejímu vzhledu. Postupně se děje jedna hrozná událost za druhou, až se mozek dostane do konstantního modu stresové reakce - bylo to VELICE krásně nepříjemné... Když už si myslíte, že tohle je všechno, "all is fucked up beyond repair" .... tak vám film prokáže, že se dá jít ještě dále. Není cesty ven, a je to ještě horší, než jste si dokázali představit. Rodina se rozpadá. Proces, který hlavní postavy neumějí ovládat, je spuštěn, a nejde zastavit. Kontrolu nad vším má někdo jiný než si původně myslíte a vaše nekalá podezření se vyplnila, jen v tom nejhorším možném scénáři, co mohl nastat. Stane to nejvíc neočekávané a všichni začnou upadat do panické depresivní apatie, pokud to lze takto nazvat. Všechno je zničeno. Není návratu. A je tu jedna psychiku devastující rána za druhou. Nastala neopravitelná chyba. Přichází smrt.. nebo hůř. A vše je provedeno tak bezchybně!!! Kamera, herecké výkony.... zvuk!!! Charlie od začátku dokážete identifikovat podle hnusného zvuku "klok", co vydává jako tik. Tenhle zvuk vás bude děsit a bude předzvěstí temnoty napříč filmem. Jakýkoliv jump scare, co jste kdy viděli ain't got shit on this.. Absolutní zoufalství. Tak bych popsal hlavní feeling filmu. Absolutní demonické sebevražedně depresivní zoufalství. U hororového filmu si snad nelze přát nic krásnějšího :) zajímavosti/spoilery: Paimonova značka byla už na sloupu před "tou" scénou. Jsou teorie, že Charlie vydávající zvuk "klok" byla vždy Paimon. Babička kojila Charlie místo matky - manipulace od dětství. Démon Paimon je král vidění do budoucnosti a "šprýmař" (podobně jako polobůh Loki) - proto při spálení deníku začíná hořet otec - v ten moment je proto matka tak psychologicky narušena, že se jí v záběru na moment změní výraz z teroru na klid - posedl ji Paimon. Další cíl je psychologicky narušit Petera - sebe-dekapitace, která navíc dodá kongruenci s tělem Charlie.

plakát

Dogville (2003) 

Nemám slov. Absolutně. Dech-beroucí. Zážitek. Shlédnutí filmu jsem dlouho odkládal, asi kvůli 3-hodinové stopáži, ale teď jsem rád, že jsem tohle umělecké dílo měl tu možnost vidět. Emocionální rollecoaster, který jsem prožil, byl o to výraznější v porovnání s naprosto stoicky klidnou Nicole Kidman v hlavní roli. Věci, co se jí staly, ve mě vyvolaly tak temné emoce, které jsem cítil snad jen párkrát v životě a nebyl jsem schopen je udržet. Asi proto jsem na konci filmu s radostí volal "Prosím, všechny je zabij".

plakát

Gangy z Birminghamu - Zlato (2022) (epizoda) 

3 díly o ničem. Zklamání, nebudu pokračovat. Prvních 5 sezon bylo parádních, ale tahle finální jakoby úplně změnila mood a atmosféru. Všechny postavy mi najednou přijdou hrozně pretentious a jen jako masky s žádnou substancí. Nevím, zda to tak bylo celou dobu a jen jsem to neviděl, nebo se opravdu změnili tvůrci a scénáristi a začali to psát jinak. Je mi absolutně jedno osud Tommyho, Michaela i jeho umělé gf modelky, je mi jedno, že dcera má cikánskou kletbu. Je to jakoby všechen focus šel na to, jak krásné vypadají záběry. Overhead shoty. Vítr ve vlasech. Zajímavé je, že hlavní "devil" a fašista najednou obrátil a stal se z něj progresivní feminista, co se neobejde bez svojí ženy na business poradě. To je naprostý bullshit z hlediska příběhu.

plakát

Indie Game: The Movie (2012) 

Srdeční záležitost. Tenhle dokument nádherně prezentuje svět indie vývojářů, kteří se vášnivě věnují vývoji svých mistrovských děl. Korporátní kultura by zabila jejich kreativitu a uhasila jejich zápal, proto pracují na vlastní pěst. S každým z hlavních tvůrců velmi soucítím, obzvlášť s Edmundem. Jeho Super Meat Boy pro mě byl roky zábavou a hlavně inspirací pro vývoj vlastních her (inspirovat druhé, jak sám říká ke konci dokumentu, bylo i jeho záměrem). Nesmírně inspirativní lidi. Jonathan Blow, vývojář Braid - a to myslím v dokumentu řečeno nebylo - vyvinul tuto hru jako analogii ke vztahovým problémům a něčemu co jí řekl a nemohl ta slova vrátit zpět. Tak ten pocit manifestoval do hry - jenže se setkal s velkým nepochopením. Naštěstí byl jeho Braid startujícím bodem rozkvětu indie gamedev světa. Pak jsou tu Edmund a Tommy, vývojáři z Team Meat. Edmund od mala zvrácený horory jako Toxic Avenger a brutálností křesťanství (sám popisuje mrtvého ježíše krvácejícího na kříži na zdech u jeho babiček) byl nucen se nějak umělecky projevit. Udělal hry jako Time Fcuk a tu hru, kde je cílem ejakulovat masivním penisem do monstrozní vaginy. Jo, to pro něj byly časy. Pak se uklidnil, a udělal Super Meat Boye. Hra, kde velmi zranitelný kluk bez kůže potřebuje holku dělanou z obvazů, která ho nádherně doplní. Bohužel, pokaždé když ji získá, unese ji Doktor Fetus. Vydělal miliony dolarů za pár týdnů (po cca 600 dnech každodenního holocaustu pod nátlakem kontraktu s Mrkvosoftem) a až se vlny uklidnily, udělal hru o Oedipovském komplexu, kde malý Isaac přežívá ve sklepeních, dělá dealy s démony a anděly a kráčí vaginální stěnou svojí matky. Prostě, Edmund a lůno jdou k sobě. V dokumentu je vidět poklidnost vztahu s jeho přítelkyní, a to, jak k sobě pasují přesně jako Meat Boy a Bandage Girl. Tommy je jeho kamoš a programátor, zodpovědný za kódění naprosto dokonalého ovládání pro meat boye, pro které napsal vlastní engine, a za převádění Edmundovy tvůrčí vize do C#. Borec. Borec! A pak je tu .. jak se jmenuje? Zapomněl jsem. Na netu se mu běžně přezdívá "That faggot who wrote FEZ". 7 let vyvíjel FEZ, graficky a implementačně dokonalou hru o 2D klukovi, co si uvědomil, že žije ve 3D světě. A tohle jeho osvícení, jež nastane na počátku hry, zapříčiní fragmentaci celé reality té hry. Hráč pak musí dát celý vesmír zase do pořádku a nastolit rovnováhu. Byl do svého díla/dítěte tak investovaný, že na otázku, co by dělal, kdyby se nějakým nedopatřením hra smazala nebo zanikla, bez zaváhání odpověděl "I would kill myself... yeah. I would kill myself". Hluboká sonda do světa indie vývojářů, kteří jsou ochotni (jako správní umělci, kteří musí zvládat vše od programování, grafiky, pixel artu, přes nějaké to audio a video až po marketing) pracovat o samotě a v sociálním odloučení měsíce či roky, jen aby dokonale vyjádřili svoje niterné pocity. Prostě - krásný dokument, který navíc mapuje i životy, které hlavní hrdinové ovlivňují. - Pokud si někdy chcete napsat vlastní hru nebo jste už v indie, tenhle dokument je skvělý pro inspiraci, ale i uklidnění v těžkých nebo depresivních časech.

plakát

Jako v bavlnce (2020) 

Myslím, že se tohle zařadí na TOP 1 všech sociopatek a psychopatek, co tam doteď měly film Gone Girl. Jinak dobře natočený, přetáčel jsem jen pár scén co byly zbytečně natahovaný. Film bych nechtěl vidět znovu. Hlavní pár psychopatek je extrémně nechutnej, taktiky co používají a business co mají je tak krutej a nemorální, že jsem jim oběma přál jen to nejhorší. A navíc by film nebyl dostatečně progresivní kdyby to nebyly lesby, ofc. A malej Tyrionek si hraje na drsňáka ale jeho agresivitu mu prostě nevěřím - protože ji v sobě Dinklage neumí probudit. Možná na to má vliv jeho malej vzrůst, když buší pěstičkou do okna auta vzteky tak je to spíš funny. Ale možná tomu dávám moc hejt, celkově to byl víc než decentní thriller co si dokáže dobře hrát s emocemi.