Stegman

[zhlédnuta 31minutová verze]

Nenechte se odradit tím, jak herci -zvlášť ze začátku- divadelně přehrávají; s přibývajícími minutami je příběh stále zajímavější. Opravdu. I pro mě to bylo dost nečekané, neboť jsem dobu Jiřího z Poděbrad doposavad vnímal jen jako takový předěl mezi husitskými válkami a Jagellonci. Až tohle dílko mi otevřelo oči, jak šeredně jsem se mýlil. Král Jiří se pro mě rázem stal jednou z nejpozoruhodnějších figur mezi českými panovníky. Něco si o něm asi seženu.

Obsahově zoufalá? Proboha, vždyť se jedná jen o jednu (úvodní) scénu z té Gogolovy povídky! To je asi stejné, jako kdybyste si poprvé pustili Sin city a hned po polovině prologu s Joshem Hartnettem odpískali celý dvouhodinový film, protože "příběh je zoufalý". Jestli je tu něco zoufalého, tak je to hodnocení zdejších uživatelů (54 %).

Pokud vás minul vcelku zevrubný cyklus Československý filmový zázrak i ultra-podrobná Zlatá šedesátá [tam doporučuju zhlédnout jen díly s tvůrci, co vás eminentně zajímají, příp. díly s dobrými vypravěči (Forman, Mahler,...)], tak by se tohle asi dalo hodnotit i pěti hvězdičkami. Pro mě to bylo už jen opáčko, ale překvapivě mě to pořád docela bavilo. Nicméně musím ještě poznamenat, že -stejně jako oba zmíněné cykly- je to plné spoilerů. Naštěstí už jsem všech 25 filmů viděl, ale jinak by mi to občasné vyzrazení pointy dost vadilo. Vidíte-li to stejně jako já, doporučuju se před tímto dvoj-dokumentem podívat nejdřív na mnou uvedené filmy (a hlavně na ty, co jsem ztučnil). Právě u nich se totiž v dokumentu objevují největší SPOILERY: Postava k podpírání, Každý den odvahu, Démanty noci, Obchod na korze, Romance pro křídlovku, Sedmikrásky, Ostře sledované vlaky, Stud, Svatba jako řemen, Spalovač mrtvol, Pasťák, Případ pro začínajícího kata, Všichni dobří rodáci.

Takže když nezahltíte diváka údaji a nedíváte se na věc "postmoderně" z vícera úhlů, tak jste označeni za povrchního? Ale no tak, to je přece absurdní. Pokud se nicméně opravdu toužíte dozvědět o tématu víc, doporučuju ještě navštívit web ČT. Režisér tam umístil své zápisky (z té cesty po Turecku) a fakt to stojí za to. _______ Pár ukázek: (1) Afghánci, se kterými se baví Lenka, pomlouvají Syřany: u nich se válčí čtyři roky a všichni jsou z toho celí pryč, kdežto v Afghánistánu je válka čtyřicet let a nikomu to nevadí. - Není tohle prapříčina současných afghánských problémů? 40 let válčení a neustálých hrozeb přece musí deformovat každého člověka. Jenže... co takhle 70 let míru a pocitu neohroženosti? Není to zase opačný extrém? (2) „Západní státy se na válkách v tomto regionu podílejí také vývozem zbraní, a to legálně, i přes černý trh. Česko není výjimkou. Pokud je na kalašnikovu napsáno, že byl vyroben u nás a ne v Rusku, říkají mu syrští bojovníci 'brno'." (syrský novinář Firas Diba) - Tolik k často proklamovanému heslu "oni si za to můžou sami". (3) No a pasáž o "těžkém údělu dokumentaristy", ta je naprosto skvělá. Velká škoda, že není zaznamenaná ve filmu. Schválně na tom webu stiskněte klávesy Ctrl+F a pak napište slovo "povolání" (a čtěte aspoň do konce odstavce). + Úplný závěr, co taky rozhodně nepotřebuje komentář: Zohreh si vzala Lenku stranou a poprosila ji, jestli by mohla Česká televize napsat papír, že předmětem tohohle natáčení nebyla situace v Íránu, že o Íránu s Alim vůbec nemluvili, a pokud, tak ne špatně. Pak dodala: „Někdo by to totiž mohl vidět a předabovat a oni by pak třeba popravili moji matku.“

[zhlédnuto v 72minutové verzi za živěho doprovodu dua Alphones; LFŠ 2016] _______ Autoři výtvarných návrhů a výpravy si tu skutečně vyhráli, radost pohledět. A co teprv všechny ty úžasně předpovězené události a vynálezy! Jenže... pak je tu samotný příběh. A ten je až bolestně naivní. Nechápejte mě špatně, já sám se považuju za romantického snílka, ale když odmítám nekriticky obdivovat dílo Julese Verna, tak se toho ode mě nedočká ani Maurice Elvey. :) Jo a hudba byla nadprůměrná, hodně nápaditá. V poslední třetině jsem už ale měl občas pocit, že byla výraznější, než jak by bylo záhodno vzhledem k dění na plátně.

[zhlédnuto s genderově vyváženým simultánním dabingem, LFŠ 2016] ....... přesto mě to nebavilo tak moc, jak jsem doufal.

Jediný film, u jehož sledování jsem si dělal poznámky. Slyšel jsem totiž tolik zvěstí, jak je to neuchopitelné dílo, že jsem si to těmi poznámkami chtěl pojistit. Díky tomu jsem se ani chvíli nenudil, ale taky jsem ze sledování filmu neměl žádný zážitek. :( Otázka je, jestli bych z prostého sledování nějaký zážitek měl, ale na to s prominutím odpovím až po (případném) opětovném zhlédnutí po x letech od tohohle. Pár příkladů z mých poznámek: ÚVOD: "Jsem člověk, jehož život a duše jsou utrpením." / noha šlape na hrozen vína - To by ještě šlo; narážka na Monty Pythony to být nemůže (vznikli až rok nato), takže je to určitě poukaz na utrpení plynoucí z nemožnosti (mnichů?) vychutnat víno. Pak už to ale jede: DĚTSTVÍ: mušle na prsou nahé ženy / žena s banjem - Mám tam hledat nějakou souvislost, nebo jen básník chtěl zaznamenat, že se ženy v Arménii umí pobavit stejně tak hudbou jako hrátkami s mlži? MLÁDÍ: žena drží kohouta a hůlku, pak hořící svíčku a růži, pak dvě bílé růže, pak lebku v helmě, pak mušli a paví brko, pak žena předává prsten do mužových zkrvavených dlaní / "z břehů svých se vylila řeka" - WTF?! (tady se na lepší komentář fakt nezmůžu) KLÁŠTER: 14 mužů kouše naráz do jablka. - V tom symbolika asi nebude, spíš se jenom kluci sešli na sváču. SEN: mnich, polonahý silák a dva členové Ku-Klux-Klanu se kývají do rytmu / zaduje tak silný vítr, až uletí střecha - Inu, sen. Mně se zase kdysi zdálo, že jsem vyhrál soutěž v odrolovávání toaleťáků. Nebudeme z toho dělat aféru. _____ Je možné, že mi nedošly nějaké z arménštiny nepřeložitelné slovní hříčky či básnické obraty. Pokud se tak stalo, zkuste mi to odpustit. _______ "[Mormó, mormó, mormó.]" = "Žal, žal, žal."

Téma je to tak pozoruhodné, že by si zasloužilo pokračování SPOILER: o těžkostech / ceně socializace kapitánových dětí, které si konečně uvědomily, jak jsou výjimečně obdařené (znalostmi, schopnostmi), ale ještě nevědí jak s tím naložit, a tak (zatím?) žijí v kompromisní boudě. Leckterý divák si s takovým "ukončením" příběhu neví rady, a tak vše řeší shazujícími slovy jako "agitka", apod. Tím se ale jen sám usvědčuje ze schématického uvažování. - Copak je někde řečeno, že v té kompromisní boudě žili šťastně až do smrti? Nemohla ta "závěrečná" idylka nastat jen na čas, než se všichni otřepou z té turbulentní doby kolem matčina pohřbu? Na každý pád je tento film "o prozření" skvěle napsaný (a natočený) a plně si těch svých 82 % zaslouží.

[zhlédnuto s hudbou Jana Buriana ml.] _______ Nevím, jestli to bylo tím depresivně-ambientním electrem nebo tím, že mi chyběly ty mnohé vystřižené mezititulky, ale těžko jsem se soustředil na děj. K mé škodě, protože to je podle mě dobrý film. Někdy v budoucnu to zkusím podruhé.