Stegman

Nejdřív zdlouhavé záběry přírody bez jakéhokoli komentáře seřazené bez ladu a skladu, a následně záběry znečištění, co mají u diváků vyvolat pocit viny a zoufalství? Kontraproduktivní!!! Jestli vám není příroda šum a fuk a zároveň chcete vidět krásné záběry, tak doporučuju dokument Zastavme vymírání! Ten vás naopak přiměje, abyste přestali fňukat a něco s tím dělali, páč ještě není pozdě!

Jednotlivé povídky: PO (Del Toro) ****, ÚT (Trapero) ****, ST (Medem) ***, ČT (Suleiman) **, PÁ (Noé) *, SO (Tabío) ****, NE (Cantet) *****. _______ Povídky, co jsou provázané postavami (st+so+ne), tím získaly "něco" navíc, takže těžko říct, jestli by si jednotlivě zasloužily takové hodnocení, jaké jsem jim nakonec dal. Od toho je to ale povídkový film, abych jeho části vnímal pohromadě i zvlášť, ne?

Dokument ze zákulisí summitu EU z Kodaně 2002, kde se hlavy států dohadovaly o podmínkách, za kterých vstoupí do EU dalších deset států. Dánsko tehdy Evropské unii předsedalo, takže (dánští) dokumentaristi byli samozřejmě v patách především dánskému premiérovi Rasmussenovi. Zaznamenáno je tu např. jednání o polských dotacích na zemědělství, o dopravě v kaliningradské oblasti nebo o budoucím tureckém členství. _______ Pro každého fanouška vysoké politiky je tohle skutečná lahůdka. Jedna schůzka střídá druhou, konec summitu se přitom blíží každou minutou, nervní delegace se míjejí na chodbách... Je sice jasné, že si politici v přítomnosti kamer dávali pozor na každé slovo, ale všechno stejně neuhlídali. A občas ani nemuseli promluvit, aby se divák dovtípil. :) Připomnělo mi to Občana Havla lehce mixnutého seriálem Je to soda. :)

zhlédnuta 58minutová verze _______ Dokument mě velmi příjemně překvapil, když v mnohém navázal na slavný seriál Newsroom, hlavně tedy v zodpovědném přístupu novinářů. A to se tady (narozdíl od onoho seriálu) jedná o bulvár! Jak je všeobecně známo, bulvár se dá vést i úplně jiným směrem, což bylo možné krásně vidět např. ve vynikajícím Klusákově dokumentu Dělníci bulváru. Tam si novináři s etickými otázkami hlavu rozhodně nelámali (nebo všechno spíš relativizovali). Už pro to srovnání ale stojí za to vidět obojí.

Zprvu "běžné" řeči o historii utiskování Tibeťanů (uvozovky tam jsou z důvodu, že je strašné mluvit o útisku jako o něčem běžném, ale tak to bohužel prostě je), k tomu něco málo o (čínské) propagandě. Až po asi půlhodině se dokument dostane k využívání vodstva, ale moc toho říct nestihne. I z toho, co stihne, ale jde mráz po zádech.

Komentář ředitelky rádia Wave Ivy Jonášové obsahuje pořádnou porci nadhledu, což ne každý hudební fanoušek skousne. Kriticky uvažovat a přehodnocovat své staré názory? Bože chraň! Někdo si prostě chce jen nostalgicky zavzpomínat - na písně, "jaké se už dnes nedělají". :) Já osobně vidím problém spíš v tom, že pořad neobsáhnul dostatečně všechno, co mohl. Navíc mi dost chyběl komentář, co by propojil půlstoletí moderního popu s dneškem. Ale snad je to teprve první vlaštovka a někdo jiný zase naváže. ______ EDIT: Po zhlédnutí 2. řady musím pochválit tvůrce, že pořádně rozebrali i témata, která byla v 1. řadě jen nakousnutá. Teď už jsou to 4 hvězdy zcela zaslouženě.

S nimi ten jejich vrozený arabský temperament teda smýká! Pro leckterého Evropana možná až nepochopitelně moc. Na jednu stranu si Palestinci těmi emotivními projevy sráží šance na dlouhodobější vyřešení situace, na druhou stranu vděčí právě té horkokrevnosti (a jistému starosvětskému vztahu k půdě) za to, že je jen tak něco z jejich domoviny nevyžene. - Pro to poznání je ten dokument přínosný, ale mohl být o dobrou půlhodinu kratší.

Když si odmyslím smutný fakt, že tu lidi často hodnotí Madonnu a ne její dílo, tak je tu ještě jedna věc, co může objasnit relativně nižší hodnocení (67 %). Přesně jak se to říká v závěru: käždý doufá, že to bude příběh o dilematu "Edwardova láska vs odpovědnost k trůnu" a jsou zklamáni, když se ukáže, že tady jde především o Wallisin úhel pohledu. Já tím zklamán tedy rozhodně nejsem, ba naopak.

Ty výzvy k práci a začlenění do kolektivu se dají chápat různě. Já vsadím boty i s tkaničkami, že to nacisti zamýšleli nejen jako oslavu práce a silného nadčlověka, ale i jako součást svých temných plánů na ovládnutí zdejšího prostoru. Protektorát byl využíván jako hospodářské a zbrojařské zázemí pro Říši, ale počítalo se s ním i jako s územím vhodným pro Němce (s vysidlováním Čechů se koneckonců brzo začalo na Benešovsku). Za tím "život je jen práce", "u nás platí kamarádství", apod. tedy vidím spíš to, že tu naši "protektoři" chtěli mít obyvatele, co rádi pracují (pro Němce), nečtou (a nepřemýšlí), druží se (a jsou tedy stále pod kontrolou) a v budoucnu se díky tomu lehce nechají poněmčit / zlikvidovat. Takže to herectví a ty dialogy sice můžou být nechtěně komické, ale z toho ostatního mrazí. Ďábelská kombinace hodná ocenění.

Jednotlivým povídkám se dá vytknout leccos. Některé by podle mě stačilo zkrátit (86400), aby na diváka zapůsobily výrazně silněji, jiné by k témuž výsledku naopak potřebovaly delší stopáž (Panenství). To by z toho ale byl jiný film. Důležité je, že všech šest povídek dokáže jak zaujmout, tak nabídnout silnou výpověď o českém národu v bouřlivém 20. století. Rozhodně by Gottland měli povinně zhlédnout všichni ti, co pořád dokola mluví o "národních hodnotách". _______ Jednotlivé povídky: 86 400 (LK)***, Panenství Lídy Baarové (PH)****, Letící kůň (VČ)*****, Místo Stalina (RK)**, Miláček národa (RS)****, Zdeněk (KT)****. _______ Podrobněji jen k povídce Zdeněk: Škoda té "televizní formy", ale člověk by se tím neměl nechat odradit. Důležitá je podle mě spíš síla sdělení a to na mě dýchlo opravdu mocně. Celý odkaz Zdeňka Adamce a dalších "sebeupálených" tu byl vyjádřen pomocí zaznamenané diskuze jakýchsi editorů z Wikipedie. Je mi jasné, že spousta diváků právě kvůli tomu závěrečnému citování z Wikipedie celý příběh shodí jako něco, co je pod jejich úroveň. Ve skutečnosti by tvůrci dokumentu jen těžko našli symboličtější a hořce ironičtější uzavření povídky (potažmo celého filmu) než prostřednictvím citátů těch několika anonymních rozumbradů z českého internetu. Právě oni totiž -svými leckdy unáhlenými soudy- dost ovlivňují historické a hodnotové povědomí naší společnosti. Té společnosti, z jejíhož celkového směřování byl Zdeněk tak zoufalý. Té společnosti, o níž byl přesvědčen, že je krutá a nenapravitelná. :(