oja_bua

oja_bua


student

5 bodů

Můj deníček

  • 2.8.2014 v 17:48

    zpráva z LFŠ 2014 (fcb)

    40. ročník LFŠ

    Viděla jsem něco kolem patnácti filmů, což není žádný velký výkon, ale jednalo se převážně o samé inspirativní snímky, takže si, jako to dělají někteří moji kamarádi, asi opravdu nemůžu stěžovat na dramaturgii letošního festivalu, během kterého bylo vedro, lilo (se) a bylo tam rozhodně hodně lidí.

    Inspirací pro mě byl v podstatě i polský film HARDKOR DISKO, ze kterého jsem měla největší chuť odejít (letos jsem neodešla ani z jedné projekce). Snímek vznikl bez jakékoli finanční podpory státu a tak měl sloužit jako důkaz, že se dnes dají ještě stále točit nezávislé filmy (otázkou je pak, kdo vyplodí ten stupidní scénář).
    Příjemným zážitkem bylo bezpochyby objevení tvorby experimentálního avantgardního filmaře Alexandra Hackenschmieda (v Americe A. Hammid). Jeho portréty Prahy ze 30. let před emigrací na západ mě dojaly, jeho práce se světlem, odrazem, stínem je brilantní dokonce i v reklamách na Baťu. Za vrchol jeho tvorby považuju spolupráci s Mayou Deren - https://www.youtube.com/watch?v=ybz7K9G_hkU. Zase vyšla ta bílá kniha, Jimi!? Bohužel byly jeho filmy promítány z dvd, bleah, takže opět došlo, jako každý rok na lfš, k diskuzi nad digitalizací filmu a k otázce, jestli se ještě budeme někdy moci mrknout na "opravdový film". Proto jsme si následující večer s Jindřichem T. opakovaně připili na Tarantina, na surový materiál a Kodak - http://art.ihned.cz/film-a-televize/c1-62579580-tarantino-abrams-35mm-film-kodak. Přejme štěstí poslední továrně na 35mm!
    Retrospektivu Roberta Bressona jsem strávila trochu ve snách, PROCES JANY Z ARCU byl pro pro mě asi nejpůsobivějším zpracováním tohoto příběhu, ale stejně jako Bressonovy PENÍZE mě to uspalo.
    Půlnoční zážitek byl Vávrovův KRAKATIT ("nemám, co bych povídala") - jak bylo řečeno v úvodu filmu, mohl by někdo natočit o Vávrovi film? Během maďarského halucinogenního CYKLU se vypínali titulky, rozsvěcelo v sále a všechno to do sebe zapadalo a já začala přemýšlet nad myšlenkou zrežírované filmové projekce. "The cave is a lie!"
    Velice silný zážitek z SHOW! Bohdana Bláhovce, kdy se ve mě prala fascinace tím, jak je film ohleduplně natočený a znechucením z jeho aktérů (ani ne tak z tatínka, ale Michalovi Davidovi by měl fakt někdo přimíchat něco do lajny). Roztomilá projekce screwballové komedie JEJÍ MILIONÁŘ mi zachránila náladu během třetího krizového dne. Polskou IDU doporučuji, líbí se mi, že je konfrontační, nejen příběhem ale i obrazem, a přitom nedává jasné odpovědi a je v tom jemnej humor. Příští rok přijede prej i ten Michel Gondry.
    Letošní ročník byl pro mě výjimečný i jinými, nefilmovými zážitky - bylo tam málo kamarádů ze staré školy (zdravim Pupu, Jimba, Vrbce, Kosti a všechny svoje lidi!). Velký PRAGO konzert na náměstí (lepší než na Jungmaňáku), ze kterého jsme citovali následujících pět dní. Půjčila jsem si růžové REKOLO a jezdila, taky jsme si s Jindrou půjčili handmade dvojkolo a balancovali na hraně života a smrti nás i ostatních. Nejlepší jídlo: vegeteriánská tortila v Asian stánku, hotel Grant menu a stále KULTURÁK menu! Jeden večer jsme si udělali výlet s kamarády do Košíků u UH a tam si grilovali dobroty a seznámili se s milými místňáky a Ondřej V. hrál Kluse na kytaru a koupali jsme se v bazénu. S Vojtou B. jsme na jeho narozeniny jezdili na pneumatikách v aquaparku. Po osmi letech, co na lfš jezdím, jsem konečně objevila PORTÁL kavárnu na náměstí a poslední den se zpřátelila i s klukama ze sportovní školy a zahrála si FIFU.
    Jinak ještě doporučení od přátel – všichni byli zblázněný do BROKEN a FISH TANK. FRANK je prej blbina.

    Tak zase za rok, Hradiště! Doufám, že kvůli tomu 40. výročí se nedostaneš do krize středního věku!

    Zuz

     

     

  • 7.8.2013 v 21:03

    zpráva z LFŠ 2012 (fcb)

    ZPĚT Z LFŠ.
    Kairostami vládne (i když hlavně v záběrech v autě - Like Someone in Love), Oberhausen manifest jsem převzala za svůj (i s Olafem Müllerem), jinak divoký tanec v divadelním stanu, u Kobzy a v Míru (nepochopíš ty bedýnky!), viděla jsem zas Filmy a FILMY, zeleninová a lososová pomazánka u Pekařky, tobogány a naplavané kilometry, "Hey I know a guy who has EVERYTHING!", kamarádů méně (což je někdy o dost více) a chlapy jsou všude stejně legrační, spánek v kině na všechny způsoby a nadšení z filmů na všechny způsoby (hysterie, radost, deprese, pohlazení po dušičce, zvedání mandlí a otrava žaludku), občasné chrápání a hlavně SNY jako nikdy před tím...

  • 7.8.2013 v 20:58

    zpráva z LFŠ 2013 (fcb)

    Letošní LFŠ nezklamala, příští rok bude 40. ročník, takže bude oslava.
    Vedro mě ochromilo, po přednášce od Flígla vznikl námět na zombiefilm o tekutinách, ale zmrzka byla všude a Club Maté po půllitrech a bazén (kam se občas vedrem nedalo ani dojít) to jistil.

    Letos nenastala má opětovná glorifikace některého z hostů, Ilmar Raag mě rozsekal se Třídou, zamilovala jsem se do Kaspera a Pupa do Joosepa, ale seriál nic moc. Přemýšlela jsem, kdy jsem někoho šikanovala, Míšo, Hzzi, Kačeno... Promiňte mi to. A taky jsem si vzpomněla na Punk Rock.
    Top film byla asi opravdu Oliveirova filmová opera Kanibalové s Brechtovským vypravěčem a houslistou. Jinak Šmejdi mě donutili zavolat babičce, jak se má. Jedním ze skvělých zážitků bylo Bílé peklo (die Weiße Hölle vom Piz Palü) s Leni Riefenstahl. Možná to bylo dobrý tím, že tam pořád někoho zasypávaly laviny. A nebo doprovodem UFAJR, které si asi pustím ještě jednou...
    NFA má výročí a spustil geniální cyklus Širokoúhlá šedesátá. Ikarie, Naděje, pro mě před tím neznámo, teď jsem zas jednou hrdá na českou kinematografii... Znáte Ztracenou tvář s Brodským?!
    Překvapil mě Hal Hartley, užili jsme si s Porgány Biga Lebowského jaksepatří o půlnoční projekci. Pedro Costa i Oliveira jsou asi zajímaví portugalští režiséři, ale viděla jsem od nich jen po jednom filmu, takže to nemůžu rozvést. Poláci uměj dělat patos, ale to víme už z minula. Chyběly mi experimenty, ale předposlední den jsem si sama ve své únavě dokázala v hlavě sestříhat Všechny dobré rodáky dost experimentálně.
    Byly jsme s Kostí na Vladimirovi 518 a došlo mi, že jsou už všichni v Německu, možná i Vladimir sám. Mimochodem, nejlíp se jí v Kulturáku! Zpravodaj měl úroveň. Mám kontakt na Kabinet Múz, takže tam příští rok možná něco přivezem.
    Honza Chramosta řikal, že asi Sedláček řikal, že nejvíc lidí chodí stejně na tu nacistickou propagandu, že jsou tam nejdelší fronty. Lidi prej přitahuje zlo. Proč nechoděj radši na zlatou éru Holywoodu?

  • 8.9.2011 v 05:06

    on line dokument

    http://www.csfd.cz/film/278552-jama/videa/