Oblíbené filmy (10)
Někdo to rád horké (1959)
Geniální výstavba příběhu a nabalování jednotlivých situací, důrazy na detail (Sladká Sue a její ládování se prášky, aj.). Je legrační rozdíl mezi velmi dobrým českým dabingem a původním zněním, ve kterém mnoho fórů vychází daleko více vulgárně (například poslíček v hotelu je v originále ten nejchlípnější parchant). Mikroodkazy na Scarface (1932) - „Kde ses naučil tyhle fóry?“ a jiné dobové filmy. Pokaždé, když se na film podívám, znovu se vášnivě zamiluju do Jacka Lemmona a znovu objevím něco nového, čeho jsem si nikdy nevšimla. Billy Wilder, mistr situační komedie.
Bláznivý Petříček (1965)
Už se našla zase! Co? Věčnost. Moře, které pro líná se se sluncem. Ó má duše věčná, chraň svůj vroucí slib, noc je nekonečná, ve dne bude líp. Tak se zbavíš zlosti, lidské poslušnosti, souhlasů a tíh! Poletíš jak vích... Není východisko, není naděje. Smrt je velmi blízko, jen klid prospěje. Už nevzejdou v páře atlasové záře, vaše ohnivost je povinností. Už se našla zase! - Co? - Věčnost. Moře, které prolíná se se sluncem. (A. Rimbaud: Sezóna v pekle, překl. V. Nezval)
Satanské tango (1994)
Tarrova filmografie mi v čele se Satanským tangem ukázala novou rovinu vnímání audiovizuálního díla. Působilo to asi jako tvrdá droga, během sledování filmu jsem si pomalu navykla na jeho specifické tempo (záběr/cca 3 min.) a tento stav totálního zpomalení jsem jindy než během Tarrových filmů nepoznala. Od shlédnutí ST se neštítím dlouhých záběrů, protože mi režisér dokázal, že síla těchto záběrů spočívá v preciznosti detailu - v řemesle. Geniální vykreslení charakterů, herecké výkony, práce se zvířaty před kamerou... Vrchol světové kinematografie a pro mě osobně reprezentativní obhajoba filmu jako audiovizuálního média.