Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (142)

plakát

Ten, kdo stojí v koutě (2012) 

ten moment kdy Charlie pláče a vracej se mu vzpomínky je k posrání dobrej!! ..to jakej chová vztah k Sem.. to jakej charakter je.. to jak se mu při loučení vrací vzpomínky na noc se Sem, jízda v autě, božskej Patrik a kurva dobrá hudba!.. - to je pro mě další pětihvězdičkovej kousek!

plakát

Navždy spolu (2012) 

Tohle je to, co si hrdě zaslouží nosit titul ROMANTICKEJ FILM ! ..Ukojil mé touhy! ..žádná sračka, žádná ošklivka, která se kvůli fotbalistovi ze střední zmení v krasotinku, žádný pipiny v minisukýnkách a "kluci" s patkou přes oko a slaďoučkým úsměvem, kterej působí akorát tak "honem mi dej přes držku" ..no prostě jooo, jsem holka a tohle já můžu, jipeeee!

plakát

Pán prstenů: Návrat krále (2003) 

jak jsem mohla tohle dílo tak bezmyšlenkovitě a hloupě odsoudit?..ještě, že jsem dospěla do fáze, kdy jsem si řekla "nebuď blbá a zkus to", moje filmová duše by byla totiž o hodně chudší!..proboha byl ten Tolkien duševně v pořádku, že něco takovýho dokázal zplodit? A Petere Jacksone, kloubouk dolu! Pánové jste jedničky, díky díky díky!

plakát

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001) 

Bylo mi tak 11 nebo 12 let, když sem na to šla večer s dědou do kina, vzhledem k délce filmu jsme přišli domu asi kolem dvanáctý večer a já další den psala písemku ze zeměpisu..z filmu co jsem viděla sem neměla téměř nic, neměla jsem z něj rozum, nestíhala jsem titulky, a byly tam bytosti kterých jsem se bála..úkol společenstva prstenu jsem sotva stačila nějak postřehnout..už v tý době jsem neměla ráda fantasy tohohle druhu..a tak jsem na Pána prstenů zanevřela a neměla jsem potřebu ho už vidět..o nějaký ten rok později, jsme na druhý díl šli tuším se školou, tak budiž..stále mě to nezaujalo a třetí díl to samé..od té doby jsem různé díly viděla tak dvakrát a nikdy né celé, tudíž jsem stačila postřehnout nesmyslné boje, sliz kapající z nechutnejch skřetů, ohně a to, že těch 9 a pak už míň blbečků furt jdou do Mordoru a někdo je u toho neustále kosí..a stále jsem neměla potřebu tomu trochu nahlídnou pod zoubek..až pak přišel Hobit: Neočekávaná cesta (ano, dost dlouho potom), z nudy jsem si ho pustila a ejhle, ono to asi bude mít něco do sebe což? asi nějakej pěknej příběh..a tak jsem si po deseti letech pustila Pána prstenů (tomuhle jsem nikdy nevěřila)..no a pak čumim! ono je tohle kurva filmařský dílo si řikám! ..můžu na tohle zanevřít? ne, jistěže ne! ať je má nenávist k těmhle potvorám, akčním bojům, ucintancům a pánům temnot jakákoliv, tak teď jsem viděla svět, jaký by zvládl vytvořit jen málokdo! tomuhle patří úcta a obdiv! byla jsem uplně někde jinde, ve světě elfů, v Kraji, v hlubinách Mordoru, no páni, to je hustý jsem si říkala a přemýšlela jaký by to bylo, kdybych to takhle vnímala tehdy večer s dědou v kině!..no jo, hold kinematografie na nás nepočká, my si musíme počkat na ní..a až dospějem do fáze pochopení, udělá to s náma divy, za který pak můžeme být vděční ..sečteno a podtrženo: na světě je jedna z filmových legend, zajisté!

plakát

Jednou budem dál (2006) 

Vzhledem k tomu, že dřív jsem se pohybovala v té „nižší“ undergroundové spolčenosti a mými přáteli byly punkáči, metalisti a anarchisti, tak tenhle film má pro mě obrovskou emoční hloubku a citovou vazbu vztahující se ke klukovy, který byl postaven mimo „normální“ společnost.. paradoxně sama společnost ho postavila mimo ní ..Klasický problém s nadvládou někoho (v tomto případě ředitel základní školy), neideální rodinné vztahy, vlastní názor, osobitý pohled na svět, vzhled, který nesplňuje měřítka k životu dané doby, jeden menší problém a je to tu - právě jste se stali vyvrhelem a zároveň obětí.. život si s vámi pěkně pohrál a teď už je jen na vás jak se k tomu postavíte – necháte si srát na hlavu, zalepíte pusu a půjdete s davem, nebo se necháte ostříhat? ..Hrdina filmu zvolil číro, nechal se přejmenovat, postavil se vyšším mocnostem a snažil se vyřešit problémy.. Fritz se zachoval jako moji přátelé ..znám ten život, znám ten problém a znám co obnáší být jiný a lišit se..proto ta náklonost, soucit a nostalgie..Jedna ze scén filmu, která mi zůstane zarytá v paměti a zároveň se stává ukázkovým přirovnáním lidské pošetilosti je jednání o rozsudku ředitele.. Je až neuvěřitelné jak lidská zbabělost dokáže pro nahnání svého ega a dobytí moci zahnat do kouta zoufalství ty druhé..ty druhé stejného druhu, sobě rovné – lidi.Tohle je prostě peklo, tohle je prostě pekelně dobrej film s problematikou, která zůstane součástí dnešního světa až navěky.. Doufám, že jednou budem dál!

plakát

Oddělené světy (2008) 

Tohle je prostě smutný...excelentní zpracování...další Oplevův zázrak, jen tak dál.

plakát

Muži, kteří nenávidí ženy (2009) 

Jednoduše a obyčejně vyzývavý, neklasicky klasický příběh, čekaně nečekané zvraty, rozmanité charaktery osob, spletité záchvěvy, tajuplná napínavost...jojo, nejradši bych byla sama aktérkou a se zaujetím vyšetřovala po boku Mika..věcí, která překvapila i mě samoutnou je, že mě ten film zkrátka dostal..nechtěla jsem aby zkončil!..podotknout bych také měla, že komentář vzniká po sléhnutí všech dílu Millennia...možná (asi určitě) se tedy moje mínění slučuje v jedno a podle toho tady teď hodnotím tři díly jako celek, což asi neni uplně dobrý přístup, pardon, ale jako bohužel, stalo se ;)) ..ale teď zpátky ..musím říct, že za poslední dobu, jedno z největších filmových překvapení!..a ještě k Lisbeth Salanderové - je naprsoto úžasná! ..stala se mojí favoritkou, mým oblíbeným charakterem, mojí modlou, mojí aktuálně nejoblíbenější filmovou postavou!...propracování její osobnosti převzalo vládu a dosud nepokořeného Harry Pottřího Snapea a upířího Damona Salvatora přešouplo o kus dál z prvního místa ..tedy, vítej v mé hlavě Lisbeth ! ..co považuji za zásadní chybu je, že jsem si dřív nepřečetla knížku.. je dost možné, že nadšení by opadlo a pár hvězd by přestalo svítit, těžko říct, soudím bez předešlé znalosti příběhu a listů Stiega Larssona...ach, každopádně jsem spokojená :)

plakát

Jmenuji se Khan (2010) 

Ani tento film neminulo ať už očividné či hezky zakamuflované vyzdvihování priorit..v tomto případě to pro mě bylo náboženství, rasa a naše slavné USA ..ano, i trochu toho citového vydírání..avšak příběh samotný smetl tyhle zápory ze stolu..musím přiznat, že se z něj lehce prášilo a já tudíž uvažovala o nižším hodnocení, ale slzy v očích mé citlivé osobnosti mi ty 4 hvězdy prostě zakázali ..jako takhle, ten film je prostě dobrej a můžu ho doporučit..a prosimvás, sežeňtě mi nejlepšího přítele jako je Khan a budu nejšťastnější na světě..

plakát

(1998) 

Pro někoho naprostá blbost, pro mě totální filmová bomba ! .. přesně takéhle filmy mě dostávaj na kolena. Celou dobu s otevřenou pusou a pěkně potrápit mozek. Snaha o pochopení ... stačí jeden okamžik a je to bez výsledku, opět totiž nechápeš... Tady totiž stačí jeden delší pohled mimo obrazovku, jedna zodpovězená otázka položená druhou osobou, jedna přečtená smska a už ti uniká spousta důležitejch věcí vedoucí k závěru, kterej si stejnak každý vytvoří ve vlastní hlavě sám, což je vlastně tak trochu účelem.. Každá sekunda v tomhle snímku je totiž jedinečná a proto jsem seděla jak přibitá ke zdi a koukala až do posledního písmena v titulkách jestli nááhodou mi neřeknou ještě něco, co jsem dostatečně nepochopila během příběhu. Černobílé provedení bylo jen zdůrazněním celého psycho dojmu. On sám Max Cohen byl tak trochu mimo, uznejme ...a těch spousta teorií co ze sebe celý film chrlí, to jakým způsobem přemýšlí, jak se vyjadřuje, celý charakter téhle postavy.. bože, tohle je prostě pro mě skvost mezi filmy. Rozplývám se.

plakát

Je to i můj život (2009) 

Ani ne tak filmově a efektivně zpracované jako příběhově naprosto dokonalé... nerada bych opomenula že My sister´s keeper má opravdu výtečný hudební podtext, smekám...Spletitá cesta plná překážek, která vede stejně už od začátku k jednomu jedinému cíli: nakonec zjistíš jak posranej je život. A přeci na něm záleží, máš ho ráda i když ho máš tak zatraceně těžkej. Protože obsahuje i ty krásné věci, lidi okolo tebe a nenaplněné sny. Přijít o něj vědomky a čekat až příjde ten úplnej závěr, s očima přivřenýma kvůli tomu, že lidem okolo tebe se bortí vše o co se snaží a výčitky, neustálé výčitky a nekonečné otázky "proč" .. tak tohle je strašně, ale strašně těžká smrt .. a přesto pro někoho jediné východisko k vysvobození... "Pamatuješ na to léto, kdžy jsem odjela na tábor ? Měla jsem strach, že se mi po vás bude stýskat. Než jsem nasedla do autobusu, řekla jsi mi abych si sedla na levou stranu, hned přímo k oknu, abych se mohla ohlédnout a vidět tě tam.....teď si tam sednu taky" ..