darkrobyk

Expedice do Mexika před mnoha lety se poněkud zvrtla a její vůdce nešťastnou náhodou zemřel. Zbytek expedice najde aztécký poklad a založí společně novinářskou firmu. Jenže pak začnou jednotliví členové umírat a zdá se, že mají temné tajemství. Černá vdova si brousí jedovatý osten a zbývající členové mají důvod se bát. Spíše podprůměrná wallaceovka, které chybí jednoznačný kladný hrdina. Novinář Wellby jím asi má být, ale je stále nadranej, takže nic. Ozdobou je opět Karin Dorová, statického paňáka zde ztvárnil Kinski. Pěstní souboje jsou tak komické, že dělají chvílemi z vážného příběhu parodii, přitom zdrojem humoru by měl být jen Eddie Arent... Tajemno chybí, o mlze se jen mluví a závěr v přístavu je natažen co nejvíce. Hudba velmi dobrá.

Oficiální text distributora je natolik vyčerpávající, že se pak stačí podívat jen na posledních 15 minut. Jinak zajímavý nápad, jak nahlédnout do mysli těch, co zemřeli, a prožít, to co naposled viděli. Velmi dobrá kamera, solidní hudba. Film má místy příjemné napětí, které kalí snad jen výkon hlavní postavy. David Krane je paličatý, umanutý, jdoucí přes veškeré překážky. Jeho chování ovšem může přinést zbytečné oběti, tak jako to málem bylo v kostele. To dítě sice....spoiler....přežilo, ale muselo mít doživotní noční můru. Jinak vidět Kima Coatese, tak člověka jasně napadne ta nejhorší postava.... Ray Liotta se povětšinu času tváří zarputile, což mu tak nějak stačí, své herecké kvality prokázal přeci jen později. Fiorentinová je každopádně nejlepší ze všech. Tříhvězdičkovou podívanou zvednu o jednu hvězdu ne z nostalgie, ale za to, že se tvůrci nebáli udělat konec, jenž je i přes silnou sci-fi linku realistický.

Do které doby byste se chtěli vydat, kdybyste si mohli vybrat, protože vaše planeta bude zničena a tohle je jediná možnost k přežití? Nedisciplinovaný a zbrklý Kirk, jakmile uslyší křičet ženu, zavaří sobě i svým přátelům. Tedy Spock s doktorem jsou na tom mnohem hůře, ale zase jim dělá společnost půvabná Hartleyová. A Spock se navíc duchem vrací do doby, kdy Vulkánci žili jako barbaři...

Když je lékař Johnson odsouzen komisí, která mu rovněž zakáže experimenty na lidských a zvířecích embryích, jejichž geny míchá dohromady, aby získal lék na rakovinu a další smrtelné nemoci, nastane u něj doslova rozvrat psychiky. Výroky komise ho pronásledují natolik, že spáchá sebevraždu. Jeho manželka se rozhodne pro pomstu. Jednotlivé členy svádí a pak je vraždí. Trocha sadismu, lesbického sexu i nekrofilie a hlavně nahota, protože jinak by to snad ani nebyl J. Franco. Vizuálně příjemné, krásné interiéry, zajímavé kompozice a rafinované záběry, jako je třeba ten přes skleničku sherry. Barvám dominuje červená.

Veskrze průměrná wallaceovka se točí okolo majetku, závěti a koňských dostihů. A pak je zde ještě pomsta... Herci obstojní, hudba i kamera velmi dobré. Naopak chybí tajemná atmosféra, jakou by zde člověk očekával. A londýnská mlha v závěru je poněkud nedostačující, byť vítaná. Snad jen mrtvých je požehnaně, jak už název napovídá.

Nahá žena utíká lesem, je noc a za ní cválá rytíř na koni. V ruce má dvojitý řemdih, se kterým se dá udělat pěkná paseka. Více by mi vyhovovalo, kdyby film zůstal ve středověku, i tak se ale zčásti přiblížil gotickému hororu. Jde tu o majetek, kdo s koho a kdo a jak přelstí druhého. Pěkné jsou snové scény, i ty, co mají být snové, ale nejsou, poslední čtvrtina se pak přehoupne do pěkného trashe. A kvituji, že dojde i na střeva ven. Solidní kamera, pěkná hudba. Z dnešního pohledu jde samozřejmě o film pro fanoušky Paula Naschyho (počítám se mezi ně) a milovníky evropských barvotiskových hororů španělské a italské produkce. Běžný divák by asi dal jen 2*, já byl ale spokojen. A samozřejmě že Paul si musel dát do filmu půvabné obnažené ženy, jak jinak...

Gilles má za sebou temnou minulost, a tak je stále na cestách. Přijme práci v rozsáhlém domě na samotě, který obývají tři sestry. Dvě mají následky jakési nehody, nejmladší se pak cítí jako pták v kleci. Brzy dojde v okolí k vraždě, a pak už mladé dívky s blond vlasy a modrýma očima hynou jak na běžícím pásu. Vraždy jsou brutální (ale gore spíše umírněné, byť krví se nešetří) a vrah vydloubává obětem oči. P. Naschy (Gilles) si jako obvykle napsal do scénáře několik žhavých scén, takže vedle vraždění je zde i četné erotické jiskření. Jak bývá pro giallo typické, dívky jsou často naháněny v podivných prostorách - hřbitov, obří vinný sklep či chodby domů. Vizuálně tedy fajn. Také barvy, jímž vévodí červená - šaty, pláštěnka, krev....pěkná je třeba i scéna s bouří. Pro dobové italské horory, a jak vidno i španělské, běžné scény s utrácením zvířat - zde podříznutí kvičícího prasete - by dnes už nejspíš neprošly. Původně jsem uvažoval o třech hvězdách, ale čtvrtou dám za svižný konec, kdy měla smrt práce nad hlavu.

Novodobý Jack Riper sestupuje z divadelních prken do ulic Londýna a rozřezává jednu prostitutku za druhou. Představitel divadelního zabijáka se záhy dostává do podezření a smyčka se okolo něj stahuje. Půvabná Marianne Kochová stojí na straně svého přítele, seč jí síly stačí, ale je proti ní i vlastní strýc, který navíc tajně chodí na noční procházky zrovna v době, kdy se dějí vraždy... Spíše slabší wallaceovka, ale mám pro ně slabost, a tak hodnotím trochu výše. Nejlepší jsou noční scény, kdy mlhou prchají vyděšené dívky a stíny rukou zabijáka po nich chňapají - kdo by si nevzpomněl na Nosferata. 3,5*

Z hlediska námětu jde o typického Franca, což může vypadat jako klišé, ale není. Příběh nemá pevnou dějovou linku, snové sekvence a skutečnost se navzájem prolínají. Ač jde o adaptaci de Sadovy knihy, žádné velké maso nečekejte. Na prvním místě je ženská nahota krásných hereček, něco soft sexu, a až pak přijde na řadu okostýmovaná společnost v čele s Ch. Lee, jenž přesně dle titulků jen hostuje. Mirvel (J. Taylor) vypadá po většinu času jako šakal nebo sup netrpělivě sledující kořist. Nevadí mi umírněné násilí, ale čekal jsem o něco více fantazie, bizarnosti případně temnoty. Červené filtry, kdy vše vypadalo jako v laciném bordelu, byly krajně nepříjemné stejně jako dosti často rozostřená kamera. Jinak ale vizuálně solidní, velmi dobrá hudba. Doporučit lze především příznivcům Franca...

Aneb jak kněz otevřel oči. Druhým se to dobře radí, dokud se nedostaneme do maléru a neuděláme přesný opak toho, co jsme před tím říkali. Otec Bishop příliš sympatiemi nehýří, a tak mi byl po většinu času jeho osud ukradený, byť chápu filmařský záměr - z bábovky státi se Ashem. Poměrně nevyvážený snímek začne držet po sobě, až když se kruh uzavře. A popravdě nejzábavnější je poslední čtvrtina, kdy dojde na šťavnatou vybíjenou. Lítají hlavy a nohy, k ruce přijde i rýč. Střeva ven sice ne, ale na oko dojde. Jak tam tak leželo, nemohl jsem si nevybavit Kill Bill. Nu a řezačka zas dala vzpomenout nejen na Univerzálního vojáka. Prospělo by zkrácení, jelikož užvaněné pasáže poněkud ubíjely. Na jedno podívání....ale proč ne. Dobrá muzika.