dzira

Fenomenální snímek. Připravuju dramaturgii 27.Vsetínského filmového maratonu (tradičně zaměřeného na balkánskou kinematografii). V dubnu 2025 ve Vsetíně.... Věřm, že tam bude i tento film....

Papičovy Pouta lze jistě srovnávat s některými díly československé nové vlny. Stejně jako ony jsou k praktikám komunistické diktatury velmi kritické. Reálie tohoto filmu jsou ale úplně jiné. Prostě jugoslávské, nebo možná lépe balkánské...

Snažil jsem se, ale v půlce jsem to musel vypnout....

Rok 1997 v  chorvatské kinematografii je zajímavý především tím, že v něm měly premiéru dva ryze žánrové filmy. Rusko meso Lukase Noly a Puška za uspavlivanje Hrvoje Hribara. Od vzniku samostatného chorvatského státu v roce 1991 se v Chorvatsku natáčela takřka výhradně dramata reflektující buďto útlak Chorvatů v komunistické Jugoslávii, nebo přímo aktuální válečné události spojené s bojem Chorvatů za nezávislost. Ve většině případů se jednalo o snímky více či méně poplatné režimu nacionalisty Franji Tudjmana, takže zmíněné dva filmy se opravdu vymykají tehdejší tvorbě.  Jinak se ale nedá říct, že by byla Uspávací puška z nějakého jiného důvodu výjimečná (snad jen hereckým obsazením, to ale režisér nedokázal využít). Pro českého diváka (pokud jej vyloženě nezajímá historie chorvatského filmu) může být zajímavá asi hlavně tím, že jedna z hlavních hrdinek, zpěvačka Julie, je Češka a ve filmu občas mluví, nadává a zpívá česky. Určitou roli zde hraje také legendární český automobil Škoda 110 R. 90. léta lze jinak považovat za dobu temna v chorvatské kinematografii, kterou prosvětlují snad jen Brešanovy a Ogrestovy filmy. Je proto až neuvěřitelné, jak se chorvatská kinematografie po Tudjmanově smrti zvedla.

První chorvatský celovečerní zvukový film. Vatroslav Lisinski (1819-54) byl autorem první chorvatské opery Ljubav i zloba (Láska a zloba). Napsal také několik vlasteneckých chorvatských písní. Byl členem Illyrského národního hnutí, které se vymezovalo proti maďarizaci Chorvatska v Rakousko-Uherské monarchii. Snímek natočil režisér Oktavijan Miletić ještě během existence fašistického Nezávislého státu Chorvatsko. Chorvati tento film považují zjevně za důležitou součást svého kulturního dědictví neboť byl pečlivě zrestaurován již v roce 2009.

1*

Jako milovník SF mám podobný pocit, jako měli prospektoři v tomto filmu, když přiletěli na planetu, kde už tamní "zlatá horečka" proběhla. Podobně jako oni na vytěžené planetě,  tak i já pro sebe v rámci žánru občas najdu zapomenutou perlu (oni teda hledali cosi jiného, těžko to popsat). A tento film je jednou z nich.

Diváky odkojené prvními dvěma (až třemi - Fincherův režisérský sestřih trojky se původním dvěma dílům blíží) Vetřelci potěší, ale pravděpodobně úplně nenadchne. 4 hvězdy (ale s odřenýma ušima) za sympatické odkazy na první dva Vetřelce včetně parádního vizuálního ztvárnění, které krásně zapadá mezi díly 1 a 2. Sráží to ale místy dost chaotický střih, který mi připadá občas jaksi bezradný až nelogický. A především výběr herců. Chápu, proč se tvůrci rozhodli pro skupinku teenagerů (sympatické mi to ale není), ale nějak jsem se nedokázal přimět k tomu, abych jim fandil. Snad jen ten syntetik tmavé pleti měl nepatrné množství charismatu, ostatní byly zaměnitelné nuly, které nezanechaly žádný dojem a je jen dobře, že to nepřežily. No a pokud by se chystal další díl, tak věřím, že mrazák hlavní hrdinky bude mít cestou fatální závadu.... Abych nekončil tak negativně - je to po mnoha letech opravdový Vetřelec, na kterého se určitě podívám znova a třeba některé výhrady vezmu zpět. Oddechl jsem si, že se nekonal další Prometheus či Covenant, kteří sérii nerestartovali ale málem pohřbili.

Skvělý film, který měl neuvěřitelnou a několikanásobnou smůlu. Režisér Rajko Grlić při jeho natáčení málem umřel. V době, kdy byl hospitalizován v pražské nemocnici pokračoval v práci na filmu jeho kamarád a spolužák z FAMU režisér Srdjan Karanovic. Když byl film po těchto komplikacích dokončen, německý producent filmu zkrachoval. Práva pak získala nějaká pochybná australská společnost. Důsledek je ten, že se film nikdy oficiálně nedostal do kin. Kdo jej viděl v rámci Vsetínského filmového maratonu nebo v rámci Letní filmové školy, měl štěstí. Jedná se o jediný film s Miroslavem Vladykou v opravdu hlavní roli. A Vladyka je v něm naprosto úžasný....

Postava Karla Högera ve filmu ztrácí dceru a prohrává svůj život. A mladí to ve filmu ještě neví, ale prožívají své poslední dny svobody.