Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Dobrodružný

Recenze (535)

plakát

Černobyl (2019) (seriál) 

Jakmile jsem se podíval na první díl, musel jsem to celé dokoukat prakticky za jeden den, takže vtáhnout to opravdu umí. Přesto, něco mi tam chybělo, což je u cca 5ti hodinový stopáže hodně zvláštní. Chybělo mi zejména takový reálnější zasazení do historickýho kontextu rozpadajícího se sovětskýho svazu, prostoru na to bylo hodně, navíc tato událost tomu rozpadu celkem významně napomohla. Tohle se však odehrává v takový zvláštní bublině, což je škoda. Dalo se z toho vytřískat daleko víc si myslím

plakát

Vražda v Orient expresu (1974) 

Až příliš vykonstruovaná konspirace zorganizovaná proti detektivovi, kterou by cestující neměli šanci nikdy připravit, protože nemohli vědět, že s nima v tom vlaku detektiv vůbec pojede. Proti poměrně "realistickýmu" Colombovi, který se tehdy točil už několik let a prožíval vrchol úspěšnosti, je tohle hodně ulítlý do nějakého imaginárního světa a prostoru. To nemá prostě s detektivním vyšetřováním nic společnýho, to je čistý věštění z koulí. Myslím, že by tomu filmu hodně bodů přidalo provedení alá Lynch, nebo tak něco.. tomu bych asi věřil víc.

plakát

Mrňouskové 2: Daleko od domova (2018) 

Nasmál jsem se u toho o dost míň než u prvního dílu, a celé je to takové vážnější, ale přesto obdivuju, že s nemluvícími postavičkami někdo dokáže udělat celovečerní animák. Jedná se asi o první pohádku pro děti napsanou podle nejmodernější gender doktríny. Takže toto je velký milník světové kinematografie. Ani u jedné postavy totiž nepoznáte, jaké to je pohlaví, jestli je to beruška kluk/táta, nebo beruška holka/máma, přitom je to rodinný film o rodině berušek. O to víc zarážející je to na konci, protože se tam dvě berušky dokonce zamilují. Neskutečný kam už to dokázali procpat..

plakát

Bez jištění na El Capitan (2018) 

Když jsem uviděl název Free Solo, zaradoval jsem se, že se jedná o další spin off Star Wars, ale nenechte se napálit. Napínavý to je hodně. I když jsem věděl, že nespadne, stejně mě to drásalo nervy. Na některých místech se není ani čeho pořádně chytit, není cesta zpět, jen vzhůru, a po několikahodinovém lezení musí být strašně vyčerpávající se držet na holé zdi, několik set metrů nad zemí. Ale když si uvědomíte, že ten kluk tam dva roky trénoval na laně, a mohl si ty nejtěžší místa nadrtit nazpaměť tak, že by to vylezl i o půlnoci, tak to celé trochu ztrácí ten fatální význam. Velký mínus toho filmu je Alexova přítelkyně. Klidně ji mohli vynechat a točit jen o lezení, ale od tvůrců je tam viditelný jasný záměr přidat do dokumentu emoce a romantickou rovinu. Bohužel, Ta jeho přítelkyně se k němu, ani do toho filmu moc nehodí. Spíš teda vůbec a docela dost to kazí dojem z filmu. Neubránil jsem se srovnání s filmem Muž na laně 2008, který mě teda rozsekal daleko víc. Už jenom tím, že tam ten týpek si to nemohl nikde cvičit. Měl jeden pokus dostat se nahoru na věže, napnout si lano a udělat možná nejšílenější artistický výkon všech dob, a to po noci, kdy nespal ani minutu. Taky stavba toho dokumentu z roku 2008 byla na daleko lepší úrovni po stránce biografické, vypravěčské i samotným popisem akce. Přesto, Free Solo je poměrně solidní počin, který zaujme i nelezce, což já teda jsem. Jestli se jedná o největší sportovní výkon všech dob, to není podle mě otázka na místě. Jisté je pouze to, že je jediný zdokumentovaný.

plakát

Leaving Neverland (2019) 

Tenhle dokument je v první řadě vynikající psychologická studie. S těmi lidmi musel dělat ty rozhovory na kameru nějaký terapeut, a ne běžný režisér, protože jinak není možný, že z nich dokázal dostat tak vypointované informace (až na dřeň), a navíc dokonale strukturované. Dokument se nezabývá pouze zneužíváním těch chlapečků, ale také řeší fenomén hvězdy a mocné osobnosti, ke které oběti vzhlížejí a dokonce se jí snaží chránit před zákonem. Podstatná část dokumentu je výpověď rodičů, kteří se snažili k Jacksonovi dostat a využívat jeho přízně, přiznávají tak svou zvrácenou motivaci. Rodiče mají na sobě možná největší díl viny. Další rovina příběhu je o tom, jak skvělý psychologický manipulátor Jackson byl. Velmi zajímavá je taky závěrečná třetina, kdy už sami oběti mají děti, a najednou pro ně to zneužívání dostalo komplet novou perspektivu. Prožívání traumatu vlastně teprve potom naplno začalo. Nejdřív jsem se chtěl jen podívat na úryvky, protože se mi to zdálo moc dlouhé, ale ten případ je tak složitý a provázaný ve všech možných ohledech, že opravdu potřebuje 4 hodiny ve dvou dílech na to, aby podal informace věrohodně a srozumitelně. Je fakt neuvěřitelný, jak si ti lidi nechali převrátit a zničit život, jen aby mohli mít za kamaráda Michaela Jacksona, který jim ještě navíc prznil děti.

plakát

Argo (2012) 

Řemeslně velice slušně zvládnutý, ale překvapivě prázdný film. Průměr po všech stránkách. To, že je napínavý, z filmu ještě nedělá dobrý, natož něčím výjímečný film. Ocenění nejlepší film na oskarech 2013 z dnešního pohledu působí naprosto směšně. Měl to dostat Lincoln, kterýho jsem sice dost zkritizoval, ale přesto to byl daleko odvážnější, ambicioznější a "akademičtější" film. Nechápu kde bere Affleck tu přízeň akademie. Fakt ne.

plakát

Malá Miss Sunshine (2006) 

Jeden z těch obsahově smutnějších filmů o naplňování Amerického snu, který je ale tak odlehčeně natočený, že se celou dobu usmíváte. Nefunkční rodina plná ztroskotanců a neúspěchu drží pohromadě jenom díky nejmenší dceři, která má šanci díky náhodě zúčastnit se soutěže dětské miss a splnit si sen. Všichni mají z nějakého důvodu pocit, že to ta dcera vyhraje, a za ně za všechny smaže všechny ty neúspěchy. Rodinka tedy vyráží z totálního zapadákova na tísíce kilometrů vzdálené finále soutěže a bere s sebou i dědečka a strejdu. Když tam po strastiplné cestě plné dalších propadáků dorazí na poslední chvíli a zaregistrují se, zjistí to, co všichni diváci vidí od začátku filmu- že jejich dcera není v nabité konkurenci dost krásná ani nijak nadaná, a hrozí, že při dalším pokračování v soutěži se celá rodina jen dokonale ztrapní před televizními kamerami. Hodně nepříjemné zjištění v momentě, kdy už nejde jen tak odejít. Jak to režisér vyřešil? Mě se zdá, že docela Formanovsky.

plakát

Zrodila se hvězda (2018) 

Je to moc pěknej film, ale vyšší hodnocení nemůžu dát už jen z toho principu, že to je asi čtvrtá verze tohoto námětu. Ani jednu předchozí jsem neviděl, takže nemůžu porovnat čím ty předchozí zastaraly, a co nového přináší ta nová. Mě na filmu přišla zajímavá hlavně tato věc. Lady Gaga je pro mě zosobněním umělohmotnosti a pozérství jak po stránce hudební tak vystupováním. Ona nepotřebuje další slávu a peníze z hraní ve filmu, a přesto se pustila do natáčení filmu, jehož hlavní myšlenka je ta, že umělec by měl být autenticky, upřímný, měl by děla to co chce on a ne jeho manažer, protože to je ta jediná cesta, jak potom sám se sebou může smířený žít, jak se cítit na jevišti skvěle, uvolněně, jako že nic nepředstírá a neklame lidi. I proto si Jack dovolí měnit scénář koncertu, zve tam kamarádku, zpívá s ní nenacvičenou píseň atd. protože on se u toho cítí naprosto uvolněně. A jaký je ponaučení z filmu? Když umělec nebude autentický, bude lhát sobě i lidem, dotahne to až na cenu Grammy. Podle mě to je jasný odsouzení pop průmyslu a všech těhle populárních cen. A teď se zase vraťme k tomu kdo Lady Gaga je ve skutečnosti.. ta umělá, neautentická - obdivuju že se do tohoto filmu pustila. Zřejmě pokus o vykoupení za svoje pozérství a umělohmotnost?

plakát

Záhada Silver Lake (2018) 

Dost mě tenhle film potěšil. Je tam sice jistá podobnost s Lynchovými filmy, či s Donnie Darkem, přesto je velice originální, nezařaditelný, a co je podstaný, že svou "divnost" si nevynucuje na divákovi násilím. Prostě ji postupně podsouvá dál a dál a nesnaží se být za každou cenu šokující. To je velký plus, protože tuhle vynucovanou divnost ve filmech úplně nesnáším. O čem vlastně je, těžko říct. Je to jistě kritika popkultury, kterou film popisuje jako žánr, který povrchně recykluje nějaký originál, který mohl původně mít úplně jiný, daleko zajímavější význam. Zajímavá je scénka setkání s tvůrcem všech hudebních hitů (včetně písní Nirvany), a jak o něho Garfield rozmlátí kytaru Curta Cobaina, stejně jako to dělal při koncertech Curt. Je také o nejzajímavější fázi dospívání, kdy se snažíte ve věcech, kterými tou dobou nejvíc žijete, hledat skryté významy a snažíte se konečně přijít na nějakou zásadní věc vyššího významu, která změní váš život. Nějaké prozření, či odhalení celospolečenské konspirace, které vy se už dál účastnit nechcete. Vzpomněl jsem si na scénku z Human Traffic, kde Moff v hašišovém rauši analyzuje "skrytý" význam Star Wars. Tímto zajímavým obdobím, plným bujné fantazie a podpořeným lehkými drogami, si projde snad každý. Ale proč ten film nemá lepší hodnocení je jednoduché. Sám tvůrce podle mě úplně nevěděl, o čem to bude, tak to nakonec přestříhal, přeházel jak ho napadlo a je to na neuceleném výsledku dost znát. Režisérova odpověď o čem film je, je skrytá v tom nesrozumitelném slově, co říká papoušek ve filmu. Vzkaz divákům zní: FUCK YOU : ))) ) když to pustíte pozpátku.

plakát

Roma (2018) 

Podruhé, lépe připraven, už jsem si to užil trochu víc. Není potřeba v tom moc hledat, je to dost jednoduchý a jednoduše vyprávěný příběh bez nějaké složitější psychologie. Krásná je na tom kamera, některé scény se opravdu povedly natočit v zajímavém světle. Kompozice kamery jsou dokonalé, jenže problém je, že na to si za chvilku zvyknete. Veeelmi pomalé přejezdy kamery začnou po 90ti minutách zaručeně uspávat. Avšak bylo by krásné, kdyby všechny filmy měly takovouhle obrazovou úroveň. Prakticky všechny tři hvězdy jsou za stylový vizuál a kameru. Ten příběh, no nevím nechci to nějak odsuzovat, třeba mi něco uniklo, stejně jako by nějakýmu Mexičanovi uniklo kouzlo filmu Pelíšky, nebo Kurvahoši gutntag. Znovu na to koukat už nebudu.

Časové pásmo bylo změněno