papuchalk

Od Jasmíniných slz jsem neviděl žádnýho woodyho film. Podle recenzí je tohle asi jeho poslední dobrý film. Je to celkem příjemný, pořád umí udělat pěkné postavy a rozhovory. Nečekaná docela drsná zápletka. Ale skončit to mělo trochu jinak, aby z toho byl správný feel good movie. Takhle to skončilo, jako když se miluješ s krásnou modelkou, a neuděláš se : / Nové filmy woodyho nemá asi smysl sledovat a radši se vydám tempem jeden film za rok objevovat osumdestáky, a pak devadesátky. Perel tam je požehnaně. Tak snad to do důchodu stihnu.

Věděl jsem, že já určitě nebudu cílovka tohoto filmu, a když jsem navíc zjistil, že film má asi tři a půl hodiny, tak jsem si byl jistý, že na tohle se nikdy dívat nebudu. No ale po nějaké době jsem si řekl, že to zkusím, nenechám si přeci ujít jeden z nejlepších filmů roku 2019. Takže, opravdu jsem to nevydržel, a po 20ti minutách začal některé pasáže přeskakovat. Dále, v první polovině filmu mi vadil CGI obličej De Nira. Na jeho obličeji viditelně přeskakovaly pixely. V kině to asi nevadí, ale blu-ray kvalita na dobrém displeji neodpustí v tomto směru nic. S čím jsem měl ale větší problém.. mě byl De Niro vyloženě nesympatický a myslím, že už by neměl nikde hrát. Nemá na to charisma (jaký rozdíl proti Pacinovi a Pescimu). Měl jsem několikrát nutkání to vypnout, ovšem v poslední třetině se začalo konečně něco dít, od kradení hovězího masa jsme se přesunuli do vyšších pater politické mafie, a tak mě to postupem času začalo víc zajímat, protože bylo zřejmý, že tohle je docela zásadní téma - pro jednu z nejdemokratičtějších demokracií světa je to něco jako vylejvání všech svých splašků a špíny na veřejnost. Konečné řešení Hoffy je poměrně emocionální záležitost, i když o věrohodnosti by se dalo polemizovat donekonečna, to by se ale dalo i o celém filmu. Takže nakonec se nejedná o bůhvíjaký propadák, svý momenty to má, ale že by to byl nějaký majstrštyk to ani omylem. No jak jsem tušil, mafiánský filmy mě nikdy moc nebavily, zkrátka nejsem ta cílovka : ))

Začátek devadesátých let, prvák druhák na gymplu.. to nejlepší na co šlo jít v malym městě do kina bylo Přepadení v pacifiku, Statečné srdce a Jako štvaná zvěř 8-) lepší 3

Zatímco Kungfu Pandu od Dreamworks zbožňuju (viděl jsem ho se synem už asi 20x a považuju ho za nejlepší novodobý animák všech dob, který každým dalším shlédnutím zraje), tak Shreka skoro nesnáším (díky otravným postavám a otravným vtípkům, nelíbí se ani synovi). Dragon stojí někde uprostřed, ale to je vlastně dobře, protože střední cesta bývá zlatá:) Velmi jsem uvítal, že do Draka NEcpali ty otravné pseudozábavné postavičky a trapné fóry, které mají zabavit jen ty nejmenší. Můj 2,5 letý kluk se často smál, což je důkaz, že tyto věci nejsou ve filmu pro děti vůbec potřeba. Takhle ten příběh plyne bez různých zbytečností a trapností naprosto přirozeně, nic netrčí, nic nepřebývá, nic nevadí, což je super. Zezačátku jsem si trochu hůř zvykal na zjev některých postav a draků, ale ono je dnes těžké přijít s vlastním originálním "designem" postav, což je u animáku docela zásadní, pokud se má natrvalo etablovat ve světě animaného filmu, případně si vynutit pokračování. Dále bych trochu vytknul okatou inspiraci Avatarem :) Rád se podívám znovu.

Vůbec mě nepřekvapuje, že národ, který se v poslechu hudby dostal nejdále ke Kabátům, kritizuje poměrně progresivní použití hudby v historickém filmu. Český buranizmus a doslova NEROZHLED mě opět nezklamal. Elektronická hudba byla použita i v historickém seriálu the Knick, a byl to vynikající krok. V tomto směru tedy Kocáb vůbec nevstupuje do neznáma, naopak. Jestli někdo ve filmu trochu víc zabodoval, tak je to Javorský a právě Kocáb. Ostatní průměr. Přesto sérii hodnotím zatím kladně. Zaujme spíš vzdělanejšího diváka, a takového i donutí dočíst si pár reálií. Pro běžného konzumenta zvyklého na pasivní příjem zábavy tohle opravdu není, a TO JE DOBŘE

Dokument měl poměrně překvapivé vyznění, a to takové, že se Koller zjevil na nejvyšší úrovni fotbalu téměř omylem. Dostal se někam kam nepatřil. Takový malý zázrak. No dá se s tím souhlasit. Fotbal, nejrozšířenější sport na světě, kam se prosadí až nahoru jen jedno procento těch netalentovanějších a nejvýkonnějších. Koller přestože neměl talent, pohybově na tom byl nejenže velmi blbě, ale dokonce až směšně.. a s fotbalem začal velmi pozdě, se dokázal prosadit mezi nejlepší, jako ten český Honza z pohádky co vyrazil do světa. No opravdu, ukažte mi jedinýho dalšího fotbalistu, nebo sportovce, který to dokázal podobně. Celkem se mi tohle naladění líbilo, i když občas to mohlo působit až neuctivě, k rekordnímu střelci českého nároďáku... Jediný co mi trochu vadilo byly až moc okatě nahrané rodinné scénky, a Honza fakt ale opravdu není dobrý herec. No a pak mě při sledování naskakovaly takový ty nepříjemný pocity, kdy mě hra našeho nároďáku už opravdu nebavila, hráli jsme roky to samý, okoukaný, nefotbalový, nezáživný, nakopávání na dvoumetrovou gorilu. Kdyby takhle hrál nějaký jiný nároďák, tak je budu nesnášet, vždyt to bylo ještě horší a otravnější než ti řekové z eura 2004. Ale svůj vrchol tahle naše hra měla, a v součtu s některými jinými mega fotbalisty, kteří ten fotbal dokázali aspoň trochu zachránit, zejména přehlížený Poborský, se dá vzpomínat na rok 2004 celkem krásně.

Je to moc pěkně natočený, ale mám pocit, že to bohužel vyznělo do prázdna. Jsem sice rád, že z toho neudělali národní velepomník, ale vpodstatě nebylo o čem točit, protože Palach byl normální obyčejnej kluk, jako většina ostatních. Nic o čem by šlo natočit zajímavej celovečerní film, i když se moc snažili dávat tam indicie, které jsou pojítkem na ten poslední čin. Nevím no, je to rozmělněné obyčejnými scénkami o ničem až moc - 120 minut čekání. Závěr se ale povedl opravdu skvěle. Palach obětoval svůj život, aby ostatním tady dal impuls, který však nebyl přijat. Ta poslední scéna je hodně smutná, jak ten jeho čin vypadal pateticky kvůli tomu nepřijetí od okolí (záměr autorů - nikoliv nepovedené zdramatizování tragické události). Na náměstí bylo snad tou dobou pět lidí, ticho jak v kostele, a záběr kamery hodně zdálky, jako by se vás to netýkalo. Jen jeden člověk mu šel nějak pomoct. Ostatní nezúčastněně koukají nebo kráčejí dál. Někdo by namítnul, že jeho oběť byla přece využita o 20 let později při demonstracích ke svržení režimu, ale není to tak. Režim by skončil stejně. Palach nepalach. Nejvíc emocí jsem cítil až při závěrečných titulcích, kdy se zvukově mísily záznamy z projevů komunistických pohlavárů, televizních zpráv, spirituální hudby která určitě hraje když umíráte, a do toho instrumentální sluneční hrob od Blue Effectu. Dokonalý koktelj pocitů na závěr filmu. Podobně Sedláček zabodoval už v Českém století v dílu Je to jenom rokenrol, kde tímhle jednoduchým povedeným uměleckým závěrem dokonale vystihnul fakt složitý na vysvětlování - že pravda není černobílá.

Dost těžké tenhle film hodnotit hvězdami, můžu mu dát cokoliv v rozpětí dvě až čtyři. Tak nejprve k tomu, co jsem od něj dostat chtěl/měl, a nedostal. Když jsem se rozhodoval na co jít se ženou v den výročí naší svatby do kina, nadával jsem, že v kině nic nedávají a není tam co vybírat. Jediný na co šlo objektivně jít, byla Hepnarová. Ale opravdu jsem si chtěl výroční večer kazit psychologickou depkárnou??? Takže nakonec jsem vůbec nelitoval, protože se žádná depkárna nekonala. Ovšem to je podle mě chyba, a to velká. Čekal jsem něco ve stylu Larse von Triera (Antikist/Tanec v temnotách) a film je skoro přesný opak. Velmi příjemně se na to kouká, jsou tam strašně krásný ženský, který si velice často užívají v lesbických scénách. Film mě opravdu ladil opačným směrem :D Hlavní hrdinka je často zadumaná, čte si knížky, a když se jí nějakej chlap zeptá co čte, odpoví mu - Zmiz - a zadumaně si čte dál s prstíčkem lolitkovsky strčeným mezi rty. Takhle se chová polovina holek v pubertě. Její rodina, hlavně máma, je trochu divná, ale znám i divnější :DDD Pak najednou sedá do toho náklaďáku, a přísahám že jsem moc nechápal proč. První náznak psycho-postavy byl až v posledním rozhovoru před popravou, kdy je evidentní jistá rozdvojenost postavy. předtím hodinu a půl filmu vpodstatě nic ! A teď k tomu co jsem dostal. Velice netradičně natočený český film, který je absolutně bez hudby. A to je docela zásadní pro komorní a KLIDNOU atmosféru. Takový ticho jsem při závěrečných titulkách nezažil (bez hudby). Velice příjemný, uhlazený černobílý, look kamery se sníženým kontrastem mě přímo UKLIDŇOVAL. Dlouhé artové záběry filmu spíše pomohly, i když najdou se tam i zbytečné záběry tohoto typu, které měly být vystřiženy. Velice dobře zvládnuté retro té doby, od rekvizit, až po lokace, a postavy/povolání, který se ve filmu vyskytnou. No a nakonec jedno veliký plus je samotná velice šukézní Hepnarová, která se dokonce ukáže párkrát nahá. Přemejšlím, že zajdu znova.. Kdo by čekal nějakou analýzu společnosti, jak se chová k podivným lidem, kdo by čekal hluboký náhled do nitra osamělé osoby, nebo dokonce něco o schizofrenii, byl by asi dost zklamaný, protože trajler nám to jakoby slibuje! Přesto dávám 4 hvězdy, je to pro naši kinematografii netradiční film a je dobře, že vzniknul. Ovšem ve srovnání s Babovřeskama vyhraje podobné hdnocení asi cokoliv. Koukám, že to hodnocení je celkem rozpolcené, tak přecijen nějaký dopad na mě Hepnarová měla :D

Woodyho jsem viděl na vlastní oči (na jeho jazzovém koncertě), a v 78mi letech prostě vypadá jako jeden důchodce co bydlí u nás ve vchodě, a ten není schopnej si ani dolů dojít pro důchod, když zazvoní listonoška. Těžko říct co v tomto věku dokážu já, ale těžko doufat, že ty tři patra dolů k listonošce výtahem vůbec sjedu, no stejně už asi žádné důchody nebudou, tak budu rád když dojdu někam na záchod. Neuvěřitelný jak je Woody v tomto věku schopen vytvořit tak reálné postavy, a rok co rok točit film s duší, kromě hraní jazz koncertů a bůhví čeho ještě. Neuvěřitelně vitální chlápek a hlavně, on pořád moc dobře chápe o co dneska v moderním světě jde, a to je dost těžký pro tak starý lidi. Na Woodyho filmy koukám rád. Jsou milé, vtipné, a i když se tam občas někdo s někým rozejde, vždycky to jakoby končí dobře a ty filmy jsou příjemným diváckým zážitkem. No tentokrát nás Woody dost ztrestal. Velice hustý, útočný film, ze kterýho se prostě nejde jen tak oklepat a za hodinu se něčemu smát. Tohle asi nečekal nikdo, ani chudáci miliardáři, kteří jezdí na jachtě přes půl světa zakotvit do saint tropez, znuděně koukat na chudáky na břehu a taky občas slízt z jachty a zajít na Woodyho nový film. Těžko mohl těmhle boháčům někdo udělat pichlavější večerní zážitek, než Woody tímhle filmem. Vsadím se, že nějakou podobnou upjatou zbohatlickou píču Woody potkal. Byla to pomsta ? :D Málokdo má to privilegium a málokdo má talent ho využít.

Dostal jsem daleko víc, než jsem očekával, takže musím dát 5. Johnson dosáhl svého snu, dokonce získal i něco navíc, s čím asi nepočítal. Bohužel splněné sny je někdy nutné vykoupit velkou obětí či ztrátou. Až do konce filmu se pak táhne takový tragický ocas.. Moc pěkně a uveřitelně natočeno (což se o většině hollywood westernech říct nedá) + krásná příroda a výborná hudba.