lennyd

Paul Giamatti se trápí se svojí rolí v newyorském divadle a vlastně se trápí s celým svým životem. Proto jej upoutá reklama na společnost, která se zabývá extrakcí (a případnou náhradou) vlastní duše. I když Paul zprvu takovéto řešení odmítá, nakonec se nechá přesvědčit, že je toto to jediné řešení jeho existencionálních problémů. Shodou okolností se ale jeho duše stane výnosným artiklem mezi ruskou mafií, a tak musí Paul o svoji vlastní duši pořádně zabojovat ... Když to tak po sobě čtu, tak si musím říct, že šlo o pěknou ptákovinu. Jenže se mi tento film docela dobře trefil do nálady, a tak i kdybych chtěl kritizovat (a jakože bych určitě spoustu věcí našel), tak nebudu. Paulu Giamattimu jeho role (sama sebe) docela hezky padla, a věřil jsem mu první poslední. Samotná myšlenka filmu taky není vůbec od věci (i když zpracování bych si dokázal představit o chlup lepší)...

Účetní v továrně na prezervativy, nudný Francois Pignon (Daniel Auteuil) je právě tím, na koho ukáže prst ředitele, když jsou nutné díky úsporám snižovat stavy zaměstnanců. Ztráta zaměstnání Francoise natolik zdeptá, že se pokusí o sebevraždu. Tomu ale zabrání jeho nový soused, který ví - že žádná firma - natož firma vyrábějící prezervativy - si nedovolí vyhodit homosexuála. Stačí jen, aby Francois začal předstírat, že patří k této menšině. Brzy ale Francois zjišťuje, že právě tato akce dala jeho životu ten správný smysl, a začne si svoji novou roli užívat... Toto DVD jsem si pořídil díky Depardieumu na bookletu, netuše - že jeho role, ač vcelku zábavná, je vlastně v celém pojetí filmu hodně nepodstatná. Ale nějak to vůbec nevadilo, Daniel Auteuil komediální roli zastal více než dokonale (a třeba oběd v "družném" rozhovoru Auteuila a Depardie je naprosto dokonalý). Jinak (bohužel) film nepřináší žádná velká překvapení, a už od počátku je vcelku jasné, jak se celá situace bude vyvíjet. Ale i přesto jsem se docela dobře bavil..

John (Owen Wilson) chce nějak vyvést novomanželský život s Jenny (Jennifer Aniston) z přicházejícího stereotypu, ale hlavně chce zahnat Jenniny myšlenky na pořízení potomka, a tak - na radu svého kamaráda - pořídí krásné štěňátko labradora. Ale z nádherného štěněte brzy vyroste padesátikilová bestie, jejíž jedinou touhou je rozkousat co nejvíce důležitých součástí domácnosti. I když někdy Marley napíná Johnovy i Jenniny nervy až k prasknutí, stále více si všichni uvědomují, že je to právoplatný člen rodiny... Z textu distributora (a přiznávám, i z hereckého obsazení) jsem očekával trochu přihlouplou romantickou komedii - jenže tento film je hodně o něčem jiném. Jasně, romantiky i trochu té komedie se dočkáme, ale tento film je více o životě, o tom co přináší - a bohužel také odnáší. O tom, co je to rodina, a že všechny problémy se dají překonat, jen když rodina drží pohromadě. Trochu musím autorům vynadat za ten - až přespříliš emotivní - konec. Člověk se po tomto filmu hodně těžko vrací do "obyčejné" reality. Po herecké stránce nemohu filmu nic moc vytknout - těžko si zde představit jinou hereckou dvojici než Owena Wilsona a Jennifer Aniston. K tomu mohu snad jen říct, že Owen herecky hodně dospívá a začínám se čím dál víc těšit na jakýkoliv film s jeho obsazením...

Nemo Nobody je patrně posledním smrtelníkem, který v této době ještě žije. A když se přiblíží (všemi očekávaný) okamžik jeho smrti, vydává se za ním reportér, aby zmapoval jeho životní cestu. Bude ale třeba hodně energie, aby se v zážitcích, které se možná staly a možná nestaly, někdo alespoň trochu zorientoval ... Stejně jako u podobně laděných filmů, by to chtělo alespoň dva nebo tři pokusy, aby se člověk dobral k jádru pudla. Nicméně jsem se skvěle bavil - Jaco van Dormael celý film postavil tak, že i když jednotlivé kusy skládačky zdánlivě nedávají smysl, přesto postupně tvoří celkovou mozaiku (a ne jednu) jednoho neobyčejného života. Navíc každá scéna je naprosto úžasně postavená - je vidět, že si s tímto filmem dal Dormael hodně záležet, a přepínání mezi jednotlivými životními liniemi je tak dobře udělané, že nikterak neruší, ale naopak dodává filmu tu správnou dávku tajemna. I po herecké stránce není filmu moc co vytknout - pro Jareda Leta je to asi životní role, a ostatní mu výborně sekundují. Celkově jde o velmi milé - a hlavně nečekané - překvapení, a Jaca van Dormaela si poznamenávám, a budu dál sledovat jeho tvorbu.

Už tisíce let na Zemi bojují o přežití dvě rasy - lidská a upíří. A právě když se zdá, že upíři začnou vyhrávat, stvoří Církev ultimátní zbraň proti upírům - Kněze. Pomocí nich se podaří upíry takřka vymýtit z povrchu zemského a nastolit na Zemi znovu klid a mír. Když se ale začínají znovu množit zprávy o útoku upírů, nikdo - ani samotná Církev jim nechce věřit. Až když je unesena neteř jednoho z Knězů, ten se - navzdor příkazu Církve, sám vydává do pustiny svoji neteř najít. Ale to co najde, není vůbec potěšující ... Pokud se vám líbilo takové Equilibrium, nebo třeba Šílený Max, či případně Fallout, a nečekáte od každého filmu Oskarové drama, ale spokojíte se s obyčejnou, popkornovou zábavou, tak se vám pravděpodobně Kněz líbit bude. Správná kombinace upírské tématiky, akce a Paula Bettanyho (ten se nějak v rolích knězů vyžívá :) ) - to je přesně to, o čem tento film je. A pokud dokážete překousnout to, jak se pomocí nárazu motorky dá zničit celý vlak (asi to jediné, co mi na filmu vadilo) tak se budete i docela dobře bavit...

Sophie (Amanda Seyfried) od malička žije pouze se svojí matkou na jednom malém řeckém ostrůvku. Pár dní před tím, než by se měla vdávat, ale najde matčin tajný deník, ze kterého by se jí mohlo podařit identifikovat svého otce - a pozvat jej na svoji svatbu. Jenže je tu drobný problém - z deníku vyplývá, že potencionální otcové jsou tři. A tak je Sophie na svoji svatbu pozve rovnou všechny. Jak dopadne setkání matky s dávnými milenci a najde Sophie svého pravého otce? ... Klidně se podepíši pod všechny kritické komentáře, které hodnotí uměleckou a filmovou hodnotu tohoto filmu jako velmi nedostatečnou. Opravdu je zde co kritizovat (zpěvem Pierce Brosnana počínaje, a šílenou choreografií konče) - jenže ono to celé dohromady docela dobře fungovalo. Samozřejmě, největší díl na úspěchu tohoto filmu mají nesmrtelné písničky Abby (bez nich by to byla jen přihlouplá letní komedie) a letní atmosféra prosluněného Řecka (kde si nikdo nedělá starosti s narůstajícím dluhem :) ). Ideální komedie do současného podzimního času..

Když John Bell (Donald Sutherland) půjčoval staré Battsové nějaké peníze, netušil - že nekřesťanským úrokem na sebe i svoji rodinu sešle prokletí, ze kterého není úniku. Od toho dne se v jeho domě začínají dít podivné věci, předměty se samy pohybují, a noční můry pronásledují jak jeho, tak i jednu z dcer. Ani místní kněz, ani nikdo jiný si touto situací nedokáže poradit. Podaří se ducha zastavit dříve, než někdo zemře? ... Z tohoto hororu jsem hodně, ale opravdu hodně zklamaný. Takhle zahodit potenciál, který zde byl - tajemný příběh jediného zdokumentovaného útoku ducha, herecké obsazení (Donald Sutherland, Sissy Spacek, James D'Arcy) a vcelku nadějný začátek - to vše slibovalo příjemný filmový zážitek. Jenže pak se asi něco zvrtlo, a po první hodině jsem měl pocit, že se koukám na něco úplně jiného. Filmaři se vyžívali v útocích ducha - na čemž by sice nebylo nic špatného, kdyby to nebylo tak prasácky natočeno. Představte si temnou místnost, spoustu kvílivých zvuků a semtam záblesk jakože někdo něco. Když se ta nachlup stejná scéna opakovala asi po sedmé, tak jsem si říkal, toto fakt ne..

Po smrti svého učitele se Connor MacLeod (Christpher Lambert) vydává do Japonska, aby se u bájného mága Nakana dále zdokonalil v umění vlády s mečem. Po čase je ale Nakana napaden zákeřným Kanem, a MacLeodovi se jen tak tak podaří uniknout. Kana a jeho muže naštěstí uvězní zával. Po čtyřstech letech je ale Kane osvobozen archeology, a jediné po čem touží je se pomstít MacLeodovi... Po hodně tragické dvojce jsem měl obavy, jestli jsem si závazkem, že shlédnu všechny díly Highlandera nevzal až příliš velké sousto. Ale trojka mne docela mile překvapila - nejenže je na hony vzdálena ubohosti dvojky, ale navíc je vcelku věrnou kopií původní jedničky (bez Queenů), za to s mnohem hezčí vizuální stránkou (přece jen - doba pokročila). Po herecké stránce film nikterak neoslnil, ale podívat se na něj dalo..

Jack (Jeremy Irons) většinou striktně odděluje práci od rodinného života. Tentokrát udělá ale výjimku - do Indie, kde má zpracovat novinovou reportáž, vezme na dovolenou i celou svou rodinu. Letadlo unesou ale teroristé, a při osvobození je zabito několik cestujících, mimo jiné i Jackova žena a jeho dvě dcery. Zoufalý se vrací zpět domů, aby o pár dní dozvěděl, že dle amerického práva byli únosci propuštěni na svobodu. Rozhodně se sám bojovat proti nespravedlnosti soudního systému a vzít pomstu do svých rukou ... Na celém filmu je asi nejlepší úvodní (asi dvacetiminutová) scéna - při únosu a následné přestřelce mi běhal (hrůzou) mráz po zádech - fakt nechci nikdy nic podobného zažít. Jenže tím to dobré co na filmu bylo skončilo, a začíná mix akce a konspiračních politických tahanic, který nenabízí ani z jednoho nic pořádně. A i přes výborného Jeremy Ironse. Zmínil bych snad jen ještě Jasona Priestleyho, který se zase jednou objevil na filmovém plátně, tentokrát ve výborné záporácké roli ...

V tomto městě panují odvěká pravidla. Dvě rodiny, Baxterovi a Rojojovi mají rozdělené sféry vlivu, a i když se navzájem nesnáší, dané hranice nikterak razantně nepřekračují. Když do města přijíždí Joe (Clint Eastwood), cítí, že by na vzájemné nevraživosti obou rodin mohl něco získat - samozřejmě do své kapsy. Na střídačku se nechává najímat oběma rodinami na špinavou práci až do konfliktu, ke kterému situace musí jednoho dne dospět... Western jako žánr až tak úplně nemusím (když už, tak v knižní podobě od Karla Maye), ale ve filmové podobě mi stačí nějaký lepší tak jednou/dvakrát do roka. A když říkám lepší, tak asi nelze sáhnout vedle, pokud člověk zvolí nějaké dílo od Sergia Leoneho, praotce filmového westernu, v doprovodu se svým dvorním hudebním skladatelem Ennio Morriconem. Pro hrst dolarů je jedním z nich - sic nemá žádnou hlubokou zápletku, ale naopak má přesně to co divák chce - drsného hrdinu (zde ještě neznámý Clint Eastwood), drsné prostředí Divokého západu, kde se kolty nosí proklatě nízko a k tomu fakt báječná hudba Morriconeho - a tak to má být..