marhi

Obvykle překvapí, když film připomíná to známé,, to už jsem viděl. Ale tento snímek mě dostal. Skutečné přátelství anebo jako jing-jang. Ne tlak na city. Jen postupně budované drama. A skutečná ženská postava,  která vnese rozhřešení. Za mě silné.

Zrcadlo ,  to je  to o co jde. Skoro mi to příšlo jako zločin a trest. Ale bez závěru.  Pravda vítězí,  ale musí být chtěná. Za mě silný příběh a nádherná ukázka toho,  jak snadné je se nechat politicky zmanipulovat. A ve finále pravdu stějně nikdo nepotřebuje.  Hlavní herecký výkon jsem sledoval bez dechu doslova. Autentické.  A vlastně neherečka Alena Mihulová,  i na malém prostoru ukáže.  Není malých rolí.

Nic nečekat, v nic nedoufat. Nee.  Připadal jsem si jak na filmu Gue Ritchi.  Možná levnější kopie nevím.  Mě to neskutečně bavilo. Divoké devadesátky,  šílené figurky.  Oddichovka.  A za mě nej Zdeněk Godla.   Asi reminiscence Mostu.

Dlouhé a umluvené. Jak mám rád filmy samurajské, a plný počet za toulavého psa, tak tohle mi nesedlo. Ta první polovina i šlape, ovšem v té druhé? Za mě ztráta tempa. Co ovšem kvituji je výběr herců. A jelikož režisér měl své oblíbence, tak je doslova lahůdka sledovat známé tváře v jiných rolích. Ano, zatímco hlavní hrdina je stále svůj a neodolatelný, tak naopak hlavní padouch, tu hraje hlavního komisaře a otec policista, zase policistu.¨ Pan Kurosawa si uměl vybrat spolupracovníky.

Co napsat. Western na japonský způsob? No takhle jednoduše to popsat nejde. Komedie ne, ne. Geniální propletenec různých žánrů včetně akčního. Výborná zápletka, i když ne originální. Lavírování hlavního hrdiny ze života. A ten závěr. Já třeba také oceňuji relativně realistické šermířské souboje. Můj top v sekci samurajských filmů. A ano, je to i díky Toshimurovi Mifune.

Ano je to pomalý, ovšem je to taky natočené před dlouhou dobou. Mě to nevadí. Naopak na japonském a přesněji asijském filmovém stylu oceňuji především tu pomalost. Člověk má čas se zamyslet. A japonské podsvětí té doby působí úžasně. Když si člověk uvědomí, že je to natočeno pět let po válce. Japonsko muselo za tu dobu skočit ze středověku do novověku. Jsem zarytý Kurosawův fanoušek. Za mě pět.

Volné pokračování Jojimba. No možná. Mifune perfektní. Ale jinak, mě ten příběh, až zas tak nevtháhl. Co bych vyzdvihl je poslední duel. Někdy si říkám kdo od koho opisoval. Kurosawa od Leoneho? Anebo to bylo naopak.? Za mě od Jojimba dost ubylo humoru. A to je to co mám od Kurosawy rád. Ten šibeniční humor až do konce. Ale i tak kvalitní podívaná.

Seriál Lajna mě nadchnul. Přijela pouť taky nebyla špatná, ale tohle mě opravdu chytlo. Ano je to vytvořeno za naše peníze, nicméně jen víc takových počinů. S nadsázkou a s politicky nekorektním humorem. Mě to neuráží, naopak je vidět že máme ještě šanci totálně poamericku nezblbnout. .

Geniálně dokonalé, dokonale geniální. Poprvé jsem to viděl tak v patnácti. Jako ok. O pětadvacet let později, to ještě více uzrálo. Ta poetika totální beznaděje mládí. Nedoceněný film.

Ano je to tím, že jsem si vystál frontu do blaníku, bylo to na balkon a bylo mi tak devět. Ale za ty roky jsem neviděl jinou kvalitní parodii na klasické filmy indym počínaje. Je tam spoustu trapných foru i těch lepších. Napr. kostky. Z celé trilogie či jak jinak to nazvat, tohle bylo nej. Obzvláště mě baví scéna s Nerem. Nemá tu někdo sirky. Přitom historicky to nejspíš nezápalil, jen to na něj hodili, než ho zabili. Jo starověk.