Mishelen

Prazvláštní a hodně experimentální snímek z konce nové čs. vlny. Jediný film Jiřího Suchého, o kterém přesně nevím co si mám myslet anebo jsem nepochopil to, co chtěl p. Suchý vlasně říct. Že by si chtěl jen vyzkušet něco jinýho než divadlo? První výrazná role M.Vančurové a J. Dvořáka - jeho scénka (s nádherným hudebním doprovodem) se sbírkou panenek mě ale úplně odrovnala a to v tom nejkladnějším slova smyslu, i proto dávám vyšší hodnocení než jsem původně zamýšlel. Celkově pohodově natočené, ale asi bude potřeba se na to mrknout víc než jednou aby člověk pochopil oč kráčí. Každopádně slušný úlet.

Vcelku zdařilý snímek z těsně poválečné doby. V této době se filmaři zaměřovali buď na válečná anebo neutrální témata. Toto je něco mezi. Poválečný vývoj tentokrát po první světové válce. Ukázka toho, že obyvatelé Podkarpatské Rusi na tom nebyli nikdy nijak zvlášť dobře, ať byl u moci kdokoli. Dokonce ani Češi jim nedali pokoj. Krásný příklad toho, že pán se bude mít vždycky dobře,buď se dohodne s tím nebo tím. Takže pro obyčejný lid prašť jak uhoď. Oproti pozdějším pokusům v televizi (Nikola Šuhaj, 1977) a hudebního ztvárnění (Balada pro banditu, 1978) , o něco méně zajímavý počin. Možná nevtáhne tak do děje tak jak by měl, ale přesto milý film s celkem dobrými hereckými výkony.

Nezajímavý, nudný až otřesný film, od kterého jsem si sliboval mnohem víc. Nedivím se ani, že tento snímek v televizi k vidění vlastně není. Není totiž o co stát. Rádoby dobrodružný film, ve kterém se zbla nic neděje. Kdo neviděl ani nemusí už koukat. Ztráta času. Hvězdička snad jen za odvahu dokončit film se zemí, která nás právě vojensky napadla. To se jen tak ve světě nevidí.

Na tenhle film jsem byl zvědavej právě kvůli až brutální kritice všech možnejch recenzí co jsem kdy četl. Tohle je prostě odpad bez diskuse. Vše již asi bylo řečeno, zhovadilost vedle zhovadilosti. Diváci, kteří na to šli tehdy do kina možná čekali zábavný film alá Dívka na koštěti, ale museli být hluboce zklamáni a znechuceni až k zblití. Děj je nepřehledný a nechápu jak tohle někdo mohl natočit. To nejde brát ani jako nechtěnou parodii. I když takovejch průjmů v naší kinematografii je několik. Co mě ve filmu zaujalo byly herečky v hlavních rolích - nejprve docela koukatelný zjev slovenské herečky Blahárové a především sexy postavička Helgy Čočkový, kterou jsem nikdy moc nemusel, protože se mi zafixovala hlavně jako otravná dcera MUDr. Štrossmayerav Nemocnici na kraji města. Netušil jsem že měla tak nádhernou figuru. Jako herečka nic moc ale do tehdejšího eroťáku přímo ideální.

Veselohra Nezlobte dědečka patří mezi nejzdařilejší filmy Vlasty Buriana. Je to jeden ze snímků, kde se VB pořádně vyřádil s notnou dávkou improvizace. Zatažení žánru zvaného sitcom do našeho prostředí bylo poněkud nezvyklé, což je vidět i dnes když tento film srovnáme s ostatními z té doby. K. Časlavský tento film odsoudil jako nepovedený ve filmografii V. Buriana, ale já si myslím pravý opak. Svižný a hlavně velmi humorný film a vedle excelujícího krále komiků výborné figurky v podání Č. Šlégla, T. Pištěka a nevyužívané M. Hellerové. Nejvíc jsem se bavil, když VB nechával ve svém "srdcervoucím" projevu postupně vymírat celé příbuzenstvo.:-) Absurdní hlášky v geniálním provedení. Snímek je v takové "televizní" podobě takže na domácí pohodovou chvíli ideální, zvláště v době kdy už opravdu každý druhý člověk mluví anglicky.:-) "Have you had a good passage?" "Ehm..Co je to passage? Podívej se do slovníku...vždyť máš telefonní seznam! Počkej já už vím...Yes, I have two passage, I have a litlle passage and bigger passage.".."In the name of the American people." "Vidíte tady pán se zlobí...jste někdo tady pípl."

Na tento film jsem byl vcelku zvědavý, ale velmi mne zklamal. Duo Kádár-Klos už byli dávno ostřílení borci a i když zpočátku moc úspěšní nebyli (viz Únos, Hudba z Marsu) postupem doby dali dohromady grandiózní filmy jako třeba Smrt si říká Engelchen nebo jejich absolutní vrchol Obchod na korze. Koprodukční filmy u nás nikdy moc dobře nedopadly a bohužel týká se to i tohoto snímku. Vlastně ani nechápu proč na tom spolupracovali s Američany. Navíc film je spíš více slovensko-jugoslávský než český. Z českých herců se zde objevuje snad jen J. Marvan, který je naprosto trapně namluven slovensky někým jiným. Taková osobnost našeho filmu musí mluvit sama za sebe! Představme si jako kdyby Menšíka či Buriana daboval také někdo jiný, autenticita herectví určité osoby se vytrácí. Film nemá nijak zajímavý děj, je to o vášni, žárlivosti, nevěře a marné lásce, ale do děje to těžko někoho vtáhne. Slovensky mluvené filmy jsou prostě jiné, se Slováky kromě jazyka nic tak zvlášť společnýho nemáme, ale tento film snad ani natočenej bejt nemusel. Kádár-Klos v té době chystali zfilmovat Válku s mloky, bohužel politické události jim tyto plány zhatily. Určitě by udělali lépe kdyby se raději pustili do Čapkova díla. Samozřejmě doba byla taková, že se spěchalo dokončit rozjeté projekty a je to znát i na výsledku tohoto snímku. Kádár se již chystal do USA a Klos dostal dlouholetý distanc. Ale kdybych měl vybrat to pozitivní tak celkem slušně na mě zapůsobil R. Marković, který bohužel tuto sobotu (11.9.2010) zemřel (známe jej i z filmu Tři přání) a samozřejmě představitelka Anady - krásnější ženskou snad ani vybrat nemohli, do té by se zbláznil asi každý heterosexuál.

"Co tady vyvádíte?!" "My tu prosím plácáme." "Ja vás taky budu plácet se mě zdá, ale na hubu!" Tak tuhle veselohru s Vlastou Burianem hodnotím jednoznačně 5 hvězdami. Takhle živý Burian v žádný další roli skutečně nebyl. Narozdíl od rozpačitého výsledku filmu On a jeho sestra tentokrát spolupráce Lamač-Frič zafungovala dokonale. Burian hraje cvoka, poloblázna, který chce ostatním udílet lekce z pořádné práce a morálky. Zatímco to první se mu zpočátku daří, to druhé je jen přetvářka, která má zakrýt jeho nevyřešenou minulost. Nakonec se všechno ztvrne v neprospěch hlavního hrdiny. Karikující postava na všechny rádoby kazatele dobrých mravů a "svědomité" úředníky. Klasika, kterou zná už spousta generací. Kuriozitou je scénka, kdy Burian hraje ve svých 40 letech dítko ze základní školy, anebo J. Marvan ve svých 30 letech zase staršího pána zřejmě již v důchodovém věku. Z ostatních rolí zaujme asi největší role M. Valentové. Burian často improvizuje, což je vidět na ostatních hercích, kteří občas neudrží smích. Např. když O.Rubík přemýšlí o tom, jak to bude s milionem od dcery konzula, nacož mu VB odpoví aniž by o dotyčné cokoli věděl: "Prosím vás, ta bude vůbec ráda že se vdá, ta KÁČA PITOMÁ!!...Kde ten fracek ještě je?" VB si vždycky dával velmi záležet na tom, aby jméno jeho postavy bylo co nejneobvyklejší a Popelec Hadimrška je skutečně největší originál. "Tak a máte to srovnaný!"

Jeden z vůbec nejlepších českých filmů všech dob. Čtl jsem i novelu, ale tento film ji na celé čáře válcuje. Výborná psychologická studie rozvrácené osobnosti, která podléhá nátlaku okolních politických a společenských událostí. Nadčasová záležitost. Film nebyl zamýšlen proti zrůdnosti nacistického režimu, ale jakéhokoli režimu nebo systému ať už politického, sociálního, ekonomického, náboženského atd. Škoda, že závěrečná scéna snímku, kdy do Československa přijíždí armády Varšavské smlouvy a mezi nimi je vítá Kopfrkingl, byla zničena, vyznění filmu by bylo fenomenální. Kdybych měl hodnotit nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli v českém filmu vítězí u mě Rudolf Hrušínský za ztvárnění této postavy. Co jsem však nepochopil je přítomnost manželů (zde V.Menšík a M.Myslíková), kteří se objevují i v knižní předloze.

Po úspěchu C. a K. polního maršálka jako první zvukové komedii krále komiků se K. Lamač (spolu s M. Fričem) rozhodl spojit dohromady ženský a mužský element zřejmě nejpopulárnějších filmových komiků té doby. A. Ondráková byla nejoblíbenější hvězdou němého filmu u nás, Burianovi němý film moc nesvědčil, a teprve zvuk ho ukázal takového jakého diváci znali z jeho divadla. Vyloženě komerční záměr ale trochu zklamal. Těžko říct jak by dopadla původně zamýšlená spolupráce V+W a A. Ondrákové, ale tady se zázrak nekonal. Revue, ve které má vystupovat Anny je skutečně příšerná, ale připadne mi to jako parodie na tehdejší filmové a divadelní operetky, které byly velmi v módě. Sám Burian prohlašuje před ministrem pošt jaká je to hovadina a původní herečka tohoto kusu zas vykřikne IDIOT! "Kdo?" "No ten co to napsal!" Burian ze sebe vydává maximum, ale veškerá pozornost je spíše zaměřena na Ondrákovou (což je jednoznačně na úkor filmu) - určitě zde sehrál roli nadstandardní vztah jednoho z režisérů tohoto snímku k Anny. Přesto nakonec příjemná a oddychová komedie. Nejvíc mě asi zaujaly děti v baru: "Ticho, nebo vás vyneseme!!!"

Česká kinematografie se dllouho snažila o tradici kriminálního a detektivního žánru, leč nakonec se na tomto poli žádný zázrak nekonal a v současně době se již zřejmě na to rezignuje. Přesto bychom u nás našli několik opravdu výborných kriminálek, které bychom mohli spočítat na prstech maximálně dvou ruk. Tahle patří určitě mezi ty lepší. Úvodní akční scéna je skutečně podařená, ale pak se vývoj filmu nějak zadrhne a jde spíš o konverzaci mezi jednotlivými hlavními hrdiny filmu. Až ke konci opět kvalitní kriminálka. Asi nejpůsobivější byla pro mě závěrečná scéna "umírajícího" Matyáše. Naprosto úžasný hudební doprovod, jen se tak trochu nedopatřením smrt hlavního protagonisty nekonala (ne že bych mu jí přál, ale mělo by to větší efekt). Adamíra v kriminálce nikdy nezklamal (vlastně mě nezklamal ani nikde jinde), Kryzánek, možná ve své životní roli, ze kterého bych měl asi velký strach co takový primitiv provede. Role Franty Šťastného mi přišla velmi komická (proč tam vlastně hrál?) Celkově ale spokojenost i když nadšený jsem z toho úplně nebyl (Vrah skrývá tvář je minimálně o dvě třídy lepší), ale s ohledem na nedostatek kvality v tomto žánru, a hlavně v porovnání s následnými normalizačními detektivkami hodnotím čtyřmi hvězdy.