Nikola Šuhaj

Vcelku zdařilý snímek z těsně poválečné doby. V této době se filmaři zaměřovali buď na válečná anebo neutrální témata. Toto je něco mezi. Poválečný vývoj tentokrát po první světové válce. Ukázka toho, že obyvatelé Podkarpatské Rusi na tom nebyli nikdy nijak zvlášť dobře, ať byl u moci kdokoli. Dokonce ani Češi jim nedali pokoj. Krásný příklad toho, že pán se bude mít vždycky dobře,buď se dohodne s tím nebo tím. Takže pro obyčejný lid prašť jak uhoď. Oproti pozdějším pokusům v televizi (Nikola Šuhaj, 1977) a hudebního ztvárnění (Balada pro banditu, 1978) , o něco méně zajímavý počin. Možná nevtáhne tak do děje tak jak by měl, ale přesto milý film s celkem dobrými hereckými výkony. (29.11.2010)

Ani kniha Ivana Olbrachta mi nepřišla kdovíjak čtivá. Tato filmová adaptace je ještě o několik řádů horší. Po dobu sledování se mě pevně držela nuda. Přiznám se, že na jeden zátah bych tento snímek zhlédnout asi nedovedl, ač není příliš dlouhý. Knihu Ivana Olbrachta film vzhledem k stopáži ukazuje pouze v obrovské zkratce a vešly se do něj pouze asi ty nejpodstatnější momenty a ani ne všechny. Neubráním se tady odpadu. (05.04.2012)

Nikola Šuhaj ve filmovém podání Miroslava Josefa Krňanského romantizuje lidovou legendu do poetického výkřiku vzdoru proti neutěšeným a k prostému lidu kořistnickým životním podmínkám. Nikola Šuhaj je nejslavnějším knižním titulem Ivana Olbrachta, předpoklad ke zkoumání extrémnějších podob lidské frustrace byl ideální: konec druhé světové války znamenal zásadní geopolitickou změnu času i místa, ideologie je v radikální myšlence nebezpečnou společenskou zbraní, intenzivní panské vykořisťování lidské masy má své etnické i stavovské příčiny a nemají tendenci vymizet, jednoduše lidové vnímání dobra a zla, folklorní obyčej pověrčivosti legend a nadpřirozené moci. Krňanský uměl stísnit nálady vzájemné nevraživosti, rozplývá se v romantické poezií a nezneužívá prostředky k proletářské předurčenosti. Hrdinou lidově baladické písně proti nedůstojným životním podmínkám je Nikola Šuhaj (pozoruhodný Gustav Nezval), podkarpatský národní hrdina, ta živoucí lidová legenda a krutý zločinec v jednom. Extrémní frustrace vedou k mezním způsobům boje proti nespravedlivému řádu establishmentu. A byť jsou loupežníkovy metody nevybíravé, je to především snílek a romantický bojovník dobra a lásky. Lidová legenda je jedinou nadějí beznaděje chudoby. Hlavní ženskou postavou filmu je Eržika Dračová (zajímavá Ludmila Vostrčilová), Nikolova vyvolená. Láska zdá se mít magickou moc, je pramenem odvahy a důvodem odhodlaného odboje. Důležitou postavou je Abram Beer (vynikající Jiří Plachý st.), kupec s jedinečným citem pro trvalé vysoké výnosy obchodu. Nejdůležitější mezičlánek zachovávané tradice fungování moci. Významnou postavou je Molnár (dobrý Saša Rašilov st.), notář a místní mocenská autorita, držící se osvědčených způsobů osobní prosperity. K výraznějším postavám a současně ke členům loupežnické bandy patří: Nikolův mladší bratřík a dychtivý zastánce nekompromisního pokračování ozbrojené rebelie Juraj (sympatický Vladimír Salač), na ženitbu se těšící Danilo Jasinko (příjemný Jiří Dohnal), morálně nespolehlivý Ihnát Sopko (zajímavý Miroslav Homola) a v rozbujelé paranoie podezřelý Adam Chrepta (příjemný Emanuel Kovařík). Z dalších rolí: státními úřady trápený Nikolův otec Pedro Šuhaj (Jaroslav Vojta), ten prohnaný maďarský četník Imre Fekete (Otto Rubík), opatrný Adamův otec Derbak Derbačok (František Kovářík), komunistický agitátor a švec Lejb Abrahamovič (Stanislav Neumann), populistický kandidát na poslanectví (Vítězslav Vejražka), Nikolovo dopadení řídící vrchní strážmistr Sýkora (Vilém Pfeiffer), čarodějnice a baba Jaga (Lola Skrbková), revoluční starosta vesnice (Karel Kolár), lehkovážností Ihnáta trápená manželka (Stanislava Strobachová), či Danilova snoubenka Anča (Vlasta Vlasáková). Film Nikola Šuhaj v Krňanského podání je romantickým porozuměním nutnosti ozbrojeného nesouhlasu chudiny s establishmentem. Poetická romantická legenda. (18.09.2020)

Nikola Šuhaj je zase jiná obdoba slovenského Jánošíka. Zbojník, který je zde vykreslen jako ochránce chudých a zloděj bohatých. Není divu. Po první světové válce je hlad a od církve i politiků se lid dočkává jen slibů. Tato verze musela nutně dělat komunistickému režimu, který se teprve na svůj nástup chystal, radost. Vidíme zde proradného žida. Zrovna tato postava po druhé světové válce zobrazená takhle? To chtělo tedy odvahu. Ale i policisté či politici a církevní hodnostáři zde nejsou vykresleni zrovna přívětivě. Nikola Šuhaj je ale podle této verze hodně velký snílek. Chce trestat pány a v mnohých krajinách, ale nedochází mu, že právě zdejší kraj tolik zná a proto se mu daří, tak obratně loupit a unikat žandářům. V závěru se navíc chová hodně naivně, kdy kvůli lásce k Eržice ztrácí opatrnost. Na druhou stranu má film také odkaz k 1. světové válce a jejím důsledkům, což jsem u dalších verzí neviděl, ale ještě mi chybí ta z roku 77. Tato se mi ovšem líbí jak herecky, tak minimálně svou nadstandartní první polovinou. (17.07.2023)

Veľmi zidealizované a zmystifikované "životopisné" dielo o známom podkarpatskoruskom zbojníkovi. Nie je síce ovplyvnené komunistickou propagandou, ale určité podobné prvky sa v ňom nachádzajú - "spravodlivá" odveta za krivdy "pánom". Tí páni sú veľmi zjednodušené charakterizovaní Židom, Maďarom a žandárom. Ale film rozhodne nenudí, má väčšinou slušné tempo a dramatizáciu. Vadili mi akurát silné melodramatické prvky, hlasitá hudba a ten rozprávkový začiatok o babe Yage. (02.12.2018)