Hroch

Tak na tento pocin jsem byl hodne zvedavy. Opakuji se, ale takovy film je z historickeho hlediska strasne dulezity a prinosny. Film je tak absurdni, ze jsem si dvakrat behem sledovani vzpomnel na Bunuela (promin:-) ). Scenar je hodne zoufaly, nektere metafory jsou vsak cilene "dobre". Nedivim se, ze je ve filmu hned nekolik neokoukanych hercu. (04.04.2013)

Za komunisty u nás vznikla velká spousta různýho škváru, ale tohle je vážně průser všech průserů, ba co dím...sračka nejhrubšího zrna. Příběh je neuvěřitelně debilní a celkové stvárnění katastrofální. Ten hroch! To jako mělo bejt co??? Když vidím všechny ty výborný herce jak se pitvořej před plastovou obludou a melou kraviny jak po lobotomii, tak se mi chce zvracet. Skutečnej odpad jak hrom. (03.09.2011)

,,Snad aby se ta obojživelnost nevykládala politicky!" Tak jsem ten snímek s nálepkou "nejhorší československý film" konečně viděl. Snímek, který díky normalizačním "potřebám" kritizovat Pražské jaro dramaturgie nejdřív s radostí schválila a pak stáhla z promítání, neboť se prý na to nedalo dívat a bylo to až příliš provokativní i pro soudruhy :o). Karel Steklý (režisér slavného Dobrého vojáka Švejka nebo mezinárodně ceněného snímku Siréna) byl schopen fakt všeho a tohle svým stylem dokonce hodně připomíná populární crazy komedie se sci-fi zápletkou z pera Miloše Macourka, jako například Pane, vy jste vdova. Ve "Vdově" z anglického prostředí se šíleně bez hranic vraždí, zde v "Hrochovi" se v souvislosti se zaměřením na politickou karikaturu děj spíše vleče s menšími zvraty. To kontroverzní zakomponování Pražského jara v souvislosti se zrušením cenzury mi ale přišlo jako zajímavé obohacení divácky oblíbeného žánru, stejně tak politicky humorně rozjeté etudky se Svatoplukem Matyášem (,,Vypláchnout žaludek, i politicky!") a Jiřím Lírem, někdy až s náznaky avantgardy (třeba Jelínková písnička "Já, já metafyzickej") nebo pak ten absurdní kabaret s Helenou Blehárovou a titulním songem Milovaný hroch, jako originální satiru beru. :-) Zaklincoval to sice příšerný hysterický výkon Helgy Čočkové v hlavní ženské roli, ale jako celek nudit se u toho rozhodně nebudete. Je už na každém, kdo tomu kolik hvězdiček dle vlastních pocitů udělí. Když tak celý večer pro rozšíření obzorů sledujete československé filmy všeho druhu a tohle vidíte o půlnoci, je to docela slušný odvaz! Nevím, jestli se na to podívám někdy znovu, ale určitě na tento film (narozdíl od mnoha lepších filmů s vyšším hodnocením) jen tak nezapomenu. K oficiálnímu označení nejhorší ČS film řeknu jen tolik, že viděl jsem již horší věci, např. Herzova Straka v hrsti, na kterou se místy dle mého názoru vůbec nedalo dívat. V rámci avantgardních pojetí tématu politického roku 1968 ve filmu fantaskního ražení je vlastně Hroch částečně srovnatelný se Schormovou intelektuální šíleností Den sedmý osmá noc. 50% (05.09.2018)

Aj v ´´onej´´ dobe sa propagovali nezmysli, ako je to dnes. Síce archaickými spôsobmi ( žiadny net, či influencerské rádoby múdrosti ), ale v konečnom dôsledku to malo podobný význam. Odrb@ť dav. Táto groteska, ale nevie s materiálom pracovať. Nevie, či chce byť satirou, socialno-kritickým zrkadlom, či paródiou v štýle Lipský, Macourek, Vorlíček. (05.03.2022)

Estébácký brak je asi nejvýstižnější charakteristikou tohoto hrůzného paskvilu. Legitimizační posedlost normalizace se mj. projevovala v neustále opakovaných zadáních pro tzv. uměleckou frontu, jejímž úkolem mělo být vydávat rozvrat a úpadek za rozkvět a vzmach. Trapné narážky, vtipnost šesté cenové skupiny, slušnost nacistického pacholka, caneille, jak by řekl Karel Čapek. Jinak záchytné body tohoto fiolmu vystihnout nelze. Soucit a despekt neplatí v tomto případě pouze režisérovi, ale i řadě nesporně předních českých herců (Hadrbolcová, Skopeček, Čočková, Budínová). Zakazovat se určitě nikomu nic nemá, ale v případě tohoto strašlivého díla tuto větu nevyslovuji s obvyklou rozhodností. (12.09.2007)