carl.oesch

Josef Škvorecký je nesporně velký spisovatel, který navíc skvěle zachytil v jakési pseudoživitopisné sáze v osobě Dannyho Smiřického období svého života od gymnaziálních let. Prima sezona není první z hlediska jeho tvorby (Zbabělci, kteří se odehrávají časově po ní, jsou podstatně staršího data), nicméně jeho spisovatelské specifikum spočívá v jeho povídkářském založení - povídkami jsou Prima sezóna třeba stejně jako Tankový prapor. Zde došlo k přesnému přepisu knihy na obrazovku s celkem dobře zvládnutými reálemi a tak kromě příjemného pocitu, které sledování jednotlivých epizod přinese, je nesporně zajímavé sledovat vývoj mladé herecké generace - především její ženské části. Aňa Geislerová mně ještě tak za srdce nechytla, ale trio Wilhelmová, Elsnerová a Černá rozhodně ano, škoda že poslední dvě těch příležitostí dostaly poněkud méně a díky bohu ty první dvě dost. Mladí herci jsou přece jenom ve srovnání se svými ženskými protějšky dost toporní (to platí hlavně pro Petra Kroutila), s ženské sestavy totéž platí i pro ona dvojčata z druhého dílu, jenže najít dvočata v daném věku asi nebylo jednoduché...Ve vedlejších rolích bych zmínil taky skvělého Michala Pavlatu v roli místního gauleitera, který bohužel svůj herecký potenciál v předlistopadové éře nemohl rozvinout na rozdíl od těch, kteří hráli, co po nich "páni"chtěli a přitom jim tento fakt dneska nebrání, aby se prohlašovali za svědomí národa a mluvčí kultury. Ale zpět k Prima sezóně - zázrak nikolv, na Bylo nás pět to rozhodně nemá, ale na to, co nám veřejnoprávní televize nabízí v seriálové tvorbě dneska poctivé tři hvězdičky.

Od Pelíšků šel Hřebejk jakoby dolů s každým filmem, takže odtohodle jsem si už nic moc nesliboval. Navíc už poněkud nudí ta neustálá kritika polistopadových poměrů, které recenze naznačovaly. Po doporučení kamaráda (taky filmového fandy, ale mnohem fanatičtějšího) jsem film zkoukl a možná že právě malé očekávání vede k vysokému hodnocení. Film měl příjemně nostalgickou atmosféru, nedrásal vůbec a laskavost a pohoda z něj čišela po celou dobu. Vybavovaly se mně Slavnosti sněženek a akční "podrazová" část mně pobavila až jakousi pohádkovostí. Když přidám herecké výkony celé plejády mých oblíbených herců (Schmitzer, Javorský, ale i Forman - Polívku není třeba zvlášť zmiňovat), úžas s proměny Lenky Vlasákové, sugesticní muziku, tak stejn+ jako řada dalších recenzentů tady napíšu - u mně taky dobrý. Dost dobrý.

Tak tenhle film mně připadal snad mnohem horší, než před nedávnem uváděný Město nic neví. Tomuhle chybělo všechno, co by měla detektivka tohoto typu mít, především spád, akci a překvapivé zvraty. Tady nic takového nebylo, jednalo se o obstoujnou nudu a i když na poli akční detektivky naši filmaři jaksi nikdy příliš nevynikali, tak tohle je slabota tak na úrovni majora Zemana. Líbí se mi, jak za socialismu všichni zločinci prchali na Západ a politický rozměr se tam tak objevil vždycyky. Na druhou stranu tahle detektivka byla na rozdíl od majora Zemana nepolitická a proti třeba Smrti stopařek i o ničem. A tak hvězda za to, jak vypadal svět socialismu (alespoň na první pohled) nejen u nás, ale i v "bratrském" Polsku a taky za onu neznámou polskou sexbombu v bikinách v úplném zavěru filmu - jakoby tvůrci chtěli odměnit každého přílsušníka mužského pohlaví, který to vydržel až do konce.

Až dosud jsme měl možnost vidět remaky evropských filmů, zpracovaných v USA - vesměs (až na vyjímku, kterou byla Křižovatka a u níž jsem evropský originál neviděl) se jednalo o zoufalé počiny, jeden trapnější než druhý. Růžový panter v podání Steva Martina nebo americký Záletník toho budiž odstrašujcím důkazem. Bohužel v tomto případě se nemohu ubránit dojmu, že ve francouzské impérium "vrátilo" úder a natočilo remake vynikajícího filmu s Angelinou Jolie Životy těch druhých. Téma stejné, průběh tak v zásadě stejný, konec taky. Nejednalo se sice o remake doslova, ale ta podobnost tady byla až do očí bijící a podle toho to taky dopadlo. Nesympatická hlavní ženská představitelka, prvoplánová manipulace s divákem a ta jedna hvězda snad za určitou akčnost a především za nádherné prostředí auzrového prostředí. Nicméně, kvalitní cestopisný film s příjemnou hudbou by byl asi příjemnější. Jenom doufám, že se nejedná o nějaký nový trend a že nám francouzští nositelé praporu evropské kultury třeba příště nenabídnou Četnickou akademii.....

Zvláštní - společně s Tenkrát na západě můj asi nejoblíbenější western. Přitom ani jeden z těch dvou filmů vlastně ani klasický western není. Tenhle stojí víc na tom, co se zde odehrává, Tenkrát na západě je famózní především vizuelně, i když alegorie toho, kdo a jak stvořil Ameriku tam je také. Jednoznačné odsouzení násilí v osobě Gregory Pecka je nečím naprosto v tomto žánru výjimečným. Jako by se tady jednalo o modelovou situaci, o alegorii. Postava Gregory Pecka ukazuje svět Divokého západu v poněkud jiném, nezvyklém světle. Jeho rvačka s Charlotem Hestonem a její vyústění se mi hluboce vrylo do paměti, stejně jako závěrečná scéna, kdy rádoby chlapáctví obou hlavních protivníků (majora a Rufuse) působí až odpudivě, nicméně sympatie jsou jednoznačně na straně Rufuse Hannaseyho. Scéna, kdy zastřelí svého syna, protože se choval jako tupý primitiv a křivák má až shakespearovský rozměr. A major? Tento rádoby kultivovaný, klidný a společenský gentleman jenom dokáže svoji psychopatickou osobnost dobře maskovat, což je nakonec znak psychopatů nějak tak obecně, co nám to jenom připomíná? Alegorie konfliktu, ve kterém trpí nevinní, kteří se dají strhnout osobními animozitami. Není to vlastně jenom obraz konfliktů ve společnosti nějak tak obecně? Jistě, skončilo to dobře, to ve westernu být musí, ale čím se tohle lišilo od stovek a tisíců velkých i malých válek? Přes ten zdánlivý happy-end zůstává po tomhle filmu na jazyku ještě dlouho pachuť. Ale to není vina skvělého filmu, ale toho, co zcela nejednoznačně ukazuje...

Nevybavuji si, že bych viděl byť jen jeden jediný turecký film, ale občas něco arabského nebo i třeba svého času i nějaký ten film íranské nové vlny. A nevnímal jsem rozdíl v herectví mezi třeba oněmi Iránci a našimi herci. Nezdálo by se mi, že by hudbu používali jinak, že by měli specificky odlišné pojetí kamery. Ale tady jsou ty herecké výkony tak neuvěřitelné a prkené, ty dialogy tak neumělé a hloupé (možná je lecos "ztraceno v překladu..."), ta hudba tak udpuzující svojí vřískavou přítomností a ty střihy tak děsivé, že by se za ně musel stydět i novopečený prvomajitel videokamery, že se musím omluvit i těm ošklivkám katkám, marianám a já nevím čemu ještě. Zlatá latinská Amerika a teprve tady člověk vidí, jaká je ve skutečnosti třeba Ulice nebo Ordinace technické a herecké veledílo. Poctivě jsem shlédl asi tak půl hodiny pilotního filmu, pak jsem začal přepínal a po hodině jsem definitivně přepnul. Já nevěřím, že to na Slovensku mělo takový úspěch,. Slováci jsou normální lidé a nevěřím ani že na tom Balkáně to byl takový hit. Spíš má Nova problémy s penězi na investice, reklamní trh šel dolů, na lepší pořady nejsou peníze a tak jejich mediální masáž má přinést nějaké ty hejly, kteří roztočí peoplemetry.

Filmy se nedají objektivně porovnávat mimo žánry, ale tenhle western pro mně je jednoznačně nejlepší ze všech co znám a jeden z filmů, kde jsou všechny složky tak dokonale a nenásilně propojeny, že se tomu lze přiblížit, ale překonat se to nedá. A velký dík Eniovi Moricconemu - asi nejlepší filmová hudba všech dob, ale i to tady bylo řečeno. A stejně to člověků nedá, aby to zopakoval.

Originál z šedesátých let to sice nevykrádá, i když řadu momentů si to v náznaku půjčuje, prostě nejak tak parazituje na klasice, ale jinak to neurazí, nepotěší ani neznechutí - prostě takový trochu zbytečný a trochu sterilní film. Je zde snad jenom jedna zábavná scéna - to když se Eva Holubová ocitne v bytě u pošťačky, atakující jejího manžela a nejen, že se doslechne, že Jaromír Dulava nejen že nepřišel na zálety, naopak korpulentní Mariku Procházkovou žádá, aby ho neotravovala a v tu chvíli přijíždí před barák její hyperžárlivý manžel autobusák....jinak nic. Nepříjemná je i herecká sestava, hodně se nepomohl ani Marian Labuda, ani Luboš Kostelný, ale nejnesympatičtější je nesporně babička Malkina. Na druhou stranu alespoň hvězdička a půl, protože se na to v úplně nejhorším případě dá, proti hrůzám typu majora Meixnera, blbějšího než jsme čekali či Waterloo po česku filmový skvost!

Příjemné překvapení. Akční detektivky made in Czech působí většinou jako nechtěné parodie, naproti tomu dobře pojaté psychologické příběhy s kriminální záplatkou se občas podaří. Dobrá pointa i gradace celé story, uvěřitelné osoby a taky vizuálně působivě zachycená okrajová část Prahy se spojily do velice kvalitní směsi. Hlavní dětský hrdina píšící v úplném závěru vrahovi, že ho nezradil i přes to, že ten se ho pokusil po dlouhém váhání zabít taky je moment překvapivě hutný.....Když to člověk porovná s řadou mnohem nákladnějších a náročnějších projektů, napadne ho, že méně bývá skutečně nekdy více. A tady civilnost přispěla k výsledku nemalou měrou, stejně jako dobré herecké výkony. Škoda jen, že Adélu Decastelo jsme už později mockrát ve filmech neviděli....

Hvězda jedna a to za onen pokus o civilní detektivku, která se ovšem vůbec nepovedla. Kriminálka Ostrava se jaksi nekonala - na druhou stranu mně zklamalo, že ona hezounká blondýnka nebyla včas chycena, takže doufám, že jí připálilo ještě hodně chlapů na její pouti Ostravou....co jsme vůbec nepochopil, odkdy kriminálka řeší problény s vybavením hasičskými přístroji (Bohunil Šmída), to uže bylo hodně silný kafe!