carl.oesch

U filmu, ale i třeba knihy, chci vědět, co mi chce autor (autoři) vlastně říct. Neznám Nezvalovu předlohu, ale tady jsme nepochopil samotný smysl filmu. Některé části mi připomínají dnešní videoklipy (Ester Krumbachová uměla), některé obrazy jsou zajímavé, ale jako film to na mě vůbec nefunguje. Horror? Nevím. Hezounká Lolitka, jak si ji asi představoval Nabokov? Ale proč? Lesbická scéna v době, když už homosexualita nebyla skoro 10 let trestná (její dekriminalizaci provedlo čerstvě socialistické Československo už v roce 1961), takže senzace se taky nekoná a nějaká vzpoura proti režimu nebo společnosti? Taky ne. Jestli u spousty jiných filmů přemýšlím o tom, co v nich bylo řečeno a ukázáno, tady pouze uvažuji, proč ten film byl natočen a koho si Vláčil představoval jako svého konzumenta. Sice to s ohledem na již zmíněnou Schallerovou (a to mě polodětské položenské dívenky nijak zvlášť nepřitahují) a kostýmy Ester Krumbachové (už ne za její podíl na scénáři) není na odpad, ale stejně. Třeba její kostýmerská práce na filmech typu Všichni dobří rodáci nebo ta scénaristická na Kladivu na čarodějnice nebo Faunově velmi pozdním odpoledni jsou poněkud jiná "káva". U všech tří děl (a řady dalších, na kterých se podílela) chápu jejich smysl. Tad ne. Asi nejsem dostatečný intoš...

Jako vždy povrchní, plytké (intoš si tam ale svoje krmivo najde), snaha připojit s k nové vlně a mladá Bartoška je asi to nejzajímavější, co lze ve filmu vidět. Inu Pavka Kohoutů neuměl, nikdy, ať jel na jakékoliv vlně a ani nová "múza" Mašínová na tom nic nezměnila. Je stejně pozoruhodné, kolik lidí mu to dodnes žere...

Druhý díl neuvěřitelní sračky. Andrea Oster si hraje na moralizující a pravdu "odhalující" geniální dokumentaristku, ale opakuje jenom prokatolické bláboly straré pár set let. V případě krvavé Marie to ještě šlo, ale se Stuartkou to už bylo podstatně složitější, protože zatlouct, že si tahle katolická skotská královna objednala vraždu svého manžela a následně se pod záminkou, že byla znásilněna vzala jeho vraha je až úsměvný. Je pozoruhodné, že v ani jednom dílu se nemluví o tom, kolikrát byla hrozbě nebo přípravě atentátu vystavena sama Alžběta, na kterou někdo ve stylu dnešních vševědoucích investigativních novinářů štěká svoje manipulativní a agresivní dotazy asi sama autorka "dokumentu".  Marie-Christine Friedrich působí jako karikatura (asi úmysl) a její česká dabérka "splní" do puntíku úlohu. Nebrat, trapné. Inu, Rakušáci...

Snaha natočit Krále Šumavy jinak poněkud připomíná americké remaky evropských filmů. Soukup měl podstatně lepší, ale potom i podstatně horší filmy ještě před sebou. Kalčík mě odpuzoval odjakživa, byl to ten typický režimní komunistický pisálek, který se prosadil právě jenom rudé knížce a adoraci "ochránců hranic", ale proti lidem zevnitř. Podobně jako jeho soudruzi Pilař, Matějka, Kostrhun, Toman a další. Dneska po nich neštěkne ani pes.

Ty tři hvězdy dávám za Soukupovu povídku, protože je akční s citem pro dané prostředí. Soukup uměl a kvalita jeho práce vynikne v porovnání s především Tomanový opusem, který měl mít nad oběma zbylými režiséry dohled. Inu na eléva neměl ani náhodou a to po celý svůj život - inu soudruh, komunista a diletant.

Diskopříběh i mě minul, tohle jsem zkoukl jenom proto, že má slabost pro Evu Čížkovskou. Kdyby tam nebyla ona, poslal bych to odpadu. Škoda, Soukup uměl, ale po revoluci to a) vzal za špatný konec, b) neodstatečně předstíral, jak byl za komunistů pronásledovaný a jak mu byly házeny klacky pod nohy. A že netočil řadu filmů před rokem 1989? A ti najednou oslavovaní (Menzel, Svěrák st. a jim podobní) snad ne? Ona ta tvůrčí svoboda ukázala, jak jsou najednou tvůrci bezradní, protože ve chvíli, kdy vám nikdo nic nezakazujet, začnete sledovat "trendy", ale přitom vám nedochází, že je pod falešnými záminkami sami vytváříte. Ale zase je mi mnohem milejší Soukup nebo Olmer než komouš s lidskou tváří a expředseda KSČM, který dodnes otravuje svými opusy, kdy jeho se jeho komouštsví projevuje "kritikou" poměrů, takovou, kterou si v době, kdy byli jeho soudruzi u vesla nedovolil.

Skvělý film, který nemá s Dobrou Vodou vůbec nic společného. Tady se řeší především vztah dvou žokejů a jejich snahu se prosadit. V Dobré Vodě je to o něčem úplně jiném a že jsou v obou koně a hraje tam Mrkvička nebo třeba Větrovec je vedlejší. Film osloví i dnes, nakonec téma je nadčasové, překvapujeme mě, že i tenhle film natočil jako režisér Jaroslav Soukup. Byl precizní, uměl si vybrat správné herce a dokázal ukázat prostředí. Jak to profesní, tak to všeobecné. Tady onu zanedbanost a šedivost osmdesátých let. To, že Soukup nechytil po roce 1989 správný vítr a točil věci, na které se nedá koukat, protože nezvládl filmový "marketing" je věc jedna, druhá je, že natočil celou řadu kvalitních filmů, které poněkud zapadly (Třeba skvělý Záchvěv strachu). A tou třetí je, že nejznámější z oné pozdně komunistické éry byly Diskopříběhy a filmy s Vaculíkem a Tofim, přičemž třeba Vítre v kapse nebo Láska z pasáže jsou rovněž velmi dobře ukázaným obrazem doby. A když budeme nadávat na Maixnery a Dagmary, ruku na srdce - co dokázal po oné tzv. sametové revoluci natočit onen do konce oslavovaný a prosazovaný (i finančně) Menzl? Už Konec starých časů nebyl nic moc a následuje řada menších (Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina, Obsluhoval jsem anglického krále) nebo větších (havlovština Žebrácká opera) propadáků až po samé dno - Donšajny. Vsadím se, že s prostředky, které měl Menzel k dispozici by Soukup dokázal naložit stejně dobře, ne-li lépe. A to jsem vynechal odpustkovou prorežimní sračku Kdo hledá zlaté dno. A proti tomu jsou všechny Dagmary a Maixnerové jenom nevinné sračky.

A hele, Rakušanům už nestačí nesmrtelná Sissy a tak se podívali na ostrovy, lépe řečeno do tudorovské Anglie. Je to legrace, jak tomuhle pseudodokumentu čouhá jako sláma z bot mor dnešní doby - převrátit všechno naruby. Ano, hodňoučká Marie, která toho pro Anglii tolik udělala a zlá, zrzavá Alžběta, která má dodnes docela vysoký rating. Manipultivní a vylhané. Možná bychom měli natočit "dokument", kde by ta Sissy byla ve skutečnosti něco a la čachtická paní a Messalina dohromady a nezabil ji Luigi Lucheni, ale omylem se nabodla na vlastní paraple...asi to by byla úroveň tohoto "dokumentu".

Po Skyfallu jsme dal čtyři hvězdy, i když je to možná až moc. Ale Skyfall byl propadák, kde se mi zdálo, že autoři už neví kudy kam. Tady se to zvedlo, ne sice do nadpozemských výšin, ale dal se tady přetrpět i "rusák" Craig.

Něco mi na téhle bondovce nesedělo. Přitom tady bylo vše, zajímavá prostředí, dechberoucí akční scény a to hned na začátku a také na letišti a pak se to nějak přes přítomnost Evy Green začalo nějak lámat směrem dolů. A přišel nemastný neslaný konec. Daniel Craig není zas tak super herec, snad jenom až jednou budou natáčet život a smrt Vladimira Putina, mohl by se hodit. Jinak mně byl nesympatický hned v superfilmu Mnichov a pokračuje to pořád dál a dál. Co mu v roli Bonda, ale i projevem chybí? Ona sebeironie, smysl pro humor a uvěřitelnost onoho supermanství, jak je předvádí. Po Lazenbym je to nejhorší Bond. Bohužel Lazenby byl Bondem jenom jednou, u Craiga to bude muset člověk přetrpět několikrát. Skvělá je Eva Green, ale to se nějak rozumí samo sebou. A potěšily exteriery, i když nějak tak patří k bondovkám, že lokality se podle jména značně rozcházejí s vizuálem. Ona Černá Hora a město Loket k sobě mají stejně daleko jako Craig k charismatickému herci...