TwoFace

TwoFace

Jan Machovec

Česko
#ReleaseTheSnyderCut

9 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)

    „Say 'what' again, I dare you, I double dare you, motherfucker, say 'what' one more Goddamn time!“ Dokonalý film se skvělým scénářem a naprosto skvělými hláškami. Nejkultovnější z kultovních filmů 90. let. Vlastně jsem nenašel nic, co bych filmu vytknul a proto dávám nejvyšší hodnocení, protože tohle je jeden z mála filmů, co si to zaslouží. Navíc vidět tenhle film na velkém plátně bylo neskutečné. – (29.5.2014)

  • poster

    Kmotr 1, 2, 3 (TV film) (1992)

    „It's not personal. It's strictly business.“ Trilogie filmů, na které se nezapomíná, a jejichž zhlédnutí si člověk pamatuje navždy. Dokonalé filmy podle úžasné knižní předlohy. Příběh o tom, že rodina je silnější a důležitější, než všechno ostatní. Příběh o lásce, zradě, pomstě, moci a ztrátě. Atmosféra, úžasná hudba a bezchybné herecké výkony. Proměna Michaelova charakteru v průběhu trilogie je neuvěřitelná a mistrovsky jak napsaná, tak zahraná. Každý z filmů vrcholí závěrem, které jsou filmařskou dokonalostí a jde o jedny z nejsilnějších momentů a nejlepších scén v dějinách kinematografie. Kmotr je legendou. Legendou, která je nezapomenutelná a věčná. Pro filmového fanouška je Kmotr povinností, pro ty ostatní jde o film, který musíte vidět.

  • poster

    Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti (2016)

    „If God is all-powerful, He cannot be all good. And if He is all good, then He cannot be all-powerful.“ Konečně jsme se dočkali! Poprvé v historii se na velkém plátně setkali Batman a Superman! A boj to byl vskutku velkolepý. Pomalý rozjezd, postupná gradace, ve které se hromadí hněv a zášť a nakonec si Bruce s Clarkem dají přes hubu, aby se vzápětí spojili a dali přes hubu někomu jinému. Přesně po třiceti letech ožívají ikonické scény z Millerova komiksu. A ožívají ve velkém stylu. Bitva Batmana se Supermanem se dvě hodiny předtím vede na psychologické úrovni pod taktovkou šíleného Lexe Luthora. Musím přiznat, že jsem Jessiemu Eisenbergovi zpočátku moc nevěřil, ale jakmile se na scéně objevil poprvé, dokázal si mě získat. A co se Batmana týče; ten snad nemohl dopadnout lépe. Nejlepší a nejvěrnější ztvárnění vůbec. Ben Affleck se mi už od počátku jako Netopýr celkem líbil a nyní ho mohu prohlásit za nejlepšího, nejbrutálnějšího a nejděsivějšího Batmana, co se kdy na filmovém plátně objevil. Kdykoliv je tak Affleck na scéně, ožívá Batman z těch nejlepších komiksů. Ono vůbec celé obsazení je výborné. Jeremy Irons jako sarkastický Alfred a Gal Gadot jako krásná Wonder Woman, která svou premiéru zvládla dokonale. Taky mě potěšila camea dalších superhrdinů. Mrazivou a depresivní atmosféru střídá akce, která je natočená naprosto parádně. Je epická, dynamická a podkreslená skvělou údernou hudbou. Zajímavá je i filozofická stránka filmu. Skrývá se v něm totiž spousta myšlenek, ať už v dialozích nebo v symbolice scén (Supermanova paralela s Ježíšem je jen jedna z mnoha), což je i jeden z důvodů, proč ho lidé kritizují. Lidé si totiž odvykli u (superhrdinských) filmů myslet. Skvělý scénář, kamera, hudba, obsazení, spousta odkazů a alegorií na nejrůznější umělecká díla, historii a filozofii, a zkrátka i vše ostatní z filmu samotného tvoří umělecké dílo, dokonalý film a jeden z nejlepších superhrdinských filmů všech dob.

  • poster

    Muž z oceli (2013)

    „You will give the people of Earth an ideal to strive towards. They will race behind you, they will stumble, they will fall. But in time, they will join you in the sun, Kal. In time, you will help them accomplish wonders.“ Nikdy jsem Supermana moc nemusel. Filmy s ním mě nějak zvlášť nebavily a jako komiksová postava mi přišel až moc černobílý a plochý. Tohle všechno však Man of Steel změnil. Zack Snyder vzal Supermana, udělal z něj Ježíše, a poslal ho zachránit Zemi. Při tom všem se mu podařilo naštvat jistého gothamského ďábla. Ale to je zase jiný příběh… Film je od začátku do konce protkán dynamickou a epickou akcí, kterou tvoří hlavně skvělá kamera a úžasná hudba. Snyder naprosto velkolepým způsobem odstartoval nejlepší komiksovou filmovou sérii. Může být Superman hrdinou? Je mesiášem, který má svět spasit, nebo nebezpečným mimozemšťanem, co ho naopak zničí? A potřebuje ho svět vůbec? Hlavní téma filmu, ve kterém Clark hledá sám sebe, svůj smysl života. Klade otázky a nutí k zamyšlení, stejně jako jeho pokračování, které tyto otázky a symbolismus s nimi související rozvíjí ještě víc, je plné paralel, a posunuje je do naprosto jiné výše.

  • poster

    Joker (2019)

    „The worst part about having a mental illness is people expect you to behave as if you don’t.“ Nevzpomínám si kdy naposledy, jestli vůbec někdy, jsem u filmu cítil to, co při sledování Jokera. Jde o depresivní, temné, syrové a zneklidňující drama, které brutálně přímým způsobem nastavuje společnosti zrcadlo. Joker otevírá diskuze, provokuje, zneklidňuje, místy šokuje, a bez příkras zobrazuje téma psychických nemocí, morálního úpadku společnosti, kultu osobnosti, jak snadné je pro mentálně narušeného člověka dostat se ke zbrani, lhostejnosti ke společenským problémům, a dalších, před kterými společnost často zavírá oči a pak jen překvapeně zírá na tragické následky. Neklid, napětí, úzkost, to vše se skrz atmosféru, kterou film vyvolává, přenáší na diváka. Sledovat Joaquina Phoenixe a jeho šílený smích je fascinující, mrazivé a zneklidňující. Postava Arthura každou scénou propadá hlouběji a hlouběji šílenství a vlivem okolí přichází i o to málo, co ho drželo alespoň trochu příčetného. Jak Arthur postupně odhaluje svou traumatickou minulost, jeho duše a mysl se rozpadají, a z chlápka, se kterým jste ze začátku soucítili a fandili mu, se stává monstrum, které spouští lavinu události vedoucí k tragédii. Joker je naprosto dokonalou psychologickou studií této legendární postavy. Snad nikdo po zhlédnutí tohoto díla nemůže zůstat lhostejný k tomu, co právě viděl. Joker je pro mě jednoznačně filmem roku, dost možná i filmem desetiletí. Působivý retro vizuál, skvělá kamera, dokonalá hudba, to všechno skvěle tvoří depresivní atmosféru Gothamu, která podtrhuje a dotváří naprosto dokonalý herecký výkon Joaquina Phoenixe, který si bez debat zaslouží Oscara. Jeho Joker je totiž ukázkou herectví té nejvyšší úrovně. A i přesto, že je každý filmový Joker naprosto jiný a srovnávat je tak asi není úplně fér, si myslím, že žezlo nejlepšího filmového Jokera nyní právem získal Joaquin Phoenix. A překonat ho se možná už nikomu nikdy nepodaří. Tento snímek je nezapomenutelným uměleckým dílem, které by měl každý vidět. Put on a happy face and don't forget to smile! Jestli Joker nedostane Oscara za nejlepší film a nejlepšího herce v hlavní roli, tak je jasné, že Akademie je naprosto mimo.

  • poster

    Tolkien (2019)

    „Tell me a story – in any language you want.“ Na film podle života mého nejoblíbenějšího spisovatele jsem se hodně těšil, ale vůbec jsem nečekal, že ve mně toto dílo, které je bezesporu dílem uměleckým, zanechá takový dojem. Příběh o přátelství, lásce a dobrodružství. Filmařsky precizní dílo, při jehož sledování je zřejmé, že bylo natočeno s láskou a úctou, jak k samotnému Tolkienovi, tak k jeho příběhům. Sice není historicky přesné, mnoho věcí z Tolkienova života je vynecháno, pár jich je přidáno nebo upraveno. Přesto se jedná o skvěle natočený, inspirativní a emotivní film se skvělými herci, který mě dokázal naprosto vtáhnout do děje.

  • poster

    Gejša (2005)

    „None of us find as much happiness in this life as we should.“ Film s hlubokým a citovým příběhem s úžasnou atmosférou, hudbou, výpravou a vším co k tomu patří, to vše podle vynikající knižní předlohy. Co mě mrzí, je, že spousta lidí tenhle film nedokáže pochopit a docenit. Přitom jde o jeden z nejcitlivějších a nejkrásnějších příběhů, co kdy byl vyprávěn. Teprve kniha mě ale dokázala pořádně zasáhnout…

  • poster

    Let Me Make You a Martyr (2016)

    „I'm tired of livin' in the darkness, man. It's all I've ever known, all that's ever known me, besides her.“ Na tenhle film jsem se hodně těšil kvůli jeho atmosféře a Mansonovi. Jeho role sice není tak velká, ale i v těch pár scénách je vynikající a běhá z něj mráz po zádech. Navíc jako propagace filmu funguje skvěle a o to tvůrcům šlo. Kdyby nebylo Mansona, šel by tento film určitě mimo mě. Jsem rád, že se tak nestalo, protože jsem si ho skutečně užil, i když byl jiný, než jsem čekal. Film hodně sází na svou syrovou a chladnou atmosféru, kterou si divák musí zamilovat, aby si ho užil. Nejsilnějším momentem byl pro mě zvrat v druhé polovině, který jsem opravdu nečekal a celkově mě překvapil i konec. Během filmu jsou vyřčeny zajímavé filozofické úvahy a je rovněž plný metafor, které vstupují do hry hlavně na konci, kde detaily, které se na začátku zdají bezvýznamné, sehrávají klíčovou roli.

  • poster

    Interstellar (2014)

    „Love is the one thing we're capable of perceiving that transcends dimensions of time and space.“ Interstellar je naprosto, ale naprosto boží a dokonalý film. Skoro tři hodiny audiovizuální dokonalosti. Nolan opět posunul hranice kinematografie. Úžasná hudba, skvělá výprava, emoce, nečekané zvraty a naprosto epické scény. A konec? Totální mindfuck, kde všechno opět dokonale zapadá.

  • poster

    Stalker (1979)

    „The Zone wants to be respected. Otherwise it will punish.“ Absolutně úžasné dílo. Atmosféra, dlouhé nepřerušované záběry, emoce, herci. Tenhle film ale není pro všechny a jen málokdo ho plně pochopí; vlastně si myslím, že ho každý pochopí trochu jinak. Je to něco, kde na jeden záběr zíráte bez mrkání několik minut. Skvělé filozofické dílo o honbě za štěstím, za něčím, co ani není jisté, že existuje a o poznání samotné lidské podstaty. Tohle je skutečné umění. Stalker není jen film, je to myšlenka, zamyšlení se nad naší celkovou existencí.