VojtisekII

Film pro lidi, kteří podporují Obamu protože je černoch.

Nejlepší Spielbergův film to rozhodně není. Ale za zábavné použití judeo-křesťanského jazykového mýtu (Devils Tower=Babylóská věž) za rovnici hudba=univerzální jazyk a za Truffauta megadík.

Dal bych 4, ale Hepburnová je tady strašně ohavná...

Zlo! Špatně vyprávěné (proč mě film napíná minutou dlouhými záběry u otázek za pár tisíc, když vím, že se přes ně hrdina dostane?) samoúčelně natočené (proč je tam půlka záběrů nakřivo? jestli to má vypadat cool, tak jo, vypadá - když to vidím poprvé; ne když takdle křivě vidím půl filmu). Nebrat!

Tohle je nejlepší film natočený na Technicolor. A jeden z nejlepších od Powella a Pressburgera. Fascinující spojení hollywoodské umělosti a psychologického realismu typického spíše pro evropský umělecký film. Paráda!

Propagandisticky film, ale nejlepší jaký jsem kdy viděl. Film je vyprávěn v epizodách z nichž některé jsou výborné (začátek v eskymácké vesnici, v divočině s Leslie Howardem) a některé dlouhé a nudné (křesťanská vesnice). Hvězdu navíc za výkon Laurence Oliviera, který připomene poručíka Clouseaua!!!

Bílý katolík zabije několik Albánců s tureckou vlajkou na ruce. Pak zabije několik muslimů bez vlajky, zato s podmalovanýma očima. Mezitím stihne i jednoho francouze ... americký sen!!!

Oproti Pěchotě tenhle film zestárl.

První "opravdový" Zapletalův film je velice intimní zpovědí tvůrce. Vyznává se z alkoholismu, homosexuality a vyhroceného marxismu. Zdánlivě neohrabaným stylem nám tento vášnivý milovník nudismu vypráví příběh mladého páru, který je bigotní maloměšťáckou společností nucen žít na okraji společnosti. Na mě příliš vlevo, ale velmi odvážné. Bravo!!! PS: Je to jen náhoda, nebo jeden z páru opravdu vypadá jako Michail Bakunin?

První Rivettův celovečerák není moc podobný těm, které jsem od něj dosud viděl. Už tady se pravda objevují motivy pro Rivetta typické (herci zkoušející divadelní hru, ženská hlavní hrdinka, záhada), ale zbytek je úplně odlišný. Rivette se v mnou dosud viděných filmech snaží potlačit autora: natočený materiál příliš neupravuje (dlouhé záběry ve kterých jsou postavy vidět skoro celé), nechává "zmizet" vypravěče a dává divákovi film volně k dispozici. V Paříž patří nám je ale ještě pod vlivem auteurismu a snaží se film (a diváka) "ovládat". Existenciální krizi mladých lidí zobrazuje pomocí avantgardních prostředků, ale Godard nebo Resnais to udělali dřív a líp. Pro mě zklamání.