Poken

Orson Welles mě přes veškeré kvality v Občanu Kaneovi nudil. Skvělí Ambersonové jsou podle mého, byť méně revoluční, ale o to více hraví. Na příběhové rovině se zkrácení studiem určitě podepsalo, zato audiovizuál, co se týče stylu, byl dost možná zhutněn a jestli přestává bavit, tak snad jen chvílemi během dlouhých dialogů.

Klasifikace tohoto filmu jako komedie mi příjde trošku mimo. Viděl bych to spíš na mystifikační pseudodokument. Rozhodně nemůžu říct, že bych se nahlas zasmál, možná jsem se nezasmál ani v duchu, ale je to zkrátka tak strašně kool záležitost, že míň jak 4* dát nemůžu... btw. skvělý soundtrack pro podbarvení každé domácí wannabe/definitelydontwannabe Project X párty included

Občas je už po prvních 20ti minutách filmu jasný jak skončí. Občas je vám už předem jasný, že po dvaceti minutách filmu budete vědět jak skončí. Občas pak film během prvních dvaceti minut vypnete. Tohle naštěstí není alespoň ten poslední případ. Matt Damon je sympaťák, Scarlett Johanson sexy a malá Maggie Elizabeth Jones je prostě k sežrání! Převážně kvůli poslední jmenované si film jednou pustím znovu:) Závěr? Je to slaďárna jako red kites a blueberry pop tarts dohromady, ale kdo by si sem tam nějakej ten zákusek rád nedal...