vhojta

Nikdy bych neřekl, že mě vážná hudba dokáže zasáhnout podobným způsobem. Celé tři hodiny jsem byl doslova přikovaný v křesle a vychutnával si každou vteřinu tohoto mistrovského díla. Nádherná hudba Amadeuse, a velmi, opravdu velmi smutný osud. Velmi silných 5 hvězd. 94 %.

87 %. Ve filmu je zachycena opravdu nádherná psychologie zcela rozdílných postav. Klidná první polovina vyústí v strhující drama a člověk si tak může odnést spoustu zajímavých myšlenek, které jsou schopny dlouho zůstat v hlavě.

Pokoušet se v dnešní době natáčet Gangsterku je asi stejně troufalé, jako být absolutním znalcem klasické hudby a přitom nikdy neslyšet W.A.Mozarta. Vedle velikánů typu Kmotra, Tenkrát v Americe to měl Ridley Scott přes příliš složité. Evidentně si s tím vůbec nelámal hlavu. Big Boss Denzel Washington zaměstná do drogového obchodu celou svou rodinu a jeho 100% Black Magic prodávaný za poloviční tržní cenu, začne pomalu, ale jistě ničit Ameriku. Nikdo by nepředvídal, že samotní vojáci, vracející se z mise, dopomohou k uskutečnění převozu bílého prášku.

Dodám jen, že za přečtení stojí kniha Dva proti říši, která je stejně skvělá, jako tento film. Událost, na kterou by nikdo nikdy neměl zapomenout. Myslím, že je důležité uvědomit si, že i přes jasnou porážku zde byli stateční lidé, kteří chtěli bojovat, kteří neudávali ostatní, kteří byli hrdí a pyšní. Bohužel zde byli i ti druzí.

Doopravdy jsem si toto dílo vychutnal až na druhý pokus. Skvělý film z otřesné doby. 90 %.

Absolutní špička v kategorii vězeňských filmů. NeHollywoodský trhák, který mě především výkonem Luise Tosara a prostředím naprosto odrovnal. Mladý dozorce, který si přijde očíhnout svůj nový terén se nešťastnou náhodou stane součástí vězeňské vzpoury. Musí proto rychle změnit své přesvědčení a stane se jedním z vězňů. Hraje to vskutku výborně.

Bylo by jistě velmi zajímavé prozkoumat sbírku pana profesora Rabišky. Ale ne tu tehdejší, nýbrž dnešní. Je otázkou, jak klikatá a zdlouhavá by byla cesta za duší a srdcem dnešních študáků. Ale dost žvanění, ať konečně něco proberem!

Film, který ve vás probudí city, o kterých jste nikdy předtím nevěděli, že vůbec existují. Dvou hodinová lekce o schopnosti sociálního cítění, vnímání a porozumění.

Tak jak nejlépe začít. Film je z období druhé světové války, z nacisty okupovaného Holandska. Židovská rodina Frankových, spolu se svými známými, se ukryje před gestapem v přístavku za budovou, produkující jakési koření. Němečtí řemeslníci po čase zjistí, že se v přístavku ukrývají židé a zavolají gestapo. Ti odvedou celou skupinu do Osvětimi, odkud jsou postupně převáženy do různých "pracovních" táborů. Znám dost filmů nacistického zaměření, ale Deník Anny Frankové mě opět obohatil o nová zjištění. Můžete zde vidět pobývání tyfově nakažených židů, kteří si navzájem kradou zbytky jídla, nebo třeba ponožky svým mrtvým spolubydlícím. Film je rozdělen na dvě části a především ta druhá, u mě vyvolala silný zážitek. :) Málo Vás možná ví, že Deník Anny Frankové je druhou nejčtenější ne-beletristickou knihou, hned po Bibli. Bylo prodáno 30 miliónů výtisků a kniha byla přeložena do 60-ti jazyků. V rámci genocidy bylo zavražděno 1,5 milionu židovských dětí a toto je příběh pouze jednoho z nich !

Konfrontace kohokoliv s Američany je vždycky vtipná. Vzdělaný Cohen si nebere servítky opravdu z nikoho a možná právě tato skutečnost dodává komedii nové rozměry. Nutno říct, že jen těžko si na Cohena může někdo došlápnout, když má za zadkem tolik právníků. Začátek filmu doprovází slogan: věnováno památce Kim Čong-ila, což v uvozovkách příjemně naladí na pohodlnou notu a závěr geniální proslov o rozdílech demokracie a diktatury. Dlouho jsem neviděl a bojím se, že dlouho neuvidím lepší komedii.